Jak se zdá, Firehouse jsou dnes už vyhořelá kapela. I když v současné době stále koncertují po domovských Spojených státech, je jasné, že už žijí jen z minulosti. Jejich diskografie se uzavřela de facto v roce 2003, kdy krátce po sebevraždě basisty Bruce Waibela přišli se vcelku průměrným albem „Prime Time“, což byl jejich poslední pokus navázat na úspěšnou minulost, ve které první dvě alba pokrylo zlaté i platinové ocenění. V roce 2011 vyšla ještě deska „Full Circle“, což však byly jen nově nahrané staré hity, a to fanouška skutečně uspokojit nemohlo. Od té doby je podivné ticho. Kapela jako kdyby nemohla najít přetrženou nit a dva hlavní tvůrci, zpěvák C.J. Snare a kytarista Bill Leverty pracují každý na vlastní pěst. Snare představil před pár lety projekt Rubicon Cross a Bill Leverty po desce „Prime Time“ najel na sólovou dráhu, na které vydává aktuálně už šesté album „Divided We Fall“. Jeho sólová dráha je tak už delší než aktivní doba Firehouse…
Leverty nikdy nepatřil mezi stylotvorné kytaristy. Svou hrou však byl pro Firehouse velice platným členem. V začátcích kariéry se samozřejmě chytil tehdy moderní hairmetalové vlny a Firehouse se brzy stali jedněmi z nejúspěšnějších interpretů v době, kdy už se nad touto scénou stahovala černá mračna. Přestože kapela měla největší úspěch díky baladám „Love Of A Lifetime“, „When I Look Into Your Eyes“ a „I Live My Life For You“, Leverty se podle vlastních slov vždy spíše vyžíval ve žhavých riffech skladeb „Reach For The Sky“ nebo „All She Wrote“, v nichž nezapřel inspiraci u britských legend Def Leppard. Jeho sólovky jsou ale z jiného těsta než trochu přeprodukované hity z prvních dvou alb Firehouse. Během let totiž Leverty ukázal, že je mu blízký i přírodnější zvuk, čerpající z blues a country. I proto jsou tyto ozvěny slyšet v jeho současné tvorbě.
Základ samozřejmě leží u amerického hard rocku osmdesátých let, je kladen důraz na melodii a dravější riff. Ovšem ani v tomto zdánlivě přežitém stylu nechce Leverty znít zastarale, a proto je pro něho důležitý energický vklad, který žene vpřed úvodní věc a výkladní skříň jeho novinky „You`re A Natural“. Tato skladba je hrána v intencích nejlepších věcí od Firehouse a jediné, co jí v podstatě chybí, je vokál C. J Snarea. Leverty sám totiž není žádný velký zpěvák a jeho hlas sice dostačuje potřebám skladeb, ale nemá v sobě přidanou hodnotu a nezaměnitelnou barvu, jakou disponuje například zmíněný Snare. Ještě silnějším materiálem než „You`re A Natural“ se může pyšnit následující skladba „Strong“, skutečně silná hitovka hraná ve středním tempu, s precizním, na sto procent fungujícím refrénem, který by si zasloužil pódia největších stadionů světa.
K podobnému výkonu se na „Divided We Fall“ Leverty už nevybičuje, ale některé skladby dokladují, že je skladatelsky v současné době docela při chuti. Přesvědčivě totiž zní v houpavé titulní „Divided We Fall“, či rozverným kytarivým riffem uvedené „Love Is Like A Song“, která překypuje uvolněnou letní atmosférou, do níž přesně zapadá bluesovější Levertyho hlas. Ten se odmítá hnát do výšek, kde by mu to neslušelo, ale spíše se drží zemitějšího projevu, v němž skladbám sice nemůže dát křídla a popmetalový esprit (jak bylo u Firehouse v dobách jejich největší slávy zvykem), ale přesto působí civilně sympaticky. Možná je trochu s podivem, že Leverty nesází tentokrát na hitové balady, další variace na „Love Of A Lifetime“ nebo „When I Look Into Your Eyes“ však od něho čekat nikdo nemůže. Proto když zvolní jako v „The Heart Heals The Soul“, jde spíše ke kořenům blues s lehkým názvukem country. Podobným směrem se vydává i ve svižnější závěrečné „For Better Or Forget It“, sympaticky hravém kousku, který v boogie stylu Status Quo ozvláštňuje trochu slabší závěr alba.
Leverty s „Divied We Fall“ (stejně jako v případě předchozích sólových počinů) nevystupuje ze stínu Firehouse, spíše nabízí slušnou alternativu fanouškům, kteří už dlouhou dobu marně vyhlížejí nový materiál od jeho domovské kapely. Leverty svoje nové songy hraje s přehledem zkušeného muzikanta, který si už na scéně odžil své, a ví, jak má znít dobrá rocková deska. Opětovné spojení s bubeníkem Michaelem Fosterem z Firehouse sice mohlo naznačovat ledacos o návratu k vydařené formě této kapely, ovšem k tomu přece jen tomuto sympatickému kytaristovi ještě kousek chybí...
|
