Už samotný název kapely Sleeping Romance jasně naznačuje, kterým směrem že se hudební chutě italského kvintetu ubírají. Před pěti lety si debutovým albem „Enlighten“ řekli o místo ve stáji Napalm Records a vloni přišli s novinkou “Alba“. Ta se sice drží poměrně striktně pravidel pro symfonický metal, ale přece jen v sobě nese natolik silný střípek osobitosti, aby se Sleeping Romace neztratili v záplavě podobně znějících kapel.
Základem této osobitosti je zpěvačka Federica Lanna, která se sice musí vypořádat (jde jí to se ctí) s vokálními linkami, nezbytně mířícími do výšek, nicméně poměrně často vsází na civilně uvolněný projev, díky kterému „Alba“ zní velmi přirozeně a nenuceně. Navíc mají cit pro velmi chytlavé, nevtíravé a přitom snadno zapamatovatelné melodie, a ačkoliv na tu v názvu deklarovanou romantiku sází po velkou část hracího času, dokáží se vyhnout pocitu přeslazenosti tím, že občas vsadí na hodně akční projev a dramatičnost, podpořenou proměnlivostí, pestrostí a kompoziční obratností. Není divu, že právě ty „složitější“ (tento pojem berte s rezervou, hranice žánru se skutečně neopouští) skladby, ve kterých se setrvale něco děje („Forgiveness“, „Through The Looking Glass“, „Alba“, „My Temptation“), mají dlouhý poločas rozpadu, obzvlášť, když v nich kytara Federica Truzziho (ten je odpovědný i za vkusné a nepřeplácané orchestrace) nezní vyloženě opatrně a umí příjemně štípnout a zároveň se rytmika nebrání tomu znít sytě a dynamicky. Naprosto přirozeně pak do sebe zapadají kontrastně romantické pasáže s křehkým slavíčkováním Federicy, zvýrazněné tu smyčci, tu piánem, či nadýchanou melodií - vrcholem jemné elegance je pak „Across The Sea“.
Povedená deska, u které si příznivci žánru a kapel typu Xandria přijdou na své, ale nebál bych se ani toho, že by měla pohoršit akčněji založené jedince. Sleeping Romance nežijí výhradně z klišé symfonického metalu (byť se jim samozřejmě nevyhýbají), je znát i fakt, že Federico Truzzi se zabývá i filmovou muzikou, takže koncepční vyprávění o tom, že život je složitý, plný překážek, ale vždy existuje cesta vpřed, neztrácí svižnost, jasný tah ani emoce.
|
