LORD VOLTURE - Will To Power

Musím se přiznat, že Holanďané Lord Volture jsou mi čím dál sympatičtější. Tím, jak drží pohromadě (za pět let svého života nemají v kolonce bývalí členové ani čárku), stále si drhnou ten svůj šikovně napsaný a stejně tak i zahraný klasický heavík a přitom z výšky dlabou na ty, kteří (a není jich zas tak málo) jim už od jejich prvního alba vyčítají, že je škoda, že jejich muziku systematicky przní svým specificky nespoutaně afektovaným a uječeným projevem zpěvák David Marcelis. ..více

[recenze]

[17.11.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

Honza TRBUŠEK (BLACK TIGER) - Naším cílem je, aby se z kapely BLACK TIGER stala respektovaná skupina na evropské melodicko-rockové scéně

Kolik znáte tuzemských kapel, které se stylově zaměřují na A.O.R.? A které ho hrají na takové úrovni, aby se dalo hovořit i o perspektivní a ambiciózní partě? Přiznám se, že poprvé mě tahle otázka napadla až tehdy, když jsem komunikoval s frontmanem olomouckých Black Tiger Honzou Trbuškem a Honza svou kapelu představoval jako jednoho z mála, ne-li jediného zástupce tohoto stylu u nás. A tak pojďte nahlédnout pod pokličku tohoto, svým způsobem výjimečného, spolku...více

[rozhovory]

[16.11.2014]

[Savapip]

[4 komentáře ]

PINEAL - Smiling Cult

Znáte ten vtip o tom zpomaleném ošetřovateli zvěře, kterému při krmení zdrhly z výběhu všechny želvy, což on komentoval slovy: „oooteevřuuu výýýbběěěěh a všeeeechnyyyy žeeeelvyyy frrrrrrrrrr…“? Pokud by se tento gag rozhodl někdo zfilmovat, mám ideální tip na podkreslující hudbu –britská (ehm, tedy místem působení, Brit je pouze kytarista a zpěvák v jedné osobě, který se dal dohromady s belgickým basákopěvcem a australským bubeníkem, což je ve finále na téhle kapele asi ..více

[recenze]

[15.11.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 3/10]

FOO FIGHTERS - Sonic Highways

To neustálé srovnávání s Nirvanou, které Dave Grohl musel v začátcích kariéry Foo Fighters slýchat, je už naštěstí pryč. Foo Fighters nejsou ani náhodou přímí pokračovatelé a Grohl už ze sebe setřásl tu, jemu zajisté nepříjemnou, dennodenní konfrontaci s ikonickým Kurtem Cobainem. Foo Fighters už od začátku tvrdili, že jsou svébytná kapela a i když bezejmenný debut nesl ještě hodně společných znaků s Nirvanou, postupem času se od té seattleské generační modly vzdalují ..více

[recenze]

[14.11.2014]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

JUDAS PRIEST - Sin After Sin

Už od počátků své kariéry měli Judas Priest problémy s bubeníkem. Zatímco nováčci Rob Halford a Glenn Tipton se vedle ostřílené dvojice K.K. Downing a Ian Hill zabydleli rychle a dokázali se už vyprofilovat ve velice důležité členy kapely, bubeníci John Hinch a Alan Moore zmizeli v propadlišti dějin. A protože po albu „Sad Wings Of Destiny“ hvězda Judas Priest začala strmě stoupat, bylo potřeba tuto situaci řešit, protože kapela se opět ocitla bez muže na bubenické stoličce...více

[recenze]

[13.11.2014]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

UNISONIC - Light Of Dawn

Před dvěma lety spatřila světlo světa deska, na kterou netrpělivě čekalo mnoho fanoušků melodického metalu. Tento bezejmenný debut měla na svědomí kapela Unisonic, ve které (po neuvěřitelných 22 letech) spojily své síly ikony německého metalu Kai Hansen (ex-Helloween, Gamma Ray) a Michael Kiske (ex-Helloween, Place Vendome…). Přestože jsme se nedočkali speed metalových salv, neboť hlavním tahounem kapely ..více

[recenze]

[12.11.2014]

[František Šafr]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

WARDRUM - Messenger

Taky vás sere, když na vás ze všech stran prší jména stále stejných kapel (hlavní neduh většiny festivalů), které už dávno tak masivní podporu nepotřebují, zatímco jsou soustavně přehlíženy nové a mnohdy daleko zajímavější spolky? Tak na příklad po řeckých Wardrum v české kotlině neštěkne ani nejroztěkanější jezevčík, přitom mají na svém kontě již tři placky, jejichž kvalita je bytelná jako základy mrakodrapu Burdž Chalífa v Dubaji. ..více

[recenze]

[12.11.2014]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

AMARANTHE - Massive Addictive

Tito talentovaní mladí Švédi (s dánským bicmanem) před šesti lety kovový hudební průmysl zasáhli silou vskutku Herkulovskou. Příjemná a svěží kombinace metalu, popu a retrodiska s rovnou třemi sólovými vokalisty zaujala slušnou část posluchačské obce, na druhou stranu se (jak to ale už u komerčně úspěšných projektů bývá) vyrojilo velké množství haterů, kteří název kapely nejsou schopni ani vyslovit, natož se snížit k poslechu dotyčných. ..více

[recenze]

[11.11.2014]

[Hermes]

[39 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

Trio minirecenzí na téma řecký thrash metal: kapely CHRONOSPHERE, RIFFOBIA a SUICIDAL ANGELS

Pro trojlístek zajímavých alb míříme do Řecka, kde do našinců praží většinu času ostré slunce, k tomu jsou všichni masírováni politickou idiocií, je proto nezbytné, řeklo by se přímo zásadní, aby si tamější lidé našli adekvátní ventil, který předejde zbytečnému násilí. Thrash metal je k tomu samozřejmě naprosto ideální. Riffy odsekané jako kotlety od řezníka nutí k vyklepání negativních, tedy vysoce škodlivých emocí z těla. Dnes nám k tomu poslouží kapely, které by se daly roztřídit dle školní terminologie. ..více

[recenze]

[11.11.2014]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

PINK FLOYD - The Endless River

Pink Floyd mají novou desku. Jen tato holá věta stačí, aby se jejich fanouškovi zježily chlupy na celém těle a zrychlil tep. Je to dvacet let od vydání „zaručeně posledního alba“ „The Division Bell“ poprvé, co se na pulty prodejen a do internetových eshopů dostává nová, dříve nikdy neslyšená hudba od těchto legendárních britských progresivistů. Ovšem od chvíle, kdy letos v červenci manželka frontmana Davida Gilmoura prozradila..více

[recenze]

[10.11.2014]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

OPETH, ALCEST - 29. 10. 2014 - Roxy, Praha

Už před samotným koncertem jsem věděl, že se budou dít velké věci. S Opeth to ostatně ani jinak nejde. Nad jejich hudebními schopnostmi žasnou jak laici, tak i kritici a zkušení muzikanti. A co je na tom nejlepší? Očekávání můžete mít vždycky obrovské, zklamání ale nikdy nepřijde. Bez ohledu na to, jaké období (jestli starší či to novější) v tvorbě těchto velikánů vyznáváte, přehlídka hudebního mistrovství je zaručena! ..více

[reporty]

[10.11.2014]

[Mikka]

[22 komentářů ]

Jeff (SPARTAN) - Máme rádi spartský způsob života

Kytarista Cradle Of Filth Ashok prohlásil, že inspirace pro vlastní tvorbu je všude kolem, jen je důležité umět se dívat. Nemohu jinak, než s ním souhlasit. Někdy stačí nahlédnout do starých příběhů a dávných mýtů, ze kterých řada kapel čerpá náměty pro své texty. Výjimkou není ani holandská formace Spartan. Jak už název napovídá, její tvorba vychází ze starověkého Řecka, jehož dávné příběhy kluci zhudebnili na svém debutu „For Glory“...více

[rozhovory]

[09.11.2014]

[Jiří Rogner Hylmar]

[0 komentářů ]

GARANT - Dobyvatelé part I.

Po nedávno recenzovaných Wishmasters zde máme další objev domácí scény! Tentokrát jej ale představuji s ještě větší radostí, neboť se ze symfonických vod přeléváme k mému srdci bližšímu power metalu, který je navíc obalený v mimořádně chutných melodiích tak dokonale, jako banánové fondue v čokoládě! Většina stopáže se (k mé ještě větší radosti) odehraje ve svižném až rychlém tempu, s velmi emancipovaným klávesovým podkladem...více

[recenze]

[08.11.2014]

[Petr Štěpnička]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

XERATH - III

Na poslední týdny se mi v přehrávači usídlilo nové album Xerath „III“ a musím říci, že se k němu budu i nadále vracet. Britská kapela před pěti lety příjemně překvapila debutem „I“, který přinesl hodně žhavou kombinaci mathcoru, groove metalu a symfonického metalu. Znělo to neotřele a úderně. O dva roky později vznikla „dvojka“, která však i přes několik výborných skladeb zdaleka nedosahovala kvalit prvního alba...více

[recenze]

[07.11.2014]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

JUDAS PRIEST - Sad Wings Of Destiny

„Sad Wings Of Destiny“ je albem, které bývá citováno jako to, díky kterému se v řadách Judas Priest zrodil heavy metal a jako to, které nastartovalo jejich hvězdnou éru. Pravdou je, že debutová deska „Rocka Rolla“ žádnou velkou díru do světa neudělala a hned po ní opustil kapelu John Hinch. Jelikož se už Judas Priest mohli pochlubit debutovým albem a nahrávací smlouvou, hledání nového spoluhráče nebylo složité a na bubenické stoličce se usadil Alan Moore. ..více

[recenze]

[06.11.2014]

[Jan Skala]

[15 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

ENKELINATION - Tears of Lust

Poslouchat debut anglické kapely enkElination byl pro mě tak trochu zážitek. Vše probíhalo neskutečně hladce. První poslech navnadil. Byl velmi příjemný, nenucený a po dlouhém dnu i odpočinkový. Druhý mé pozitivní dojmy potvrdil. Některé skladby se mi dokonce dokázaly vrýt do paměti tak rychle, že už jsem si je mohl v duchu naprosto spontánně pobroukávat. Čas utíkal a nyní, když už jsem album slyšel nespočetněkrát, se sám sebe ptám: „Neměl jsem náhodou na tohle psát recenzi?“..více

[recenze]

[05.11.2014]

[Mikka]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]