Švédská doom metalová kapela Avatarium funguje již deset let. Založil ji Leif Edling poté, co odešel ze slovutných Candlemass. Edling se do domovské skupiny v roce 2017 vrátil a tak Avatarium pokračují bez něj. Nyní jim vychází pátá řadová deska, jež dostala jméno „Death, Where Is Your Sting“. Doom metal v podání Avatarium si hodně bere z podoby žánru, kterou známe od Candlemass, a také z psychedelického rocku či progu sedmdesátých let.
Skvěle gradující balada „A Love Like Ours“ otvírá desku poměrně mírně a kapela se drží spíše rockové podoby. Hudba se pomalu rozvijí a napětí bobtná, roste a posluchače objímá stále silněji. Velkou úlohu hrají smyčce a gradující zvuk kytar. Hlavním esem v rukávu je hlas zpěvačky Jennie-Ann Smith, který je pro kapelu signifikantní a jeho síla dodává Avatarium správný dramatický odér.
„Stockholm“ od prvních tónů prostřednictvím typicky záhrobních riffů a atmosféry zmaru říká, že Avatarium skutečně hrají doom metal. Tíživé pasáže se střídají s akustickými, dění šéfuje opět Jennie-Ann. Skladba je poměrně pomalá, ale ne zbytečně natahovaná, spokojí se se stopáží pod sedm minut. I tak je to nejdelší počin na nahrávce. Titulní skladba zrychlí a ukáže hitovější podobu kapely. Elektrická kytara má duet s akustickou, atmosféra je jak z nějakého starého filmu ze sedmdesátých let nebo song například od Johnnyho Cashe. První polovinu desky uzavírá křehká balada „Psalm For The Living“, která má do doom metalu hrozivě daleko, ale do konceptu alba zapadá perfektně, emoce, jež dokáže předat, nelze ignorovat.
Divočejší „God Is Silent“ začne jako temná doomová skladba s důraznou baskytarou a světlo do temnoty přináší jen velkolepý hlas Jennie-Ann. U doomu a táhlých melodií zůstává i „Mother Can You Hear Me Now“, která střídá místy až zoufale pomalou a tíživou atmosféru s hitovým refrénem. Tvrdší druhou polovinu alba potvrdí „Nocturne“, která především v úvodu nabídne takřka old school death metalový riff. Tempo je na poměry Avatarium rychlé a energie veliká. S odérem starého death/doomu kontrastuje patrně nejhitovější refrén desky. Kontrast tvrdé polohy s chytlavou dělá z „Nocturne“ vrchol desky. Závěrečná „Transcendent“ má klidný akustický úvod a posluchače nejspíš napadne, že je to zklidňující tečka na závěr Song se však přerodí v něco většího, přijdou takřka black metalové riffy a bicí nastartují zkázu. Nad tím vším zlověstně a přesto krásně zní housle. Skladba je instrumentální, poslední minuty patří akustické kytaře.
„Death, Where Is Your Sting“ je s přibývajícími poslechy roste. Avatarium se snaží o pestrost a vyváženost všech svých tváří. Deska je nejsilnější v druhé polovině a s každou další skladbou je lepší. Pro ortodoxní „doomaře“ bude místy příliš měkká, melancholická atmosféra je narušována chytlavými motivy. U Avatarium musíte být připraveni, že kromě doom metalu je tu dost rocku sedmdesátých let. Bez ohledu na žánrové škatulky ale platí, že Avatarium přináší krásnou hudbu.
|
