TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky, takový koment samozřejmě potěší :-)

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky za tento seriál. Toto a předchozí...

MOTÖRHEAD - Inferno
Skvělé album, tvrdé, našlapané, hitové. Výborný...

Mark KNOPFLER - One Deep River
Mistr nejnudnější muziky na světě.

DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

TURISAS - Turisas2013


Co si počít s tím, když housenka je na první pohled zajímavější než motýl? Finští Turisas se od „Battle Hymns“ ustavičně vyvíjejí. A právě jejich aktuální desku, lakonicky nazvanou „Turisas2013“ bych považoval za jejich (kdo ví, jestli definitivní) vylíhnutí. Které trpí právě tím, že barvy tohohle jedince z řádu lepidopterů nejsou kdovíjak výrazné, byť na jejich pestrosti se rozhodně nešetřilo. A tak nám Turisas nabízejí na dřeň oholenou, syrovou podstatu, která navíc má takové množství chuťových odnoží, ..více

[recenze]

[29.11.2013]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


COLD FEET CONTROL - Tales of the Brokenhearted Pt. 1


Cold Feed Control vznikli jako každá správná kapela, kdy se parta přátel rozhodla k hudbě přistoupit aktivně. Tak se toto uskupení poprvé objevilo v roce 2011 a několik měsíců po vzniku vydali první EP s názvem "Shake It, Shake It!", jenž bylo podle všeho kladně přijímáno nejširším okolím. V letošním roce k této nahrávce Finové přidali další dvě EP s názvem "Tales of the Brokenhearted." Na svých profilech Cold Feet Control uvádí, že texty vycházejí z každodenních zkušeností života a že metalcore hodlají hrát s moderním zvukem, ..více

[recenze]

[28.11.2013]

[Kozel]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


SCORPIONS - Pure Instinct


Ještě dřív, než se Scorpions znovu vydali do studia, zkusili navázat na tradici svých úspěšných živáků. Že něco není v pořádku, naznačil fakt, že album „Live Bites“ (pokud byste marně sháněli benefiční singl „White Dove“, cover od maďarských Omega, který Scorpions nahráli ve prospěch fondu OSN na pomoc obětem války ve Rwandě, najdete tenhle song jako přídavek právě na „Live Bites“), i přes to, že bylo napěchované samými hity, komerčně vyšumělo a žádný trhák se z něj nestal. Další problém se jmenoval ..více

[recenze]

[28.11.2013]

[Savapip]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


MANDRAGE - Siluety


Můžete si myslet, že „Františkovy Lázně“ jsou odrhovačka, sice chytře napsaná, ale stejně odrhovačka. Můžete si myslet, že „Šrouby a matice“ svým způsobem čerpají z „Prvního polibku“ od Brutusu, a i když se tváří bůhvíjak světoborně, pořád je to jen stařičký bigbítkový oplodňovák. Asi je to i pravda. A to, že se právě těmihle dvěma skladbami dostali Mandrage mezi tuzemskou hudební špičku, je pro ně možná trochu nešťastné...více

[recenze]

[27.11.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


JAMES LABRIE – Impermanent Resonance


Kanadský zpěvák James LaBrie je pro mě jednou velkou záhadou. Tedy ne konkrétně jeho osoba, na té nic až tak záhadného neshledávám, ale spíše jeho působení na scéně. Mnoha lidmi (včetně mě) je dlouhodobě považován za nejslabší článek sestavy Dream Theater. Je to vlastně ten faktor, který mě odrazuje od častějšího poslouchání kapely, protože to jeho kozí mečení ve výškách se nedá snášet delší dobu v kuse...více

[recenze]

[27.11.2013]

[Ray]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


QUEENSRŸCHE, CIVIL WAR - 6.11.2013, Stockholm – Tyrol


Queensrÿche jsou kapela, která mě zaujala už pěkných pár let zpátky, vlastně dávno předtím, než jsem se začala hlouběji věnovat samotnému progu. Jasně si také pamatuji, jak moc jsem se těšila, až je konečně uvidím živě na Masters of rock v roce 2010. A moje zklamání z tohoto vystoupení asi nemohlo být větší. Nejen, že Geoff Tate působil neskutečně arogantně a flákal zpěv, ale vrcholem všeho byl opravdu pitomý setlist ..více

[reporty]

[26.11.2013]

[Ray]

[2 komentáře ]


ŠKWOR - Sliby & lži


Otázka stojí jasně: Může kapela jako Škwor vůbec nečím překvapit? Spolek, který se řadí mezi Alkeholy, Harleje, Dogy a snad i Kabáty, musí mít pečlivě danou svou vlastní linii a kdyby z ní uhnul, vzalo by ho jeho vesnické publikum vidlemi. To ví naprosto každý. A samozřejmě to ví i kapela Škwor, která přichází se svou už sedmou studiovou (když nepočítám nulté album „May Day“) deskou, kterou nazvala „Sliby & lži“. Tady by mohla recenze skončit...více

[recenze]

[26.11.2013]

[Jan Skala]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 3,5/10]


PSILOCYBE LARVAE - The Labyrinth Of Penumbra


Skupina Psilocybe Larvae vznikla již v roce 1996 ve městě Vyborg (Rusko). Už od počátku se věnovali melodickému dark/death metalu. Novinka „The Labyrinth Of Penumbra“ je čtvrtým zářezem do diskografie. Jejich muzika je bohatá na nápady a nové album je jimi doslova naplněno. Už úvodní kus „Soul Trekking“ jasně dává najevo, že i když se nejedná o známé jméno, hraje kapela, co to umí...více

[recenze]

[25.11.2013]

[Tomáš Marton]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


EVILE - Skull


Thrash metal zažívá v posledních letech svou renezanci. Nejen, že slavná jména vydávají skvělá alba a téměř zapomenuté kapely obnovily svou činnost, především se ale objevily zcela nové skupiny, mladá krev, která pozvedá prapor žánru.

A mezi ty nové tváře patří i Evile. Rovnou musím říct, že se poměrně brzo vyšvihli do naprosté špičky. Čtvrtý zásek do jejich diskografie je ukázkou toho, že i když si hodně berete ze svých vzorů, můžete k tomu přidat svou vlastní invenci a vznikne skvělé dílo...více

[recenze]

[25.11.2013]

[Tomáš Marton]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


TYLA J. PALLAS (DOGS D´AMOUR) - Snad o Vánocích nevyhoříme...


Timothy Taylor čili Tyla, který si dnes říká Tyla J. Pallas, je všestranný člověk a především nebývale plodný umělec, kterého poznáte podle prvního tónu i barvy jeho specifického hlasu. V osmdesátých letech a začátkem devadesátých vedl velice svojskou formaci Dogs D´Amour, která s alby „The Dynamite Jet Saloon“ a „A Graveyard Of Empty Bottles“ představovala vrchol britského glampunku. Přestože je s debutovou deskou „A Bit Of What You Fancy“ z tohoto pomyslného trůnu sesadili ..více

[rozhovory]

[24.11.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


TYLA J. PALLAS - Devils Supper (Electric Sitting)


Se zpožděním, ale přece, tu máme druhý díl „Devil´s Supper“, dvojalba, které přichystal frontman kultovních britských šraml rockerů Dogs D´Amour, Tyla. Jak už jsem poznamenal v recenzi na akustickou část dvojdíla, Tyla je v posledních době nebývale čilý a už teď se mluví o comebacku Dogs D´Amour i na studiové bázi a to dokonce v sestavě, která má na svědomí pravděpodobně nejlepší album „The Dynamite Jet Saloon“. Ale to předjímáme věci, které buď přijdou, nebo ne. ..více

[recenze]

[24.11.2013]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


IRON KINGDOM - Curse Of The Voodoo Queen


Téměř na den přesně, kdy do redakce dorazilo debutové album kapely Iron Kingdom, nazvané „Curse Of The Voodoo Queen“, vydali tihle Kanaďané už svojí druhou desku. A neb už od doručení uběhl taky nějaký pátek, dovolím si zabít dvě mouchy jednou ranou a určitou vzpomínkou na budoucnost naznačit, zda se Iron Kingdom podařilo z prokletí voodoo královny vysvobodit. Po pravdě řečeno, ono totiž první kolo těhle mlaďáků naznačilo hodně slušný potenciál, který však potřeboval trochu usměrnit. ..více

[recenze]

[23.11.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


METAL CHURCH - Generation Nothing


Kromě osoby Kurdta Vanderhoofa dnes nemá současná sestava Metal Church s jejich průkopnickou minulostí osmdesátých let nic společného. I Vanderhoof, ač působil stále jako skladatel, za sebe do hry s klasickou deskou „Blessing In Disguise“ poslal kytaristu Johna Marshalla, který v budoucnu proslul tím, že na turné k metallicovské "Černé desce" převzal kytarové party zraněného Jamese Hetfielda. Dnes Metal Church nemají personálně nic společného s minulostí, hudebně ovšem rozhodně ano...více

[recenze]

[22.11.2013]

[Jan Skala]

[14 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


DREGEN - Dregen


Jméno kytaristy Dregena má zvuk. Z floutka, ládujícího se v devadesátých letech kokainem, je dnes respektovaný kytarista, který už něco dokázal. Byl u pionýrských začátků průkopníků severského špinavého rock n´rollu The Hellacopters, se svými domovskými Backyard Babies nahrál šest silných desek, odjel koncerty po boku svých velkých oblíbenců Mötley Crüe, a když ikona světového glampunku, někdejší zpěvák Hanoi Rocks Michael Monroe hledal náhradu za odpadlého kytaristu Gingera,..více

[recenze]

[22.11.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


RUNNING WILD - Resilient


Praštit si do Running Wild se v posledních, dejme tomu, patnácti letech, stala jakási kratochvíle hudebních publicistů. A nebudeme si nalhávat, že neprávem. Podle názoru řady fanoušků nahrála tahle kapela své poslední dobré album v roce 1994 (s čímž souhlasím i já) a od té doby působí tu více, tu méně směšně. Kasparek s příchodem ještě jakžtakž zkousnutelných desek „Masquerade“ a „The Rivalry“ jaksi ztratil schopnost psát..více

[recenze]

[21.11.2013]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


SCORPIONS - Face The Heat


Jen málokdo schytal od členů kapely tolik negativních reakcí, jako jejich dlouholetý basák Francis Buchholz. Co se vlastně stalo? Dodneška přesně nevíme, tvrdil sice před lety Matthias Jabs, ale podle dostupných zpráv za vším stály peníze, které se vinou manažera kutálely kdovíkam, a když tenhle „odklonitel“ dostal padáka, tak jeho kámoš Buchholz se sbalil s ním (samozřejmě, že vzduchem létaly i nějaké soudní žaloby…). Náhradu Scorpions našli v Ralphu Rieckermannovi, který (jak je u Scorpions dobrým zvykem) ..více

[recenze]

[21.11.2013]

[Savapip]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


INCANTATION – Uh. Hradiště, Mír 12.11.2013


Jednoho úterního večera vprostřed listopadu venku vcelku razantně klesaly teploty v celém jihomoravském regionu, nicméně ani to nemělo platit zcela všude… minimálně na jednom místě mělo být naopak nesnesitelně horko, dokonce až přímo s pekelnou metalovou atmosférou. Ano, právě tento den jižní Moravu navštívili jedni z nestorů americké brutální deathmetalové scény – kapela Incantation. Přiznám se, že tento kvartet, vedený neúnavným Johnem McEnteem..více

[reporty]

[20.11.2013]

[Jiří Kordovaník]

[0 komentářů ]


Listování : << < 427 / 615 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.1834 sekund.