Ačkoliv se debutová deska Aerosmith po svém vydání nestala vyloženým hitem, i tak si kapela splnila svůj sen. Sice stále stále jen na pódiích klubů a menších hal, ale už si připadali jako noví The Rolling Stones. Se vším všudy, i s drogami. Jakoby přes noc se do života členů kapely vloudil kokain, přestože Steven Tyler přiznává, že v tomto směru měl už dávno bohaté zkušenosti. Kapela tehdy tvrdila, že jim kokain rozšiřuje obzory a pomáhá při tvorbě nových věcí, které začala nahrávat prakticky okamžitě po návratu z turné k debutové desce, ještě na konci roku 1973.
V té doby byla sice balada „Dream On“ v jistých kruzích už hit (nejvíc jí ale pomohlo znovuvydání o pár let později), ovšem Aerosmith ještě nepatřili k americké smetánce. To místo v té době bylo vyhrazeno jiným. Americká kultura se ještě potácela v mohutné kocovině po propařených šedesátých letech a hltala všechnu tu revoluci, která přicházela zpoza oceánu, z Velké Británie. Deep Purple, Black Sabbath, Mott The Hoople, Sweet, Slade… A samozřejmě The Rolling Stones, zažívající v té době možná největší slávu, ale také drogové období, během něhož stvořili dodnes těžce uchopitelnou, ale stále vzrušující „Exile On Main Street“.
A Aerosmith v té době začínali plnit funkci odpovědi na tyto kapely, které byly fanouškům z východního pobřeží Států stále ještě hodně vzdálené. Aerosmith si toho pochopitelně nejvíc vzali od Stounů, ovšem už od debutového alba jim nechyběla ani hardrocková tvrdost a proto zněli současněji, než jejich idolové. Turné roku 1973 je zocelilo natolik, že v prosinci téhož roku nastupovali do studia už jako naprosto sebejistá parta, která měla v zásobě jednu z nejlepších skladeb - „Same Old Song And Dance“, jeden z prvních důkazů dokonalé skladatelské harmonie Stevena Tylera a Joea Perryho.
„Název druhýho alba „Get Your Wings“,“ vysvětluje Tyler, „jsem vymyslel, když jsem četl knížku o Hells Angels. Získat křídýlka znamenalo ve slangu těchhle motorkářů dost kuriózní věc. Když vylížete holku, co má periodu, jste fakt kabrňák a získáváte křidýlka.“ Deska samotná pak vyšla první březnový den roku 1974 a víc než co jiného upevňovala pozici, kterou si kapela vybudovala. Nepřinášela toho moc nového, spíše vybrušovala styl, který kapela přijala za svůj a především dala pocit jistoty samotnému Tylerovi, jehož hlasový projev je už takový, jak jej známe dodnes. Zpěvák svůj hlas vybrousil do konečné podoby a dal tak Aerosmith vlastní ksicht, který je odděloval od zástupu jiných kapel.
Na „Get Your Wings“ není vyloženě hitový singl, protože nejsilnější věc alba „Same Old Song And Dance“ (osvěžená výbornou dechovou sekcí) plní spíše funkci dokonalého otvíráku a koncertní tutovky než rádiového hitu, kterých budou mít v dalších letech Aerosmith mraky. Deska neobsahuje žádnou další baladu, jakou byla „Dream On“, ale sedmičku sevřených autorských songů, které korunovala klasická „Train Kept-A-Rollin`“ od amerického jazzmana Tinyho Bradshawa z roku 1951 a kterou před Aerosmith už stihli zpopularizovat The Yardbirds. V ní si zahostovali dva někdejší spolupracovníci Alice Coopera a Lou Reeda Steve Hunter a Dick Wagner. To už byla známka toho, že se o kapele začíná vědět a že se už pomalu dostává mezi rockovou elitu.
Vstoupit mezi ní ale Aerosmith měli až o něco později, přestože skladby typu „Spaced“ (opět výborná spolupráce Tylera a Perryho a zejména Perryho výborná kytarová lekce) nebo „S.O.S (Too Bad)", už naznačovaly, co v kapele dříme za potenciál. Ten se utužoval při dalším turné, na které kapela vyrazila. „Kočovali jsme v jednom kuse jako cikáni,“ vzpomínal Tyler ve své knize „Vadí vám chaos v mojí hlavě?“. Aerosmith se svezli společně s Mott The Hoople, Black Sabbath, Blue Öyster Cult, Guess Who a Kiss, ovšem brzy narazili na spřízněnou partu, další šílence z východního pobřeží – New York Dolls! A to byla teprve kombinace neurvalého rock n`rollu a zběsilých drogových večírků. Sláva se začínala roztáčet, ovšem s ní i nechvalně proslulá drogová spirála...
|
