RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax





vzestupně
sestupně
vzestupně
sestupně

SACRED GATE - Tides Of War


A sakra… Já to tušil. Když jsem nad debutovým albem německých heavíků Sacred Gate přál (v té době již vydanému) následníkovi trochu vlastní krve, říkal jsem si, jestli by to paradoxně nebyla pro Sacred Gate tak trochu cesta zpátky. Rozhodně nechci tvrdit, že Sacred Gate pustili z hlavy všechna zaběhaná klišé a mantinely klasického (převážně) germánského heavy metalu a vrhli se na modernu, to ani náhodou. Oni se stále drží jedné a té samé kovadliny a perlíku (dokonce natolik, že některé fráze z minulého článku můžu doslovně ..více

[recenze]

[31.12.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


VIETCONG PORNSÜRFERS - We Spread Disease


Rychlý a hlasitý rock ze Švédska, tak sami sebe titulují mladíci z kapely Vietcong Pornsürfers (hergot, to je název!) a nelze než jim dát za pravdu. Tahle čtveřice, která původně začínala na brutálně ultrarychlém punku to spolu válí už od roku 2007 a letošní album „We Spread Disease“ je v pořadí jejich druhým albem. I když postupem času kapela nabrala i trochu jiný směr než jen punkrockové běsnění od začátku do konce, rychlost a špinavost soundu zůstává stále tím stěžejním..více

[recenze]

[30.12.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


HAKEN - The Mountain


O Haken jsem před rokem prohlásil, že se jedná o novou senzaci na progresivní rockové (potažmo metalové) scéně. Po vynikajícím debutu a následném (neméně kvalitním) nástupci nyní přichází zbrusu nové dílo, které si vysloužilo název „The Mountain“. A je to vcelku příhodný název, protože se s ním opět dostaneme až na vrchol samotného žánru. Hudební kvalita zde opravdu dosahuje těch největších rozměrů, které mají v současnosti potenciál převyšovat i dosud nepřekonatelné velikány Opeth, Dream Theater či Riverside...více

[recenze]

[29.12.2013]

[Mikka]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]


ROCKY SHADES´ WILDSIDE RIOT - No Second Take


Pamatujete si ještě kapelu Wrathchild, která na začátku osmdesátých let míchala Novou vlnu britského heavy metalu s popěvky á la Slade či The Sweet a měli naprosto šílenou glamovou image, kdy výška jejich vyčesaných vlasů dosahovala skoro půl metru? Debutová deska „Stakk Attakk“ byla i přes totálně zprasený zvuk docela bomba. Dvojka „The Biz Suxx“ ovšem v roce 1988 přišla už pozdě, což bylo zaviněno sporem ..více

[recenze]

[28.12.2013]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


TANK - Breath Of The Pit


Zjevně to začíná být nějaký nový trend, který má za úkol dělat z fanoušků blbce. Nevím přesně, kdo to odstartoval, ale je to deset let zpátky, co po amerických klubech hrála kapela Ratt. Na tom by nebylo nic neobvyklého, doba rockové hudbě moc nepřála, tak proč by Ratt nemohli hrát v klubech. Jenže z původních Ratt tam byl jen kytarista Warren DeMartini a bubeník Bobby Blotzer. Pak se jméno Ratt objevilo na plakátech znovu...více

[recenze]

[27.12.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


L.A. GUNS - L.A. Guns


Psát historii L. A. Guns je v podstatě to samé, jako popisovat dějiny Sunset Stripu osmdesátých let. L.A. Guns byla spolu s London právě z těch kapel, jež v sobě sdružovala muzikanty, kteří se posléze stali katalyzátorem scény a dosáhli mamutích úspěchů. Byť v porovnání se zmíněnými London měli velký úspěch i L. A. Guns, jejich sláva bledne vedle toho, čeho dosáhli v roce 1987 Guns n´Roses se svým debutem „Appetite For Destruction“. Právě s Guns n´Roses jsou L.A. Guns propojeni pupeční šňůrou...více

[recenze]

[26.12.2013]

[Jan Skala]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


SCORPIONS - Sting In The Tail


„Nevidíme důvod pro pokračování, už by to bylo jen ze setrvačnosti…“

Na konci první dekády tohoto tisíciletí se Scorpions rozhodli ukončit svojí kariéru. Na jednu stranu nelze jinak, než smeknout (tedy za předpokladu, že si kluci tak nějak nevzpomenou, že šlo o unáhlenost ;-) ) před takovým racionálním rozhodnutím, na straně druhé věřím tomu, že by – byť ta nejtučnější léta by se asi už nikdy..více

[recenze]

[26.12.2013]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


KLAMYDIA - XXV


Každou kapelu je třeba posuzovat jiným měřítkem. Ne, že bych nějak zastával dvojí metr, který se tak „nádherně“ uplatňuje v naší bordeliózní pseudo-anarchodemokracii (všichni jsem si rovni, jen někteří z nás rovnější, že jo…), ale tady ten úhel pohledu stojí trochu jinak. Judas Priest budete třeba posuzovat podle množství železa na kožené uniformě Roba Halforda, Poison podle spotřebovaného laku na vlasy..více

[recenze]

[25.12.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


THE DAVE RUDE BAND - The Key


Už je to více než pět let, co se na světě objevila poslední deska kapely Tesla „Forever More“. Pokud nepočítáme dvojalbum coverů „Real To Reel“, jednalo se o debutový zářez mladého kytaristy Davea Rudea u této americké legendy. O generaci mladší mladík nahradil u těchto ostřílených borců kokainového krále Tommyho Skeocha, který to přes prvotní ujišťování v období kolem comebackového alba „Into The Now“ s drogami znovu neukočíroval a musel se znovu poroučet...více

[recenze]

[24.12.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


LAZY BONEZ - Vol. 1


Finská kapela Lazy Bonez by mi asi byla sympatická už jen díky svému poetickému názvu, tak dokonale vystihujícím podstatu mého vlastního bytí. Dalším (mnohem podstatnějším) lákadlem může být fakt, že polovina kapely dělá společnost bráchům Hietalům v domovských Tarot. Pro znalce finské scény přidám ještě nezbytnou informaci, že zbývající členové Líných kostí (a na dvou z nich ležela tvůrčí odpovědnost za album „Vol. 1“) působí v kapelách D-Cayed a Exception To The Rule. Ale tím nejpřitažlivějším momentem ..více

[recenze]

[24.12.2013]

[Savapip]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


THE POODLES - Tour De Force


Pojďme si to trochu zrekapitulovat. Příští rok tomu bude deset let, co se tahle kapela dala dohromady, a navíc se přijede představit domácímu publiku na spálenopoříčský Basinfirefest. Deset let v životě hair metalové kapely, to už může být slušný počinek. Mötley Crüe po té době skončili několikrát v kriminálech, s předávkováním v nemocnicích, v odmašťovnách, před soudem… Což u The Poodles asi nehrozí, protože to jsou spíš ti hodní kluci, kteří se před každým koncertem jdou vysprchovat..více

[recenze]

[23.12.2013]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


MICHAEL SCHENKER´S TEMPLE OF ROCK - Bridge Of Gap


Snad jen bratrská dvojice Youngových znamená v hudebním světě více než bří Schenkerové. Přestože tihle dva spolu nikdy moc nespolupracovali, každý z nich vtiskl do rockových dějin nesmazatelnou stopu. Oba spojují společné začátky na prvních dvou deskách Scorpions, ovšem Michael pak začal pošilhávat po větším světě, když svůj osud spojil s ostrovní legendou U.F.O.. S ní natočil její nejzásadnější desky jako „Phenomenom“ (kde se zpěvákem Philem Moggem složil největší hit „Doctor Doctor“), „Lights Out“, nebo „No Heavy Petting“, ..více

[recenze]

[22.12.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


MONO INC. - Nimmermehr


Když vám přijde nahrávka od vydavatelství, které si pojem „metal“ vetklo přímo do svého názvu, může působit poněkud nečekaně, když vás jejím prostřednictvím pozvou na diskošku. Ale ono to s gotiko-elektroniky Mono Inc. není tak jednoznačné. Budeme-li ortodoxně trvat na příslušnosti k tvrdším žánrům, díky pochodově rytmickému tempu (a hrdelní němčině) vás možná napadnou (jen okrajově a navíc hodně umírnění) Rammstein, díky potemněle dramaticky dráždivému oparu ..více

[recenze]

[21.12.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


DEATH ANGEL - The Dream Calls For Blood


V jistých kruzích jsou Death Angel pojem. Jejich srovnávání s Velkou čtyřkou Metallica, Megadeth, Slayer a Anthrax je samozřejmě mimo mísu, protože takový dopad nikdy neměli a pochopitelně už nikdy mít nebudou. Vždycky významově tak trochu stáli i za tou druhou lajnou, kterou představují třeba Testament, Exodus, Overkill nebo německá špička Kreator a Destruction. Ale zase na druhou stranu se u nich jednalo o poctivé řemeslo. ..více

[recenze]

[20.12.2013]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


WHITE COAST REBELS - Hangin´ With The Wild Boys


Pamatujete na přelom osmdesátých a devadesátých let, kdy byl hair metal na absolutním vrcholu a vydavatelské firmy chrlily denně dvacet kopií Mötley Crüe, desatery Poison a patnáctery Guns n´Roses? Stačilo, aby kapela měla uječeného zpěváka, který měl pořádného kadeřníka, šikovného sólového kytaristu a o úspěch na MTV bylo postaráno. Těch jmen bylo: War Babies, Roxx Gang, Pretty Boy Floyd, 21 Guns, Bang Gang, Tangier, Big Bang Babies, Herricane Alice, Babylon A.D., Roxy Blue… ..více

[recenze]

[20.12.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


SCORPIONS - Humanity - Hour I


„Welcome To The Humanity – this is hour one…

Touhle hláškou nás Scorpions vítají na další studiové desce, jejíž hitový potenciál naznačuje fakt, že při její tvorbě kluci vyrazili za oceán, kde si dali rande s proslulým hitmakerem Desmondem Childem a společně ukuchtili menu zvané „Humanity Hour I“. Ale nenechte se mýlit. Pokud čekáte album plné od první noty chytlavě líbivých a lehkých melodií, ..více

[recenze]

[19.12.2013]

[Savapip]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


REINXEED - A New World


„The Fall Of Tommy Johansson“ bylo první, co mě po pár posleších napadlo. Primární nepříjemné pocity ve mně vzbudil avizovaný klip „Guitar Hero“ (kde jsem se v koutku své melodické duše již začal obávat, že by mohlo jít ve finále o průser!). Velkoryse teď pomiňme jeho dementní a těžce neoriginální název, i to, že opět vidíme pařící kapelu, za níž na plátně tentokrát neběží další žádná „filmová“ projekce, ale zkrátka jen název zmiňované skupiny. Je evidentní, že se zase, a zdaleka ne poprvé, ..více

[recenze]

[18.12.2013]

[Hermes]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 3/10]


Listování : << < 369 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.29214 sekund.