V jednoduchosti je obvykle síla, v případě kapely Rebel z Golčova Jeníkova to až tak úplně neplatí, neboť toto okřídlené rčení se docela intenzivně pere s jiným, totiž, že všeho moc škodí. A byť klukům nechci ani v nejmenším upírat právo na to znít ve svém věku a při dosavadních zkušenostech naivně, není toho moc, na čem se dá s jejich jednoduše zpívánkovým bigbítem stavět.
Z loňského šestiskladbového EP „Krvavá růže“ může silně dýchnout nostalgie. Takhle na všech frontách prostě a průhledně hrávala kdysi (a asi i hrávat bude) kdejaká začínající kapela – melodie jsou přirozeně zpěvné, leč leckdy až prostomyslně nekomplikované na-na-na motivy jsou příliš snadno odhadnutelné už po několika tónech, kluci svým hráčstvím zjevně nemají potřebu tu schématickou šablonu jakkoliv komplikovat, zpěvu je v podstatě obtížné cokoliv vytknout, neb je naprosto školometsky učesaný a jalově nevýrazný (nicméně ono to jde ruku v ruce se samotnou podstatou skladeb, Rebel prostě zatím v sobě nemají rebelantství, ani co by se za nehet vešlo), textově to Rebelům většinou neškodně (provedením i tématicky) tak nějak přirozeně klišovitě proplyne, jen občas mají potřebu češtinu trochu násilně ohnout, aby spadla zároveň do rytmu i do pusy, zvukově (čistě a přehledně) se hraje také více méně na jistotu, uši vám to rozhodně neutrhne, ale ani to nějak zásadně (a jsme opět u otázky, má-li hudební základ na to vlastně potenciál) nenakopne. Jasně nejsvětlejší chvíle přijde v titulní „Krvavé růži“, ve které si Rebel trochu pohrají s tempem a dynamikou skladby, dodají i slušnou porci energie a proplétání hlasů přinese alespoň základ nějaké kompoziční rafinovanosti. Černá můra pak přijde v závěrečné „Night Quest“, jakémsi zvadlém útoku, zacíleném na fanoušky Alkeholu (bohužel deklarujícím, že dostat se v daném ranku alespoň na úroveň této party taky nemusí být úplná sranda) s neuvěřitelně hloupým textem… Zbytek alba? Dráždění první signální nekomplikovaným bigbítem (vzpomínám třeba na první album kapely Vetrol), při kterém první tři skladby mají blíž ke „Krvavé růži“ a prvoplánový „Hymnus metalu“ zase k té druhé straně.
Jasně, nějak se začít musí. Soudě dle vizáže kapely mají Rebelové spoustu času (a dle hudby i prostoru) na to hudebně růst. Jejich první krok prostě kdovíjak nevyšel. A vzhledem k tomu, že jako další kluci slibují koncepční power metalové album, troufnu si tvrdit, že (za předpokladu, že by mělo mít hlavu, patu a význam) je čeká neskutečně hodně práce.
|
