16.06.2021
MOTÖRHEAD
Celou čtyřicetiletou kariéru britské legendy a divoký ..více

16.06.2021
VINCE NEIL BAND
Zpěvák Mötley Crüe Vince Neil byl nucen zrušit koncerty ..více

16.06.2021
NEFARIOUS DUSK
Britská blackmetalová formace, složená z členů řady ..více

16.06.2021
VLADIMÍR MIŠÍK
Nestor české bluesrockové scény sice oznámil, že ..více

16.06.2021
GRAT STRIGOI
Depresivní black metal je parketa této skotské dvojice, ..více

16.06.2021
MALCHUS
Poláci, hrající progresivní death metal, jenž se ..více






EDU FALASCHI - Vera Cruz
Milé prekvapenie. Stará dobrá Angra ..

FLOTSAM AND JETSAM - Blood In The Water
HELLOWEEN - 5 kusů super, jinak standard, ale co ..

URIAH HEEP - Fallen Angel
Další super fošna UH. Mám ji rád tak o tři p ..

URIAH HEEP - Fallen Angel
je pohodová fošna, samozřejmě kvalit předchoz ..

Gary MOORE - How Blue Can You Get
To je zcela zasloužené hodnocení. I když celá ..

EDU FALASCHI - Vera Cruz
Angra jde mimo mě a Falaschiho znám pouze z host ..

Robin McAULEY - Standing On The Edge
...nesouhlasit. McAuleyho mám rád, ale tohle nen ..

Herman FRANK - Two For A Lie
Tradiční šlapavý heavy metal, inovace nejsou p ..

Gary MOORE - How Blue Can You Get
Vše již bylo řečeno: pecka jako Wild Frontier, ..

Gary MOORE - How Blue Can You Get
...je mistr nad mistry. Autorsky, jako interpret i ..




Za poslední měsíc:
BLACKMORE`S NIGHT - Nature`s Light
2533x

ARTILLERY - X
2329x

URIAH HEEP - High And Mighty
2098x

Gary MOORE - How Blue Can You Get
1427x

Robin McAULEY - Standing On The Edge
1298x

FLOTSAM AND JETSAM - Blood In The Water
1008x





článků celkem: 8428
recenzí: 6943
reportů: 573
rozhovorů: 497













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


SKUPINA FRANTIŠKA RINGO ČECHA - Báječní muži

Umělecká dráha zpěváka Jiřího Schelingera netrvala nijak dlouho, pouze necelých deset let, ovšem otisk, který v tuzemské hudební scéně zůstal po jeho osudovém skoku do vod bratislavského Dunaje, je nesmazatelný. Jiří Schelinger v normalizačních dobách, kdy byla rocková hudba pranýřována na každém kroku, představoval pravého rebela, vlasatý idol dospívající mládeže, a jeho charisma se dalo srovnávat s takovými legendami jako Jim Morrison, Ozzy Osbourne či Robert Plant. Schelinger možná měl smůlu, že vyrůstal v socialistickém Československu, kde nemohl do široka rozvinout svůj talent a lásku pro hardrockovou explozi sedmdesátých let. Byl tvrdě konfrontován se stranickou realitou, schizofrenicky balancující mezi ostrými hardrockovými skladbami a estrádními taškařicemi. Ale i v této půdě neorané a nepříznivých podmínkách vznikl kolem jeho osoby kult, který přetrvává i v roce 2021, ve kterém uplyne už sedmdesát let od chvíle, kdy se v Bousově u Čáslavi narodil do rodiny profesora hudební výchovy, a čtyřicet let od jeho nešťastného skonu, který je dodnes opředen tajemstvím.

Mladý Schelinger chtěl vždy být hudebníkem a když se mu povedlo vyvléci se z povinné vojenské služby, naplno nasál svět kultury a začal působit jako kulisák v Divadle Jiřího Wolkera v Praze. Kromě toho vystupoval také v několika barových kapelách, kde si jej všiml basista a vůdčí osobnost kapely Faraon Karel Šíp. Právě ten okamžik, kdy Schelinger nahradil ve Faraonu zpěváka Jana Johna, se dá počítat jako moment, který tomuto dvacetiletému mladíkovi změnil život. Přestože publikem byl peskován za to, že přezpíval první hit Faraonu, skladbu „Šlapací kolo“, další vydaný singl „René, já a Rudolf“ už odstartoval jeho velkou kariéru. Nebylo to ovšem díky této skladbě, ale kvůli druhé straně singlu, která obsahovala legendární skladbu Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře „Holubí dům“. V létě 1973 nebyl v Československu pravděpodobně větší hit, který by denně hrál v tisících domácností.

K dalšímu kroku, aby se hudba Jiřího Schelingera stala nesmrtelná, došlo velice brzy. Když „Holubí dům“ uslyšel (na doporučení někdejšího basisty Olympicu Pavla Chrastiny) František Ringo Čech, vedoucí vlastní kapely a v normalizačních podmínkách i velmi zdatný manažer, dal si za úkol tohoto zpěváka přivést do řad své formace. V jejím čele působil zpěvák Viktor Sodoma s popovými věcmi typu „Žárlivý Kakadu“, „Ježek se má“ či „Parní stroj“, což se však už Čechovi začínalo zajídat, protože chtěl kapelu nasměřovat k tehdy mnohem populárnějšímu hard rocku. A na to byl Schelinger se svým chraplavým, bluesově zabarveným hlasem tím pravým. „Těsně před tím, než Jirka přišel do kapely, jsem měl se svým bubblegumem velké úspěchy," říkal po letech Čech, „šlágr stíhal šlágr. Právě v té době jsem začal poslouchat britské hardrockové kapely Deep Purple a Black Sabbath… Byl jsem z nich úplně hotovej a rozhodl jsem se, že musím postavit skupinu, která bude hrát stejně dobře a hlavně tvrdě jako Párplové a Sabati. Problém spočíval v tom, že Viktor Sodoma, který u mě zpíval, byl sice v podstatě bigbíťák, hvězda Matadors, ale pro hardrockovou muziku se nehodil. Jednou jsem potkal Pavla Chrastinu a ten mi řekl, že zná nějakého Jirku Schelingera.“ V tu chvíli se začaly psát dějiny československého hard rocku…

Čech to udělal, jak je jeho zvykem, mazaně. Do kapely sice Schelingera přijal, ale ponechal si i Sodomu, aby měl jistotu, že nepřijde o část publika, kterému se líbily právě jednoduché bubblegumové skladby. Se Schelingerem začal dělat nové skladby, které byly mnohem tvrdší a v nichž zásadní roli sehrál kytarista Olda Říha (posléze Katapult). Čechova kapela, kerá měla na kontě debutové album „Haló děťátka“ z roku 1972, začala po Schelingerově příchodu pracovat na druhé desce „Báječní muži“, o které Čech později mluvil jako o právoplatném debutu. Na té se objevuje ještě i Sodoma, který však (údajně na Schelingerův nátlak) kapelu v roce 1974 opustil. Právě kvůli přítomnosti obou pěvců zní „Báječní muži“ hodně nesourodě, přestože je toto album rozhodně velice důležitým počinem pro československou hudbu. A to zejména kvůli titulní skladbě, která není ničím jiným, než coververzí skladby „Into The Void“ od Black Sabbath. Pamětníci si jistě vzpomenou na šok, kdy se z reprobeden místo „Žárlivého Kakadu“ vyvalil tvrdý iommiovský riff, hraný Oldou Říhou a Schelingerův charismatický vokál, který (až na poněkud infantilní text) věrně kráčí ve stopách Ozzyho Osbournea.

Skladba „Báječní muži“ se stala přelomovým momentem v Schelingerově kariéře a navíc mu Říha pro předmětné album napsal ještě skladby „S pomocí přátel“ (její fragment se objevil i na debutovém albu Katapultu), „Sólo pro housle“ a „Láska na první pohled“, které věrně dokumentovaly přerod Čechovy kapely v rockové těleso. Přesto však Schelinger (duší opravdový hardrocker) musel zkousnout nazpívání otřesných skladeb „Kupte zvíře“ (coververze „Travelling Circus“) a „Dělám hů“, což jsou věci, které ještě náležely k období s Viktorem Sodomou. Ten se na albu představil ve trojici písní – „Pták Luptylák“, „Milostná píseň“ a „Dejte mě pokoj a nechtě mě spát“, které vedle „Báječných mužů“ nebo „S pomocí přátel“ působily jako pěst na oko. Navíc Sodomův uhlazený projev se vedle Schelingera, v jehož hrdle (ještě jako kdyby pod povrchem) bublal skutečný vulkán, ztrácel v balastu průměrnosti.

Přestože „Báječní muži“ jsou nedokonalou a rozporuplnou deskou, šlo o důležitý počin pro tuzemskou scénu. Už jen proto, že legalizovala hard rock, neboť skladba od Black Sabbath vyšla i na režimem posvěcené nahrávce u státního vydavatelství. Z hlediska Schelingerovy kariéry se jedná teprve o rozjezd, ovšem styl, jakým tento zpěvák vstoupil do první ligy domácí hudební scény, je dodnes dechberoucí. Už když album vyšlo, bylo jasné, že se fanoušci od Schelingera dočkají ještě velkých věcí… „Občas, hlavně zpočátku, jsme byli nuceni udělat věc, která byla dost úděsná, ale bolševikovi se líbila,“ vzpomíná v knize „Jiří Schelinger - Život a…“ Ringo Čech, „mně to hodně vadilo, ale byl jsem obchodník a moc dobře jsem věděl, že se to musí prodat. Každýmu vadí, když mu kecají do práce lidé, kteří ničemu nerozumějí. Ale já jsem se v předtuše toho, že prohrajeme bitvu, ale vyhrajeme válku, dokázal s mnoha věcmi smířit. Jirka, jakožto umělec v tom pravém slova smyslu, se přes to nemohl přenést. Fakt, že nemůže udělat čistý elpíčko podle svýho cítění, mu vadil podstatně více než mně…“

Pepsi Stone             


FB Jiří Schelinger (office)

YouTube ukázka - Báječní muži

Seznam skladeb:
1. Báječní muži
2. Kupte zvíře
3. S pomocí přátel
4. Pták Luptylák
5. Sólo pro housle
6. Namále mám
7. Milostná píseň
8. Láska na první pohled
9. Dělám hů!
10. Tornádo
11. Dejte mě pokoj a nechtě mě spát
12. Bafff

Sestava:
Jiří Schelinger - zpěv
Viktor Sodoma - zpěv
Olda Říha - kytara
Jindřich Vobořil - baskytara
Miloš Nop - klávesy
František Ringo Čech - bicí
Jiří Jirásek - bicí

Rok vydání: 1975
Čas: 41:26
Label: Supraphon
Země: Československo
Žánr: rock/bubblegum

Diskografie:
1975 - Báječní muži
1975 - Nemám hlas jako zvon
1976 - František Ringo Čech - Jiří Schelinger (Ovoce z naší zahrádky)
1977 - Hrrr na ně...!
1979 - ...nám se líbí...

Foto: archiv kapely


Vydáno: 27.05.2021
Přečteno: 965x




počet příspěvků: 3

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Jako malý capart,...28. 05. 2021 20:43 ToPi
Než jsem začal...28. 05. 2021 8:03 Pepsi Stone
Pepsidíky za...28. 05. 2021 2:05 b.wolf


 
Metalforever.info © 2006 - 2021     RSS - články

stránka byla načtena za 0.61671 sekund.