SILENT WINTER - The War Is Here
Řecká kapela Silent Winter vznikla v devadesátých letech, tehdy však vydala pouhá dvě dema a pak se na dlouhou dobu odmlčela. Letošní EP „The War Is Here“ ovšem dává jasně na srozuměnou, že tahle parta ještě nehodlá skončit, a to přesto, že z původních členů na svém místě zbyl pouze kytarista a klávesák Akis Balanos. K němu se nově přidala čtveřice spoluhráčů, z nichž stojí za zmínku především zpěvák Mike Livas, o jehož kvalitách dostatečně vypovídá účast na koncertních vystoupeních Tima Tolkkiho. Hlavní a důraznou zmínku si ale zaslouží samotná hudba, která se kromobyčejně povedla a musí zákonitě rozradostnit powermetalové fanoušky zaměřené na náležitě vlezlé a okamžitě funkční melodie. Krátké symfonické intro patřičně naladí, navazující tři skladby „The War Is Here“, „Far Away“ a „Sea Of Wonders“ pak nabídnou velmi lahodný žánrový obsah, v němž hrají prim svižné rytmy, příjemné klávesové malby, kytarové vyhrávky a v první řadě libozvučné vokální linky. Tohle je zkrátka výborně odvedená melodická práce, víc není co dodat. V navazující písni „Eyes Of The World“ pánové – asi kvůli větší rozmanitosti – uhnou k přímějšímu heavy metalu, což není na škodu, menším zádrhelem je pouze vykradený pochodový riff (= "The Kiss Of Judas" od Stratovarius). A nepůvodnost lze snadno odkrýt také v baladickém opusu „Remember“, ve kterém se přesuneme na bitevní území plného patetického hrdinství, poslouchá se to sice hezky, problémem je až příliš velká shoda s Amíky Manowar, kteří velmi podobnou hymnicko-klávesovou hru nabídli již v osmdesátých letech. Na nečekaně dobrých dojmech, jež vyvolalo návratové EP této kapely, to ale mnoho nemění. Nezbývá než doufat, že nepůjde o krátkodobý výkřik do powermetalového světla a že se brzy dočkáme plnohodnotné studiovky.
7,5/10
YouTube ukázka - Far Away
CAIN´S DINASTY - Eva
Debut „Legacy Of Blood“, který tato španělská kapely vydala před deseti lety, nabídl obstojný powermetalový obsah. Jenže někdy poté se začalo s mimožánrovými skladatelskými experimenty, jež vrcholí na novince a v pořadí čtvrté řadovce s titulem „Eva“. Power do určité míry zůstává stavebním kamenem, k němu jsou ovšem přitaveny různorodé vlivy, jejichž hlavním problémem je autorská neotesanost. Chvíli zní rychlý heavík evokující tvorbu Francouzů Elvenstorm (viz start úvodní a v rámci alba pravděpodobně nejpovedenější položky „Darkness Call“), jindy nastoupí thrash, groove, dramatické orchestrace nebo melodeath, a to včetně growlingu. Zpěvy zde vůbec tvoří samostatnou kapitolu, jsou sice různě variovány, nicméně většina poloh nezní příliš libozvučně (nejvíce drhnou pokusy o výšky). V takových momentech si člověk říká, že poslech takových alb nemá zapotřebí , jenže sotva myšlenku dokončí, už Španělé nabídnou nějaký povedenější motiv, a to téměř zpravidla v sólové části, které jsou jednak časově velkorysé, jednak víceméně kopírují tradiční power-speedmetalové linie. Ty jdou hudebníkům dobře od ruky, což ještě více zbytňuje dotaz ohledně pouštění se do stylového rozptylu, jehož nekvalita - ve spojení s některými prachbídnými vokály - ve výsledku nedává mnoho prostoru k lepšímu hodnocení.
3,5/10
YouTube ukázka - Darkness Call
CHARIZMA - Стражи границ
Zdá se, že ruská firma Metalism Records pochopila současnou internetovou realitu, vzdala boj s piráty a alba svých akvizic dává plně ke streamu na YouTube. Na druhou stranu může jít o jistou marketingovou prozíravost, kdy se tímto způsobem více posluchačů dostane k hudbě vydávaných interpretů a někdo si třeba nakonec desku oficiálně koupí. Některé nahrávky by si to bezesporu zasloužily, kupříkladu nové EP „Стражи границ“ ruské kapely Charizma disponuje jasnou powermetalovou kvalitou. Že tahle parta daný žánr (nejednou smíchaný s řízným hevíkem) zvládá, dokázala již v minulost, aktuální materiál je však ještě vybranější, když nabízí čtveřici velmi dobrých stylových kousků. Nejlépe se podařilo seskupit tóny úvodní titulky "Стражи границ", kterou k vítěznému cíli vedou dynamické synťákové motivy, dravé sloky nebo neoklasické sólové vyvrcholení, to vše na svižném rytmickém podkladu, na němž víceméně profrčí i navazující dvě písně "Главный исход" a "Братья, в бой!". První jmenovaná díky chytlavým vokálním linkám připomene další ruskou partu Arktida, ve druhé zaujmou líbivé vyhrávky a opět sólo s nápaditou kytarovou hrou. Závěrečný příspěvek nese samotný titul kapely, a snad právě to autorům malinko svázalo ruce, když nedokázali přijít s dostatečně působivým refrénem. Zbytek písně má ale zase slušný odpich, celkově pak novinkový kraťas této kapely znamená příjemné překvapení a nejen potvrzení, ale ještě výrazné pozvednutí kompozičních možností ruských hudebníků.
7,5/10
YouTube ukázka - celé EP
|
