Když před pěti lety představili francouzští Evolvent své druhé album „Whatever Happens“, pochvaloval jsem si mimo jiné křehké poletování ve výškách slavíčka Emmy Elvaston. Když se ještě v témže roce kapela rozštěpila a Emma si společně s kytaristou Clémentem Botzem založila novou partu Beneath My Sin, zdálo se, že jen pod jinou značkou bude tahle dvojice pokračovat v započatém díle. Byť k určitým posunům došlo, tak tuto tezi v podstatě nevyvrátilo ani tři roky staré debutové album „Valkyries of Modern Times“, na kterém se však do zpěvaččina hlasu vetřela podivná afektovanost a její operní výšky se ukázaly být největší bolestí kapely. I tak Beneath My Sins vzalo pod svá křídla vydavatelství Pride & Joy, jež se ujalo aktuální novinky „I Decide“.
Ta pokračuje v linii předchozí desky. Nabídne pár velmi dobrých skladeb v rámci melodického metalu se symfonickými sklony, kolekci doplní pár kousky, které si jen obtížně budou hledat cestu do posluchačské dlouhodobější paměti, představí Emmu Elvaston v různých hlasových polohách a zcela nevyhnutelně navodí otázku, proč se tato šarmantní dáma nedrží častěji v hlubších vodách, kde jí to sluší neskonale víc. Zásluhu na tom má i fakt, že zbytek kapely v těchto momentech využívá daleko víc sytějších a účinnějších zbraní, než jen hru na romantiku a nepříliš funkční křehkost. Nemluvě o tom, že když Beneath My Sins vypustí do svých skladeb i něco agresivity (byť jim v často tom vypomáhají i kolemjdoucí hosté), snadno přesvědčí o svém potenciálu.
Snad právě proto vsadili Beneath My Sins při výběru videoklipů na dvě skladby, které předchozí charakteristiku beze zbytku naplňují. Dynamicky vyhrocená „Try“ vizuálně může působit jako kandidatura na metalovou miss, nicméně nabídne ostrý souboj dvou živlů (Emma Elvaston a Melissa Bonny), strhující energii, proměnlivost, v níž plně zabírá i zpěv přehnaný přes mašinky a hlavně živelné provedení takového kalibru, že z toho jde mráz po zádech. „Your Muse“ je nejdříve ideálním srovnáním toho, jak silně působí Emmina přirozenost v kontrastu k afektovaným výškám, i jak tyto ubírají sílu kousavým kytarám, aby s uřvaným chropotem Niklase Müllera skladba opět zhoustla a povyrostla. Největší překvapení kapela nabídne v „Unpredictable“, která dokonale naplní svůj název nečekaným příklonem k hodně důraznému a bezprostředně melodickému folku (živé housličky roztančí už chytlavou „My Guardian Angel“) se závanem nálad Eluveitie a špetkou výpravnosti.
Škoda, že Beneath My Sins nedokázali trochu ukrotit Emminu touhu k cestám do stratosfér a nevyhnuli se celkem bezbarvým položkám (paradoxně titulní „I Decide“, či závěrečná „Here With You“). I tak oproti „Moderním Valkýrám“ udělali krůček kupředu. Ten už s nimi však neprožije basanda Vanessa Housieaux, která jen pět dní po vydání alba dala kapele vale.
|
