SAXON - Battering Ram

Saxon nikdy svým příznivcům nepřipravili vyloženě nepříjemné překvapení. I když samozřejmě někteří remcali, když se kapela po vzoru Iron Maiden pokoušela dobýt Ameriku s deskou „Crusader“ (určitě jedna z nejlepších desek kapely), koketovala s lehkonohým rockem na albech „Rock The Nation“ (spíše průměrné dílo) a „Destiny“ (vynikající album), případně se přikláněla k německé urputnosti na počinech „Killing Ground“..více

[recenze]

[27.10.2015]

[Jan Skala]

[15 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

Powermetalové novinky roku 2015 - část IX. - kapely NIBIRU ORDEAL, DIVINER a EXOTHERIA

Na úvod jeden kvízový test. Zdalipak víte, co spojuje kapely Qantice, Damnation Angels, The Anabasis a Orion´s Reign? Odpovědí je jméno norského narcise Pelleka. Ten začíná působit jako hudební kurtizána, neb to vypadá, že na každou nabídku řekne „ANO“. Tohle známe třeba od Fabia Lioneho, který hostoval asi na stovce nahrávek a tím devalvoval jak jedinečnost takového aktu, tak svého hlasu. Narcis Pellek k tomu má také slušně nakročeno,..více

[recenze]

[27.10.2015]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: /10]

MICHAEL MONROE, HARDCORE SUPERSTAR, CHASE THE ACE - 15.10.2015 - Londýn, The Electric Ballroom

Čtvrteční večer patřil rock’n’rollu. Na společném double-headline turné se sešla finská legenda Michael Monroe spolu se Švédy z Hardcore Superstar a zastávku si udělali i v Londýně. Tentokrát to byl Monroe, kdo byl za hlavní hvězdu večera a i když se, na rozdíl od naší vlasti, po londýnských pódiích producíruje poměrně často a dalo by se tak očekávat, že ve čtvrtek nepřitáhne takový dav fanoušků, opak byl pravdou. Už drahnou chvíli před otevíračkou ..více

[reporty]

[26.10.2015]

[Veronika]

[5 komentářů ]

Michael MONROE - Blackout States

Je asi jen málo umělců, jejichž sólová kariéra se dá srovnávat s tím nejlepším, co vytvořili v rámci své domovské kapely a čím si udělali jméno ve světě. Michael Monroe, někdejší ikonický frontman finských glam/punkových zázraků Hanoi Rocks, je jedním z nich. Hanoi Rocks byli jedineční spojením právě charismatu a osobitého vokálního projevu Monroea s kytarovou hrou a skladatelským umem Andyho McCoye. Sice se nikdy nedočkali platinových ocenění, ..více

[recenze]

[26.10.2015]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]

THE BLACK DAHLIA MURDER - The Abysmal

Nikdo dodnes neví, kdo spáchal vraždu Elizabeth Short – tedy Černé Dahlie. Za to ale přesně víme, kdo jsou The Black Dahlia Murder. Jedna z nejpopulárnějších amerických extrémně metalových band, které právě vyšla sedmá řadovka s názvem „The Abysmal“.

TBDM si libují v moderně laděném death metalu s prvky deathcoreu..více

[recenze]

[25.10.2015]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

TANK - Valley Of Tears

Kolem názvu Tank je zase docela rušno. Už dva roky totiž existují dvě formace toho jména. Jednu z nich vede (vede je vcelku zavádějící slovo, protože se jedná o one man band) kdysi ústřední postava této kapely a její frontman Algy Ward. Druhá z nich je parta, kde působí kytarový tandem Mick Tucker a Cliff Evans, který po Wardově boku zažil plodná osmdesátá léta. Před dvěma lety se stalo, že obě kapely vydaly takřka naráz svá alba. ..více

[recenze]

[25.10.2015]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

MANILLA ROAD - The Blessed Curse

Manilla Road byli typičtí představitelé power metalu. Ovšem příznivci různých Sabatonů, Powerwolfů a podobných, v současné době v jistých evropských kruzích dost populárních kapel, se mohou zase rychle uklidnit. Manilla Road s těmito kapely nemají vůbec nic společného, protože představují ten původní power metal amerického střihu, někdy také nazývaný US metal. Ten vznikl jako odpověď na Novou vlnu britského heavy metalu ..více

[recenze]

[24.10.2015]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

DARKOLOGY - Fated To Burn

Tak trochu přetechnizovaná muzika pro muzikanty, tak trochu sveřepý, syrový a nepříliš melodicky ohebný power metal zámořské provience. Svérázný nespoutaný vokál s neposednými manýrami v duchu King Diamonda. Víc než hodinová, naráz nesnadno stravitelná nálož, u které asi budete potřebovat slušnou porci rotací, než budete moct tvrdit, že se vám některý z motivů dostatečně zažral pod kůži. A přes to všechno, když se všechny tyto zdánlivé těžkosti vzájemně propletou..více

[recenze]

[24.10.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

COCOTTE MINUTE - !Rituál, kmen a srdce a kmen!

„Kokoti“ byli před dekádou velmi v kursu. Hity jako „Měl bych tě sejmout“ nebo „Kopem!“ se celkem pravidelně protáčely v médiích a kapela získala na popularitě. Na koncertech seskupení bavilo zejména nezaměnitelným Zellerovým projevem a nu-metalovým akcentem s řádně vytaženou basou. I pro poslední poznávací znamení se „Kokotům“ začalo přezdívat „čeští Korni“ a toto označení kapela jen potvrdila dvojalbem „Sado Disco“, kde zazněly songy jako „Nenávist“ ..více

[recenze]

[23.10.2015]

[Radek Neuman]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

NETHERFELL - Between East And West

Balalajka, píšťalky, flétny, dudy, housle, dulcimer, niněra, tak těhle nástrojů je na debutu polských Netherfell plno. Takže je to jasné, kotlíkáři, folk metal! Jak známo, tahle škatulka nabízí nespočet variant a odstínů, obzvlášť když se do její podstaty přimíchávají různé stylové ingredience. V případě alba „“Between East And West“ je tím přídavkem slušná porce melodického death metalu, coru, nějaké ty prvky pohanštiny i výhonky blackového skřípotu. ..více

[recenze]

[23.10.2015]

[Savapip]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

CINDERELLA - Heartbreak Station

Cinderella alias Popelka žila jako v pohádce. O tom se ještě před třemi lety těmhle chlápkům z Philadelphie nezdálo ani v nejdivočejších snech. Začátkem srpna 1989 se jim totiž dostalo s hrstkou vyvolených (Bon Jovi, Mötley Crüe, Ozzy Osbourne, Scorpions a Skid Row) té cti, že se jim otevřel svět Východního bloku a nemožné se stalo skutečností. Ten nejdrzejší, dekadentní zápaďácký rock n´roll měl demonstrovat svou sílu přímo v srdci..více

[recenze]

[22.10.2015]

[Jan Skala]

[12 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

NOSTRADAMEUS - Hellbound

Čtvrtá řadovka Nostradamea s názvem „Hellbound“ vyšla pouhý rok po svém předchůdci „The Third Prophecy“, a přesto opět znamenala malinko odlišný zážitek. Sice ona změna neměla tak dramatický charakter, který odlišoval první dvě alba od třetího, dokazovala však neustálý vývoj švédských autorů a snahu nasměrovat jejich rukopis do patřičně osobitých mezí. A nutno říct, že se to povedlo. Fošna „Hellbound“ tak představuje nejdospělejší ..více

[recenze]

[22.10.2015]

[Petr Štěpnička]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

BRYAN ADAMS - Get Up

Kdyby se v Kanadě udělovali Zlatí slavíci, měl by jich Bryan Adams doma nepochybně tolik jako Karel Gott. Umělec, který příští rok oslaví čtyřicet let na scéně, totiž za svůj život vyprodukoval tolik světových hitů, že je bezesporu, alespoň na hudebním poli, nejznámějším Kanaďanem. Přitom trvalo sedm let, než se mu podařilo prorazit. Jeho první dvě alba, eponymní debut a dvojka „You Want It You Got It“ nebyly žádné bomby,..více

[recenze]

[21.10.2015]

[Jan Skala]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

AGHAST AFTERGLOW - Imaging

Když Denny potkal Lisu…, jojo, pokud z toho čujete nějakou romanťárnu, tak jste mířili naprosto přesně. Když totiž v roce 2010 potkal kytarista Denny Di Motta zpěvanduli Lisu Lee, dali dohromady kapelu (no, mluvte o kapele, když tahle dvojka nikoho dalšího – prý v důsledku předchozích zkušeností, kdy čím víc lidí, tím větší katastrofa – k životu zatím nepotřebuje, ale budiž) Aghast Afterglow a po pětiletém snažení letos nabídli svůj debut „Imaging“. ..více

[recenze]

[21.10.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

SIGNUM REGIS - Chapter IV: The Reckoning

Slováci Signum Regis nezahálí. V květnu vydali EP „Through The Storm“ a už 20. listopadu spatří světlo světa čtvrtá řadovka „Chapter IV: The Reckoning“. Zmíněné EP bylo přitom luxusní nejen časově, ale zejména obsahově a laťku kvality tak nastavilo hodně vysoko. Velmi sympaticky se mi jeví skutečnost, že přestože novinka vychází ve velmi krátkém časovém úseku, z májového počinu nic nepřenáší a obsahuje desítku zbrusu nových skladeb. ..více

[recenze]

[20.10.2015]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

Daniel LANDA - Žito

Přestože se v posledních letech jméno Daniel Landa objevovalo v médiích poměrně často, tak na samotného nástupce (pro mě spíše průměrného) alba „Nigredo“ si fanoušci museli počkat dlouhých šest let. Důvodem byl především fakt, že si Daniel změnil identitu na Žita 44 a rozhodl se začít věnovat záležitostem, které s hudbou nemají pranic společného. Je tedy s podivem, že nové album s názvem „Žito“ vůbec spatřilo světlo světa, ..více

[recenze]

[20.10.2015]

[František Šafr]

[12 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

FREEDOM CALL, DRAGONHAMMER, AVENFORD - 11.9.2015 - Londýn, The Borderline

Pokud patříte mezi ty fanoušky, co jsou ochotní za koncerty cestovat, určitě jste si všimli, jak se popularita kapel a potažmo pak návštěvnost jejich koncertů v různých zemích liší. Vzhledem k tomu, že mojí současnou rezidencí je právě Londýn, vydala jsem se tu na koncert německých happy metalistů Freedom Call, kteří se u nás v Čechách těší vytrvalé popularitě. Nevyprodávají sice haly, ale kluby zaplnit dokáží. V Anglii už ale takovou fanouškovskou základnu nemají. ..více

[reporty]

[19.10.2015]

[Veronika]

[0 komentářů ]