RIMORTIS - Hrajeme a skládáme to, co nás baví, víc v tom není

rimortis26.webpJsou věci, na které by si člověk jen stěží vsadil – asi málokterý fanoušek Rimortis v roce 2017, kdy z kapely odešel zpěvák Milan Hloucal, věřil tomu, že se pro Rimortis ikonický zpěvák znovu postaví k mikrofonu, asi málokterého příznivce po předloňském odchodu klávesisty Jirky Vrby napadlo, že se Rimortis obejdou bez černobílých klapek. Stalo se obojí. Nejen o těchto proměnách, které se promítly do života kapely i aktuálního alba „Pán skal“, se rozpovídal kapelník Vašek Mrzena.

Rimortis pomalu dopisují třetí křížek na hřbet, co se za takhle prostým konstatováním pro tebe skrývá za příběh?
Dvacet tři muzikantů dělalo a dělá to, co mají rádi. Příběh lidí, kteří milují hudbu.

Máš v sobě zápal jako v době, kdy jsi Rimortis přiváděl k životu, v čem se za tu dobu nejvíc změnil tvůj pohled na činnost kapely, fungování scény, celý hudební kolotoč?
Zápal mám pořád, jen se k němu časem přidal i nadhled. Za těch dvacet sedm let se změnilo mnohé, příchod internetu obrátil vše vzhůru nohama, otevřel úplně jiné možnosti, dnes spousta muzikantů buduje svoji kariéru právě prostřednictvím internetu víc, než třeba živým hraním, nás baví hrát, proto stále jezdíme už třeba dvacet let cca čtyřicet akcí ročně.

Parta muzikantů kolem tebe jsou v podstatě o generaci mladší muzikanti, je to impuls, který tě nějakým způsobem může nakopnout k tomu, abys měl chuť tuhle káru táhnout stále dál?
Počkej počkej, já jsem taky pořád mladej, i když už dlouho. (smích) Je fajn mít kolem sebe mladý kluky, cítím se s nimi o pár let mladší, jsou schopní natáhnout mi ten klíček, co mám v zádech. (smích)

Máš s Rimortis na kontě desáté řadové album – jak dneska přistupuješ k tvorbě nových skladeb?
Tvorba nových písní je pro všechny v kapele zábavný proces, točíme pracovní demosnímky, neustále je vylepšujeme a posouváme k finální verzi, baví nás to a nijak nad ničím nekalkulujeme, skladby Rimortis mají historicky daný rukopis a prvky, ze kterých všichni vycházíme a rádi je používáme.

rimortis2601.webp

To, že se u Rimortis občas provětrá sestava, není úplně neobvyklé, přesto změny, které předcházely vydání alba „Pán skal“ považuju za jedny z nejzásadnějších v historii kapely. V první řadě se vrátil zpěvák Milan Hloucal, který s tebou prožil dobu největšího rozkvětu Rimortis a pro řadu fanoušků kapely se tím asi splnil tajný sen. Co pro tebe znamená Milanův návrat?
Starší skladby dostaly svůj původní hlas, novější písně dostaly jiný pěvecký rozměr. Milan je pracovitý, dělá se s ním dobře.

S odchodem klávesisty Jirky Vrby zmizely v rámci živé prezentace z Rimortis černobílé klapky, které byly dlouhá léta pro Rimortis v podstatě signifikantním nástrojem a nahradila je druhá kytara Marca Massy. Je problém najít v našich končinách schopného klávesáka?
Věřím a doufám, že schopných klávesáků jako takových je u nás dost, ale najít klávesáka vhodného přesně pro Rimortis sranda není, proto jsme ho ani nehledali a vyřešili jsme to příchodem Marca.

Co to přineslo z hlediska přístupu k tvorbě a aranží pro Rimortis za změny, je náročné nahradit klávesy druhou kytarou? Vstřebali vaši příznivci tuhle změnu snadno? Uvažuješ nad tím, že by se, pokud by se naskytla příležitost, klávesy do Rimortis mohly někdy vrátit?
Jednoduše jsme novou tvorbu postavili na dvou kytarách, klávesy hrají menší roli, než tomu bývalo. Naživo ve starších skladbách hraje aranže kláves Marco na kytaru a paradoxně to v mnoha momentech zní lépe. Pokud by se měly klávesy do Rimortis někdy vrátit, pak jedině v osobě Jirky Vrby, jinak ne.

Spolupráci s Jirkou Vrbou jste nepřerušili, podílel se třeba na tvorbě klipu ke skladbě „Šrámy na duši“, zůstává tedy nadále součástí Rimortis, jen v jiné pozici?
Dalo by se to tak říct, pořád jsem s Jirkou v častém kontaktu, jsme přátelé a Jirka pro Rimortis tvoří lyric videa a točí klipy.

rimortis2603.webp

Kdybys měl charakterizovat novou desku „Pán skal“, jak by taková charakteristika zněla?
Staronový hlas, spousta melodií, dravosti, rychlosti… A romantika samozřejmě.

Potěšilo mě, že jde o (téměř) klasické album Rimortis a přitom stále zní velice svěže. Jak se podaří dosáhnout takhle pozitivní energii, je to přirozená souhra aktuální sestavy, nebo se do toho promítá i něco zvenčí, co vás jako kapelu ovlivňuje?
Jsem rád, že na tebe album takhle působí, ale žádná velká kouzla v tom nejsou, prostě těch deset skladeb odráží momentální hudební cítění a rozpoložení muzikantů, což může být u dalšího alba úplně jiné. Hrajeme a skládáme to, co nás baví, víc v tom není.

Tradičně silnou stránkou Rimortis je vzdušná lyrika, díky které vaše skladby dostávají nádech určité vznešenosti se silnou dávkou fantazie. Takových textů máš na kontě už celou řadu, je snadné najít cestu nebo směr, jak říct podobné věci jinak a třeba zajímavěji?
Člověk asi musí být trochu poeta, mít v sobě obrazotvornost a cit pro metaforu, pokud máš dojem, že se mi to daří, pak mě to těší.

Album má hudebně ohromně pozitivní náboj, ale když si člověk poslechne „Panoptikum tváří“, „Když zrada tančí“, „Šrámy na duši“, „Růže pro krále“, či „Maják v bouři“, zjistí, že lyrická stránka optimismem úplně nehýří. Máš rád tenhle kontrast, tyhle souboje dobra a zla?
Je vidět, že už si nás párkrát slyšel! (smích) Je to přesně jak píšeš, v textech se téměř vždy odehrává jakýsi souboj dobra a zla, a jelikož jsme to chlapci optimističtí, hudba to nakonec převáží do plusu.

Vypíchnul bys některý z textů, který by ti na aktuální desce nejvíc mluvil z duše?
Napsal jsem pro Rimortis asi sto textů a žádný pro mě není slabší než ostatní, to bych ho na album nepustil. Všechny mají opodstatnění a souhru s hudbou. Jiná věc je, že se může některý líbit fanouškům víc a některý méně, to je jasné. Myslím, že z nové desky se hodně lidí dotýká text skladby „Šrámy na duši“…

rimortis2602.webp

Pokud jsem zmiňoval, že „Pán skal“ je „téměř“ klasické album, mám na mysli dva nepříliš obvyklé momenty. Tradiční součást vašich desek, předělávka nějaké starší vypůjčené skladby, tentokrát chybí. Co vedlo k rozhodnutí tuhle obvyklou součást vašich alb nezařadit?
Řekli jsme si, že raději uděláme o jednu vlastní píseň víc, než třeba nedobře vybrat předělávku. Už je ani nehrajeme na koncertech, takže jsme s tím v podobě skladby „Soud“ na předposlední desce vlastně skončili v nejlepším.

Tradičnímu lyrickému schématu se poměrně výrazně vymyká „Nablejskanej bourák“. Co přineslo takovou změnu, jde o jednorázovou záležitost nebo předpokládáš, že opustíš svoji zasněnou textařskou linii častěji?
Občas slýchávám názor, že kdybychom měli čitelnější a jednodušší texty, třeba by to otevřelo dveře k dalším posluchačům. Já úplně nepovažuji „Nablejskanej bourák“ za text jednodušší, snažil jsem se v něm popsat pocity automobilového závodníka během závodu, ten adrenalin. Pokud se zdá čitelnějším textem, pak je to v pořádku, tak to mělo být.

V březnu jste „Pána skal“ pokřtili. Je pro tebe po tolika albech křest ještě stále výjimečnou záležitostí, kvůli které nemůžeš dospat?
No tentokrát jsem vážně dospat nemohl, protože jsem věděl, že Milan půjde zpívat s virózou a bude veselo. (smích)

Už před lety jsi zmiňoval, že kapele dáváš moře energie a času, ale odezva ať už finanční nebo morální nemusí být odpovídající. Mění se tahle situace k lepšímu nebo k horšímu?
Kapela je ekonomicky stabilní a silná, je to koníček, který si na sebe krásně vydělá. Ale rozhodně z toho člověk nezbohatne. Power metal nemá u nás na růžích ustláno, pořád je to okrajový žánr, člověk to musí dělat s láskou a vědomím, že slavný asi úplně nebude.

Savapip

www.rimortis.cz

Foto: archiv kapely

Související články

Vydáno: 19. 4. 2026
Přečteno: 1397x

Komentáře

Zatím zde není žádný komentář.

[ zpět nahoru ↑ ]