Když na začátku loňského roku vydali Hollywood Undead desku „New Empire, Vol. 1“, dalo se čekat, že se záhy přihlásí s pokračováním. Kapela na tomto počinu předvedla experiment, který ji zbavoval hip-hopových kořenů, vsadila více na tvrdší kytary, odhodila směšné masky a prezentovala se jako tvrdá rocková parta současnosti. Jak vyplývá rozhovorů, které během roku tato pětice z Los Angeles poskytla, za touto změnou si stojí a proto nemá důvod cokoliv měnit ani na „New Empire, Vol. 2“. To je docela sympatické, protože první díl „Nového impéria“ je vystrnadil z čelních příček hitparád a jak to vypadá, tento poměrně neúspěšný trend pokračuje i s dvojkou. Přestože sázka na experimenty po komerční stránce nevyšla podle představ, po stránce umělecké se jednalo o krok správným směrem.
„New Empire, Vol. 1“ byla převratná nahrávka jen pro Hollywood Undead. V dějinách hudby se na ní samozřejmě nebude vzpomínat jako na nějaké megadílo, které by přepisovalo pravidla. V podstatě šlo o moderní prefabrikátovou nahrávku, kterou vedou trendy, jenž v dnešní americké tvrdé hudbě panují. A naprosto stejně je na tom i „New Empire, Vol. 2“, která by se dala označit za dvojče předchozího počinu. Dokonce lze spekulovat o tom, že Hollywood Undead natočili všechny skladby na jeden zátah a pak je rozmístili na obě desky. Stejně jako jednička je i aktuální nahrávka plná tvrdých kytar, mísení ostrého rapu a melodického zpěvu, elektroniky a post-grungeových nálad. Že už jste na podobné hudební křížence alergičtí? V tom případě dejte od Hollywood Undead ruce rychle pryč, tahle kapela by klidně mohla být současným symbolem zmíněného.
„New Empire, Vol. 2“ je na poli současné tvrdé americké hudby jasný produkt pro konzumního metalistu, který staré idoly odmítá jako pravěké dinosaury a ze všeho nejvíce si potrpí na ultramoderní vycizelovaný zvuk, ač skladby samotné jen opakují dávno slyšená klišé a postupy, které byly možná novátorské před dvaceti lety v největším rozmachu nu-metalu. I když úvodní „Medicate“ ukáže vlídnější tvář a kapela se pohybuje v jakémsi mlžném post-grungeovém oparu a „Comin` Thru The Stereo“ s překvapivým vkladem hostujícího rappera Hyro The Hero je spíše poprockovou hymnou, která si bere klasický nápěv současné popové hudby, ale i refrénovou dravost klasického hard rocku, jedná se o nejsvětlejší okamžiky desky. Dobře zafunguje i tvrdě rapmetalová (nebo spíše raprocková) „Gonna Be OK“, kde však energickou sloku střídá popovější refrén, který skladbu rozmělňuje a působí spíše otravným dojmem.
Bohužel energie natlakovaná do zvuku se až tak úplně nepromítá do kompozic samotných a proto Hollywood Undead na určitých místech (například v „Monsters“ nebo „Coming Home“) působí jako současné metalcorové kapely, které se přes noc daly na pop, kde se sází na tklivé kytary s pořádnou dávkou elektroniky a protivným mluvozpěvem. Proto i na dvojce „New Empire“ zůstávají Hollywood Undead ve svém přerodu v tvrdou kapelu stát na půli cesty. Nejlépe tento fakt definuje závěrečná skladby „Heart Of A Champion“, v níž došlo ke střetnutí Hollywood Undead, kalifornských kolegů Papa Roach a bostonských Ice Nine Kills. Zde je slyšet všechno, co „New Empire“ představuje, ale zároveň skladba samotná má jen minimální výpovědní hodnotu, srovnatelnou s plácnutím do vody.
Přestože by Hollywood Undead sami sebe nejraději viděli v pozici mesiášů současného amerického rocku či metalu, věc se má trochu jinak a „New Empire, Vol. 2“ znovu přináší konzumní materiál, který pravděpodobně nedokáže obstát ve zkoušce času. Pokud by to ale bylo opačně, je stav současné rockové scény vcelku nelichotivý.
|