DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...

RAGE - Afterlifelines
...Rage bez orchestru: 1. Secrets in a Weird...

ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax



komentáře k článku MERCYFUL FATE - Mellisa


Recenze - Radim

NEJEN RECENZE:MERCYFUL FATE MELISSA aneb SYČENÍ ČERNÉ MELISSY Narodil jsem se na hřbitově, ve znamení měsíce, vynesený z hrobu mrtvými…Stal jsem se žoldákem v pekelných legiích…Jsem šílený... Text skladby EVIL… zrození kultu, který mne v nadsázce vytrhl ze chřtánu nebeského a jemňoučce mne za ručičku dovedl v ráj pekelný. Vždy beru do rukou tuto desku s posvátnou úctou a její poslech je pro mne temným obřadem…Amen. Vznik Mercyful Fate se datuje na přelom let 1980-81. Album Melissa, se stalo kultem. Album následovalo po několika demech a EP MERCYFUL FATE a naplno odstartovalo plodnou a doposud trvající uměleckou dráhu dánského černokněžníka, který si již nějakou dobu říkal KING DIAMOND a zároveň šokoval svojí originalitou, neotřelými hudebními postupy, nápady, a především děsivě podmanivou atmosférou. Těmito atributy obohacuje tento dán se svými věrnými metalový svět už úctyhodných 40 let! Při hodnocení alba je dobré si uvědomit, co v té době na metalové scéně bylo k vidění a slyšení a pak zjistíte, že tato parta muzikantů vytvořila v té době opravdu docela něco jiného, originálního, magicky zlého, ale zároveň podmanivého. Syrová - bez kláves propracovaná hudba, s častými změnami tempa, kytarovými souboji Hanka a Michaela, vynikající rytmikou v podání Kima Ruzze (opravdu miluju jeho hru) a doposud neslýchanými vokály hlavního protagonisty, které jako by nepocházely z tohoto světa a doslova šokovaly metalový i nemetalový svět. To vše okořeněno texty, démonickým image a pekelnými koncerty. Detailní popis - recenze jednotlivých skladeb by bylo předlouhé vypisování, tak jen stručný komentář k tomu nejzásadnějšímu. Otvírák Evil, koncertní hitovka, hraná naživo do dnešních dní. Skladba, rychlá, úderná, strhující. Na albu se střídají klidnější kousky jako Curse …se svižnějšími jako Black.. Jedním s vrcholných okamžiků alba je bezesporu skladba Satans Fall. Dlouhý, úchvatný, komplikovaný, kompozičně propracovaný, dramatický, temný opus…rostou mi rohy a zelená krev! Album zavírá tesklivé, srdcervoucí oplakávání upálené čarodějnice jménem Melissa. Pomalá skladba, kde již tehdy King dokázal emotivně vyjádřit co zamýšlel a efekt se dostavil v plné síle. Pojďme si přiblížit další jednotlivé střípky dotvářející hudbu a osobitou tvář Mercyful fate. Kingova lyrika: Textově se v té době King zabýval okultismem, satanismem a řada skladeb byla psána z křesťanské vize Satana a satanismu. Pár slov k lyrice. King na základě několika mystických zážitků a přečtení řady knih zabývajících se touto tématikou nakonec narazil na Satanskou bibli pana La Veye. Absolutně byl tím na co narazil fascinován, pohlcen, kdy hltal a nasával vše co k tomu tehdy dokázal sehnat. Dle jeho slov začal dle této filosofie žít, ale vždy byl tolerantní k rozdílným názorům a nebyl militantním, a i proto si ho i v tomto cením a vážím. Později byl pozván samotným Laveyem do jeho sídla, kde spolu dle Kinga strávili fantastický večer. Lavey hrál na varhany a probírali spolu filosofické otázky. King Laveye hodnotil velmi kladně, jako inteligentního, charismatického člověka, který absolutně věří tomu, co napsal. Lavey zase Kinga označil jako jediného pravého satanistu v hudbě a daroval mu věčnou, purpurovou členskou kartu do církve a bafomet, který King užívá dodnes. Není tedy divu, že se lyrika točila kolem těchto témat. Nutno však podotknout, že u Kinga tomu nikdy nebylo z vypočítavosti, nebo se dělo lacině či hloupě. Image: King započal s malováním tváře již v dobách Black Rose. Svůj MAKE UP v MF pozměnil. Maska symbolizovala smrt a jejím hlavním atributem se stal obrácený kříž na čele. King používal řadu satanských šperků, různé pláště, dále mikrofonový stojan ve tvaru kříže, o kterém tvrdí, že je vyroben z pravých lidských kostí. King stvořil image, jenž se později stala etalonem pro strašáky a pekelníky made in black metal. Koncerty: již koncerty v Black Rose musely být docela záživné, cituji: Když jsem vystupoval tehdy v Black Rose, rozpůlili jsme před koncertem prasečí hlavu, kterou jsem pak dále používal na jevišti. Jejími vnitřnostmi jsem naplnil panenku, kterou jsem obětoval-trhal a vnitřnosti padaly do obecenstva. Již tehdy jsem začal používat mimo jiné na pódiu invalidní vozík…My chceme na koncertech lidi přivést do určité nálady, lepším způsobem než jen pokyvováním hlavami do rytmu hudby. Koncerty MF: podia na počátku zdobil oltář, s obráceným křížem v čele, s Melissinou lebkou a svícny na stranách. Pódium se časem (turné k Dont Break The Oath) rozrostlo i o něco jako svatyni nebo kapli s obrácenými kříži (viz zadní část coveru alba), v které stál výše popsaný oltář s rekvizitami. Dále na pódiu, jenž bylo střídavě zahalené v dýmu explodovala jeptiška, hořel kříž nebo plála hranice s nahotinkou – čarodějnicí přivázané ke kříži. King na koncertech používal i pravou lidskou krev, kterou mu občas dával jeden bedňák (prý vzorný dárce krve) a nechyběla zkřížená husí brka pro starý rituál nebo lebka kozla. To vše tvořilo celek jménem MERCYFUL FATE, jehož reinkarnace se plánovala na tento rok, ale COVID 19 vše posunul na rok 2021, kdy se máme dočkat i dalšího démonického dítka této legendy. Album Melissa je temným skvostem, kompozičně na vysoké úrovni, instrumentálně na výši. Není možná ještě tak vybroušené jako alba následující, ale je více než zdařilým startem a písně tak staré stále táhnou svou neopakovatelnou atmosférou a dodnes řadu skladeb z této desky zařazuje pan principál do svých živých vystoupení. Vidím Melissu stále s námi…

27. 06. 2020 22:11

recenze Melissa - Radim

NEJEN RECENZE: MERCYFUL FATE „MELISSA“ aneb SYČENÍ ČERNÉ MELISSY „Narodil jsem se na hřbitově, ve znamení měsíce, vynesený z hrobu mrtvými…Stal jsem se žoldákem v pekelných legiích…Jsem šílený...“ Text skladby EVIL… zrození kultu, který mne v nadsázce vytrhl ze chřtánu nebeského a jemňoučce mna za ručičku dovedl v ráj pekelný

11. 06. 2020 22:37

recenze Melissa - Radim

NEJEN RECENZE: MERCYFUL FATE „MELISSA“ aneb SYČENÍ ČERNÉ MELISSY „Narodil jsem se na hřbitově, ve znamení měsíce, vynesený z hrobu mrtvými…Stal jsem se žoldákem v pekelných legiích…Jsem šílený...“ Text skladby EVIL… zrození kultu, který mne v nadsázce vytrhl ze chřtánu nebeského a jemňoučce mna za ručičku dovedl v ráj pekelný

11. 06. 2020 22:33

Oath - super. - lukáš

Já spíš preferuju Oath. Dangeous meeting, Come to the sabbath podle mě nejlepší skladby Mercyful fate. Jen mé hodnocení, nikomu to nevnucuju. Mellisu jsem " našel " až díky metallice. Hudba mi přijde zastaralá, na rozdíl od Oath. Pro mě black metal vzniknul díky Venom a hlavně písni Pohřben zaživa. V tom samém roce, tedy 88 jsem slyšel u kamaráda natočený live koncert Torru. Už nespočítám kolikrát jsem ten živák slyšel. V melodii o torru byl malej článek. Ještě nefungoval internet a přesto jsme šíleli z toho, že konečně víme, jak Torr vypadá. Technika nás bohužel předběhla. Rád bych se vrátil o 20 let nazpátek. Dnes člověk ví, co kapela hrála na koncertě do druhého dne ...

1. 06. 2020 10:25

To Lukáš: - Kolík

Zopakuj si vyjmenovaná slova po "s". Bude to užitečnější, než ty mraky vykřičníků v tvých komentářích. :-)

30. 05. 2020 19:42

... - steff

Melissa je kult, co piesen to hit, album nestraca na sile ani po desatrociach. A k tomu blacku :) Podla mojho nazoru to realne zacalo kapelou Hellhammer a ozajstnym blackovym albumom so vsetkym co k tomu patri bol Bathory-Under the Sign of the Black Mark.

30. 05. 2020 18:51

- Vincent

Nemůžete hodnotit rodící se styl tehdejší doby dnešníma očima. V době vzniku byli Venom jednoznačně jedni z nejtvrdších kapel a udali směr ostatním. Tím, že album pojmenovali Black metal v podstatě určili název nové odnože. A nic na tom nezmění to neuvěřitelně hloupoučký a dětinský poštěkávání Lukáška, i kdyby dal za každou větou dvacet vykřičníků.

30. 05. 2020 16:28

- Merrick

První black metal jsou Body Count... :) Mimochodem, letošní deska Carnivore je vynikající.

30. 05. 2020 10:03

- V.

A teď si pusť Born Again od Black Sabbath. Je to black metal? Zlověstný, špinavý a brutální je to dost :-) To jen tak pro odlehčení :-)

30. 05. 2020 7:30

Všechny tři jsou black ! - lukáš

1. Bathory - debut je prosicený black metalem. Hudba i texty , zvuk desky - jako celek to je black metal. Venom - pro někoho název desky napovídá, kdo je tedy ten první Black. Opět horší zvuk desky jako u Bathory dělá z alba Black metal kult. Texty black metalové. HUdba je spíše tvrdší rock n roll. Přesto opět jako celek můžeme mluvit o black metalu. 3. Mercyful fate - deska má lepší zvuk jak Venom, či Bathory. Přesto má v sobě něco zlověstného. Přidejme hlas Kinga Diamonda a hlavně texty. Hudba je spíše tvrdší heavy metal. Přesto jako celek můžeme mluvit, že posloucháme Black metal.

29. 05. 2020 23:08

- Meres

Ty vole hádate sa tu u úplných hovnách. Radšej sa vyjadruje k albumu a nie k tomu či bolo skôr kúra alebo vajce

29. 05. 2020 21:01

Nejen Black Sabbath... - Kolík

...ale i KISS. :-) Taková God Of Thunder s chrlením krve a děsivou maskou Gene Simmonse - kam se hrabe Venom. :-) MC jsou prostě klasický heavy metal, jemuž jedinečnost a nezaměnitelnost dává King Diamond. A žádný BM.

29. 05. 2020 20:11

- V.

V tom případě jsou black metal i Black Sabbath :-)

29. 05. 2020 20:04

MF - rumcajs

Podle mě je black metal o vytvoření určité atmosféry, pocitů u posluchače, a to u MF rozhodně platí.

29. 05. 2020 18:19

MF - Metalirium

Melissa čo sa týka obsahu resp. textov je určite black metal...hudobne skôr nie, ale to len na základe neskorších kapiel, ktoré definovali žáner. Venom viac krát v rozhovoroch potvrdili, že dali na radu manažéra a black metal ako pojem sa objavil, bez toho, že by vedeli o čo ide...

29. 05. 2020 18:01

- htaedas

A je někde definováno, co je hudebně black metal, když tedy pominu specifické texty? Trochu mi to připomíná dohady, co je speed metal a jakou kapelu tam zařadit. Podle významu slova "speed" by to mělo být jasné, ale pokud se k tomu nepřidá power a hlavně melodic, tak to ztrácí význam a nikdo to nepoužije.

29. 05. 2020 16:17

Venom - b.wolf

a blackmetal? To ani omylem, ta fošna je jenom tvrdší rock and roll ... pouze ten název, nikoli hudba, stál u zrodu extrémní odnože metalu ...

29. 05. 2020 14:58

Díky. - lukáš

To |Pepsi stone : díky.

29. 05. 2020 14:57

- Pepsi Stone

Recenze na Anděla na útěku tady je, v podstatě víc udělat nemůžeme. Možná ale by tě mohl potěšit připravovaný rozhovor s Láďou Křížkem.

29. 05. 2020 14:35

- Pepsi Stone

Už to písu poněkolikaté, ale o Venom jako o blackmetalové kapele nemá cenu vést spory. Podle nich a podle jejich desky byl ten styl pojmenován, takže to rozhodně black metal je a hotovo. To, že se v Norsku začal hrát black metal trochu jiný lze přičíst jen vývoji. To je to samý, jako kdybys tvrdil, že Paradise Lost nejsou gotický metal, protože dnes je běžné, že v gotických kapelách zpívá ženská.

29. 05. 2020 14:33

1 2 >>

Přidat komentář

Jméno:
Email:
Předmět:
Komentář:
Ochrana proti spamu: Název dnešního dne (bez diakritiky, malým písmem)


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.10243 sekund.