Nenechte se zmást květinovým logem a do šedesátých let situovaným portrétem celé kapely z dob jejich tři roky staré desky „Polyester Zeal“, S hnutím hippies totiž jejich hudba nemá mnoho společného. Red Sun Rising se totiž ve své image rádi situují do pozice jakési retro kapely (ta móda ještě úplně neodezněla), ovšem ve skutečnosti na svou tvorbu jdou v dnešní době docela moderním přístupem. Nejsou nijak objevní, to ani náhodou, ale míchají to, co za oceánem v tvrdé hudbě v současné době letí. Vemte klasický hard rock, vyrostlý z kořenů sedmdesátých let, prožeňte ho losangeleskými ulicemi dekády následující, přidejte trochu seattleského grunge počátku devadesátek a máte rockovou kapelu moderního střihu jako na dlani, Velmi jednoduché, že? Ale funguje to ještě vůbec?
„Polyester Zeal“ nebyla sice bůhvíjaká bomba, ale také to nebyla až tak úplně špatná deska. Red Sun Rising si díky ní konečně zdokonali svůj (dříve trochu neotesaný) styl, který na novince „Thread“ ještě zdokonalují. Na této desce jsou hardrockově přímočařejší, i když samozřejmě ještě úplně neopustili škatulku post-grunge, ale už se pomalu blíží spíše k písničkovějšímu pojetí své hudby. Přestože úvod alba v podobě „Fascination“ se ještě probírá melancholickými náladami grungeového hnutí a místy hutné kytary sjedou až někam ke sludge metalu, ve většině případů sází Red Sun Rising na jednodušší vyznění. Přestože „Fascination“ je výborná věc, která je jedním z pilířů alba, není pro novou desku nejreprezentativnějším vzorkem.
Pokud budete chtít skladby, které „Thread“ definují jasněji, je třeba sáhnout po věcech jako „Deathwish“ nebo „El Lazo“. Tady jsou Red Sun Rising více hardrockoví a i když si berou trochu postupů od kapel typu Nickelback, nezní jejich věci tak prvoplánově a zbytečně vlezle jako ty, které v posledních letech produkuje zmíněná hvězdná parta z Kanady. Red Sun Rising ještě nemají otupené hrany a i když vytáhnou baladu jako „Rose“, nedá se mluvit o podbízivosti, protože vzápětí nasadí ostřejší věc „Evil Like You“, které kromě tvrdých riffů, směřujících až někam k Alice In Chains, dominují hrozivě znějící klávesy, které dotváří bezvýchodnou a skličující atmosféru.
Velkou devizou je pro Red Sun Rising jejich frontman Mike Protich, který tvoří spolu s kytaristou Ryanem Williamsem vůdčí dvojici, jenž si pamatuje samotné začátky kapely. Je to právě Protich, který za jedenáct let, co Red Sun Rising fungují, vyrostl v dostatečně seběvedomého lídra. Navíc vokálně dělá poslední dobou velké pokroky a i když jej ještě není možné zařadit mezi světovou hardrockovou extratřídu (bude-li to vůbec někdy možné…), podává na „Thread“ hodně silný výkon.
Když tedy budeme tuto desku sumarizovat, nutně dojdeme k tomu, že na ní Red Sun Rising vyrostli a že předkládají svou zatím nejlepší a nedospělejší práci. Už nejsou prvoplánoví a nedají se označit jako kapela, která by neměla dostatek vlastních nápadů. Ty nejsou sice úplně neotřelé, uslyšíte v nich odkazy na různé hrdiny grungeového hnutí, alternativní scény, ale i hardrockové nestory. Red Sun Rising všechny tyto věci zpracovávají dnes už suverénně a s velkou dávkou energie. A ten potenciál růst dál v nich stále sílí...
|
