DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...

RAGE - Afterlifelines
...Rage bez orchestru: 1. Secrets in a Weird...

ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




JUNKYARD DRIVE - Electric Love

Už to vypadá tak, že dánští Junkyard Drive jsou dravou štikou v rybníce evropského hard rocku. Kapela na sebe strhla pozornost už v roce 2017, kdy vydala debut „Sin & Tonic“ a rázem se o nich mluvilo jako o nástupcích amerických Skid Row, kteří dosud nebyli schopni odpovědět pádným argumentem, proč by jejich fanoušci neměli přeběhnout k Junkyard Drive. Debut Dány představil ve výborném světle a ukázal, že na evropském kontinentu se může hrát muzika, z níž čpí špína americké ulice a je uvěřitelnější, než většina part z Nové vlny skandinávského glam metalu, ke které se Junkyard Drive v začátcích řadili. I když druhé album „Black Coffee“ neznamenalo velký krok vpřed a dodnes stojí ve stínu výtečného debutu, a i když se kapela zmítala v personálních problémech, vaz jí to nezlomilo. Co tě nezabije, to tě posílí… Toto staré přísloví platí plně i v případě Junkyard Drive. Poslední roky pro kapelu byly náročné, ale Dánové znovu zvedají hlavu.

I když frontman Kris tvrdí, že kapela prošla obrodným procesem, při kterém se změnily vlivy na její tvorbu a částečně se usídlila v jiném stylu, lze to brát s nadsázkou. Žádný velký stylový kotrmelec Junkyard Drive neabsolvovali. Když Kris avizuje, že dnes poslouchá hlavně Deep Purple a obdiv ke Skid Row a Guns N`Roses už není pro jeho tvorbu tak zásadní, rovněž to není pro novinku „Electric Love“ směrodatné. Z Junkyard Drive se přes noc nestali pokračovatelé Deep Purple, ani nekonvertovali k hardrockovému zvuku sedmdesátých let. Vlivy této dekády se v tvorbě objevují silněji než na předchozích dvou deskách, ale základ zůstává prakticky stejný. Kapela se nejvíce obrací ke glam metalovému hnutí osmdesátých let, odkud si bere největší inspirace i na „Electric Love“. Jde na to komplexněji než v případě předchozích nahrávek, z nichž byli nejvíce cítit Skid Row, teď už nelze konkrétně pojmenovat, jaká kapela měla na tvorbu novinky největší vliv. To je pozitivní zjištění, protože hovoří o skladatelském dospívání dánské čtveřice.

Junkyard Drive na „Electric Love“ získali vlastní tvář, čemuž dopomohly jak personální změny, tak fakt, že Kris se jako zpěvák zbavil zbytečných manýr a klišé, a vyrostl v charismatického frontmana, jenž se necpe do poloh Sebastiana Bacha či Axla Rose, ale zpívá tak, jak mu je přirozené. I co se týče songwrittingu, zdá se, že Junkyard Drive rostou. Dokázali předložit deset přesvědčivých skladeb, které mají silné refrény, úderné kytary a zapamatovatelné melodie, až by se dalo mluvit i o žánrových hitech. Skladatelský génius, s jakým tvořily největší světové legendy, tato parta dosud zcela neobjevila, ale i tak je vidět, že potenciál v ní třímá velmi slušný. Umí napsat pořádně úderné, dravé skladbu „Mind Eraser“, „Let It Burn“ či „Mr. Rock N`Roll“, které by se znovu neztratily v repertoáru Skid Row v éře jejich debutu, dokáže umně zacházet s hardrockovými vlivy sedmdesátých let, které roubuje na svou typičtější tvář v houpavých skladbách „Home“ a „Tomorrow I Will Be Gone“.

Velice důležité pro „Electric Love“ je kromě tvrdých a energických skladeb i baladická složka. Pomalé věci jsou sice jen dvě, navíc poněkud netradičně naservírované za sebou, ale o to více emocí dokáží vyvolat. „The Wonderland Of Temptations“ uvede romanticky znějící klavír (lehce připomene „Run To Your Mama“ od Hardcore Superstar), ovšem po necelé polovině skladby nastoupí celá kapela, Krisův hlas vyšplhá do výšin a exploduje ve strhujícím refrénu, jenž splňuje nejpřísnější kritéria stylových balad. „Mama“ je ještě více emocionální, mísí se v křehké akustické vklady s výbuchy kytar, demonstrující temnější a skličující atmosféru. Obě skladby vybočují z celkového konceptu, ale přispívají k pestrosti alba, v obou graduje snaha o co nejlepší výsledek.

Je lehké se domnívat, že „Electric Love“ posune Junkyard Drive k vysněných metám zase o kousek blíže. Dánové přišli s vyspělou deskou, na níž nejen skládají poklonu vzorům, ale především pilují vlastní tvář, vlastní osobitost. Mohou být dobrým tipem pro ty, kteří baží po nových kapelách, ale ještě je neomrzel starosvětský styl. Junkyard Drive v sobě mísí obojí.

Jan Skala             


www.junkyard-drive.com

YouTube ukázka - Let It Burn

Seznam skladeb:
1. Let It Burn
2. Electric Love
3. Mr. Rock N`Roll
4. Home
5. Let Me Love You
6. Tomorrow I Will Be Gone
7. Mind Eraser
8. The Wonderland Of Temptations
9. Mama
10. Free Your Mind

Sestava:
Kris - zpěv, kytara
Ben - kytara
Sjus - baskytara
Claus - bicí

Rok vydání: 2022
Čas: 40:11
Label: Target Group
Země: Dánsko
Žánr: glam metal/hard rock

Diskografie:
2017 - Sin & Tonic
2018 - Black Coffee
2022 - Electric Love

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 04.09.2022
Přečteno: 948x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.17273 sekund.