Moderní melodický heavy metal v mimořádně povedeném kabátě. Tak by se stručně dala shrnout prvotina britských South Of Salem "The Sinner Takes It All". A ten kabát je povedený nejen hudebně, ale i zvukově. Však je taky pod produkcí podepsán slavný Scott Atkins (Cradle Of Filth, Amon Amarth, Sylosis, Behemoth).
Taky vám v současné nabídce tvrdé muziky chybí více klasických heavy metalových kapel? Bez blast-beatů, bez growlu, bez zběsilého tempa nebo naopak bez symfonických berliček? Prostě jen těžké riffy, dobrý groove, aby to pěkně šlapalo, a pak klasická výstavba písniček, kde sloky střídají melodické refrény. A občas nějaký ten sbor a povedené sólo. Ne že by takové grupy už úplně vymizely. Jednak jsou tady staří bardi typu Iron Maiden nebo Pretty Maids, ale i novější kapely jako obnovený Sister Sin dokážou hrát vyloženě klasický heavík bez příměsí. Nebo vzpomeňme loňskou desku "Into The Maelstrom" italských Hyperion. Čistá radost pro heavy metalové duše. A přesně pro takové tady jsou South Of Salem.
Album začíná třemi povedenými vypalovačkami. Úvodní "Let Us Prey" je typický otvírák se stadiónovým refrénem a efektně skatujícím ženským sborem, "The Hate In Me" valivá, chytlavá hard´n´heavy hitovka s klasickým kytarovým sólem, "No Plague Like Home" zase nadupaná metlárna, která bude součástí vrcholných pasáží koncertů. Po skvostném úvodu přichází snad jediný slabší okamžik alba, pomalejší "Pretty Little Nightmare". I když basa, která skladbu táhne, je parádní, přece jen je tady až příliš cítit, že tohle je dělané na efekt, pro rozhlasovou rockovou hitparádu. Obzvlášť to vynikne při následující "Made To Be Mine", která je z podobného soudku, jen prostě není tak vlezlá a podbízivá. Jedna nebo druhá měly jít ven. Pak se ale zase všechno srovná a kapela servíruje samé pecky. Klasickou metlákovinu "Cold Day In Hell", výtečný ploužáček "Demons Are Forever" a dvě vypalovačky "Another Nail In My Coffin" a "Severly Yours". Vše uzavírá intimnější vztahová "Dead Hearts Don´t Break".
I když muzikanti ze South Of Salem vystupují jen pod přezdívkami, nejsou žádní nováčci v oboru. Podíleli se na projektech jako Iced Earth, The Damned, Wednesday 13 a The Birthday Massacre. Jejich první vlastní řadové album je velmi příjemným překvapením pro všechny, kteří mají rádi melodický heavy metal klasického ražení. Nenajdete zde příliš osobitosti, zato šlapající muziku, která se skvěle poslouchá.
|
