Spočítat na prstech jedné ruky, kolikrát se slovenská hard and heavy parta Makar Čudra uložila ke spánku a následně se znovu probudila k životu, se nedá. Vždy, když se doba bdělosti protáhla na období delší, než jeden rok, byl u toho kytarista Ivan Kutný. Ten se před třemi lety obklopil muzikanty, soustředěnými kolem spolků Janesession, Daggerose a The Karnsteins a prvním výsledkem obnovené aktivity bylo kompilační album „1987 – 2014“, na kterém se poprvé na jednom nosiči sešly nejvýraznější skladby téhle party (v původní podobě).
Pokud vám pojem Makar Čudra něco říká, téměř s jistotou se dá říct, že patříte k pamětníkům, kteří na vlastní kůži zažili dobu, kdy se v socialistickém Československu klubala oficiálně na světlo heavy metalová scéna. Tím, že výběrovka se svojí nejstarší položkou vrátila do doby ještě před sametovku, je vcelku pochopitelné, že silně reflektuje dobu svého vzniku. A tím, že i při přes následujících téměř třicet let se Makar Čudra ve svém výrazu kdovíjak zásadně nezměnili a stále se drželi poměrně dřevního a přehledného hard and heavy, nepřekvapí, že eponymní (s podtitulem „Späť při živote“) EP, vydané v loňském roce, na kterém všechny tři skladby napsal Ivan Kutný, se nese v podstatě v totožném, nostalgicky pamětnickém duchu (pochopitelně se zřetelným posunem po technické stránce). Chytlavosti a energie největšího hitu kapely „Strigy na Sabat“ dosaženo ani v jednom případě nebylo, melodická nekomplikovanost, zajímavý text a vtahující, plíživá atmosféra „Hriešnika“ je nejsilnějším bodem programu, „Karty s diablom“ i „1916“ mají jasný riff, přehlednou strukturu, určitou staromilskou schematičnost a mile neotesanou přímočarost, ve které jasně cílí na pamětnickou generaci.
Nic nového ani zásadního pod sluncem, dalo by se říci. Makar Čudra jen dali na vědomí, že jsou znovu při životě, že jsou jako doma a slušně jim to šlape v melodickém hard and heavy poměrně obnošeného střihu. Jestli z toho bude něco víc, se budeme muset nechat překvapit.
|
