Tak už to na tom světě chodí. Když máte příležitost zazpívat si v rámci Little Dreams Foundation s Philem Collinsem, bude se to ve vašem životopise vyjímat na čestném místě. A z pohledu vlastního hudebního vývoje možná zásadnější informace o tom, že jste jednoho dne dostali chuť na vlastní projekt, míchající progresivní a melodický rock, je odsunuta na vedlejší kolej. Švýcarská zpěvačka Melody Dylem si tento svůj záměr splnila. Poté, co s gotickou partou Elferya obohatila své portfolio o nahrávku „Eden´s Fall“, s projektem Dylem vydala v roce 2016 eponymní debutové album, na které nyní navazuje kraťasem „Eye Of The Storm“.
S tou špetkou alternativy, kterou Dylem na desku pustili, vypadá zmínka o zaměření na progresivní rock hodně odvážně, na „Eye Of Te Storm“ daleko zásadnější roli hrají velmi podařené melodie. A ještě důležitější pozici zaujímá smyslný hlas hlavní postavy projektu. To se nejvýrazněji projeví v niterní baladě „See You“, do které v pozadí nenápadně vsakuje silná atmosféra, nicméně skladbě vévodí narůstající působivost Melodyina vokálu – vytrvalá proměna z křehkosti do sytého a emotivně pestrého projevu v téhle andělsky hladivé záležitosti je hodně podmanivá. A tuhle podmanivost ještě znásobí dramatičnost, kterou Dylem nabídnou ve finální „Far Beyond“ – kontrast důrazných nástrojů, napínavého piána a smyslného hlasu ve spojení se silnou melodií má ohromnou sílu, kterou vtipně odlehčí potměšile ukvákané klávesy. Že má Melody blízko i lehké rockové nabroušenosti ukáže v „Can`t Take Anymore“, titulní skladba zase prozradí, že Dylem rádi poslouchali rané Nightwish, a že dovedou své kompozice šikovně vygradovat.
S debutovým albem Dylem kdovíjakou díru do světa neudělali. Na EP „Eye Of The Storm“ nabídli čtyři skladby (a jedno nepodstatné intro), které bez výjimky strašně snadno zůstanou v paměti. A u kterých si dost možná řeknete, že by neškodilo, kdyby Dylem brzy nabídli další pokračování.
|
