Kytarista Mirko Capitani se v rámci italské scény mohl zapsat do povědomí posluchačstva svým působením u melodeathově gotických Graves Of Nosgoth, se kterými nahrál dvě alba. Když se před čtyřmi lety tato kapela odebrala k věčnému spánku, Mirko vyrazil na sólovou dráhu, kterou kromě hostovkého zverbování zpěváka Francesca Cavaleriho (Wind Rose), basáka Mirka Serry a bicmena Michela Agostiniho (ex-Pulse-R) charakterizuje tvrzením, že debutové album se stane malým vzácným klenotem vysoce kvalitní italské scény.
Vzhledem k tomu, že zajímavé muziky se na Apeninském poloostrově urodila celá hromada, je tahle hláška vlastně tím jediným, co partě Mirka Capitaniho trochu podráží nohy. Jasně, aktuálně vydané EP „The Cage“ se vzácným klenotem nestane, na druhou stranu ten potenciál, který z něj kouká, dává tušit, že bychom o Capitani ještě slyšet mohli. Jejich nepříliš objevný a nekomplikovaný hard and heavy totiž nabízí hodně chytlavé melodie, silné nápěvy s lehkou dramatičností i dostatek nasazení, energie, rockové dravosti i emotivnosti, aby s vámi jejich skladby tu necelou pětadvacetiminutovku buď v živém rytmu příjemně šily anebo si ve vláčnějších polohách nenásilně pohrávaly s emocemi. Ani jedna z pětice písní neztrácí jasný tah, ani jedna z pětice zásadně nevyčnívá, takže upřednostňovat „Awakening“ díky jejímu vzdušně akčnímu refrénu a jedovatému riffu, či závěrečnou „The Chains Of Me“ s melancholickým úvodem (ten sytě hluboký Cavaleriho hlas silně evokuje Matthew Barlowa ve Zledovatělé zemi) a následnou proměnou do nekompromisní střely je snad až zbytečné, album „The Cage“ si pozornost snadno získá v celém svém rozsahu. Nikdo nejsme nenahraditelný, ale být Mirkem Capitanim, dělal bych pro udržení Francesca Cavaleriho maximum, už tak dostatečně solidní materiál dokáže tenhle křikloun pořádně nakopnout.
Jak skromněji (podobně jako zvukové zpracování nahrávky) a přesto daleko přesněji vyznívá Capitaniho tvrzení, že „The Cage“ je cesta do sebe, do strachu a ke slabým stránkám, cesta, která vede ke znovuobjevení vnitřní síly, o níž si ani nemyslíte, že ve vás je…. Nechci tvrdit, že případná další deska Mirka Capitaniho bude klenotem, ale tuším, že tenhle maník na to sílu mít může.
|
