Když se řekne hair metal, každý si vybaví kromě Mötley Crüe pravděpodobně druhou nejzásadnější partu této vlny, která je dnes s plnou parádou zpět. Je jí losangeleská čtveřice Poison. Od jejich vstupu na scénu letos uplyne pětadvacet let, čili celé čtvrtstoletí a proto je na místě si jejich studiové zastávky připomenout jednu po druhé. Ještě než v roce 1986 vyšla debutová deska „Look What The Cat Dragged In“, předcházely celému cirkusu, který po ní nastal, tři roky tvrdé dřiny a to nejen (jak si někdo může myslet) hodinové patlání laku na vlasy a make upu na obličeje, ale i tvrdé cvičení, které dalo základ skladbám, které můžeme na tomhle legendárním debutu slyšet.
Velice důležitým momentem pro kariéru Poison bylo rozhodnutí trojice Bret Michaels (zpěv, kytara), Bobby Dall (baskytara) a Rikki Rockett zvednout kotvy z domovského Harrisburgu v Pensylvánii a zamířit rovnou do Los Angeles. Jejich původní kytarista Matt Smith nadšení pro město andělů nesdílel a rozhodl se zůstat v Pensylvánii. Trojka v Los Angeles našla zoufale neúspěšného adepta na filmové režisérství, který si říkal C.C. DeVille. Ten se nakonec ukázal jako vcelku zručný kytarista a hlavně člověk s citem pro hit. S pensylvánskou trojicí dal hned na koleně dohromady skladbu „I Want Action“ ze které se záhy stal v klubech na Sunset Strip lokální hit. Jejich koncerty začaly přitahovat stále více teenagerů a kapela neunikla hledáčku firmy Capitol, která se chtěla přiživit na slávě Mötley Crüe a potřebovala kapely podobného ražení. A Poison jim okamžitě kápli do noty. Firma jim nabídla, aby své hity, které každý pátek rozpálily stovky lidí v losangeleských klubech, nahráli na svůj debut.
Je tu proto vynikající otvírák „Cry Tough“, který startuje Rikki Rockett hromovými (ale přesto velice jednoduchými) bicími, do nichž se začíná proplétat DeVillova akustická kytara, aby se skladba vzápětí rozjela v tempu, které dokáže pohnout davy. Vynikající hitový refrén jen korunuje dokonalost této kompozice. „I Want Action“. První singl, na který Poison vsázeli nejvíce. Ovšem v porovnání s „Cry Tough“ působí trochu prvoplánovým dojmem, i když do doby, kdy vznikl, zapadl skvěle. Pak je tu „I Won´t Forget You“. Vynikající baladická skladbička, z níž je na první poslech cítit nespoutaná radost mládí a bezstarostnost. Těmito aspekty sice celá deska „Look What The Cat Dragged In“ přetéká, ale právě u „I Won´t Forget You“ si pohodovou atmosféru uvědomíte nejvíce.
„Play Dirty“ je trochu tvrdší s frackovsky nařvaným refrénem, po kterém se DeVille blýskne vydařeným sólem. C.C. sice nikdy nebyl takovým hráčem jako třeba Mick Mars (Mötley Crüe), Warren DeMartini (Ratt) nebo Tom Keifer (Cinderella) – pokud zůstaneme jen v hair metalovém ranku – ovšem jeho jednoduchá hra a především feeling potřebám Poison naprosto stačil. A když z rukávu vytáhl takový riff, jako v titulní „Look What The Cat Dragged In“, nikdo nemohl říci, že je DeVille špatným hráčem. Zmíněná titulní věc má obrovský tah na bránu, což se projevilo zejména při živých koncertech. A pak je tu další pořádně hitová skladba - „Talk Dirty To Me“. Hudebně opět velmi jednoduchá, ovšem velice funkční věc, kde prim hraje jak DeVillův riff, tak i sborový refrén, který předurčoval, že skladba bude žádaný koncertní artikl. A že měla dopad i mimo hair metalovou scénu dokazuje i tvrzení druhdy velice respektované kapely At The Drive-In: „Co nás inspirovalo k názvu naší kapely? Byl to první verš refrénu „Talk Dirty To Me“ od Poison...“
Tady bychom v poslechu „Look What The Cat Dragged In“ měli udělat pomyslnou čáru. Všechny čtyři hity, které se z desky vylouply („Cry Tough“, „I Want Action“, „I Won´t Forget You“ a „Talk Dirty To Me“) máme za sebou a co nás tedy čeká dál. Rozhodně se totiž nevyplatí desku vypínat. Začátek „Want Some Need Some“ může někomu připadat trochu kostrbatý, ale ve chvíli, kdy nastoupí předrefrén, stane se skladba jakousi divokou kartou desky. Samotný refrén je sice trochu (oproti těm zmíněným hitovým) placatějším, ale kvality skladby nesnižuje. Zajímavá položka se nachází pod číslem osm - „Blame It On You“. Někde, kdysi dávno, jsem četl, že Poison touhle skladbou ovlivnili Extreme a když si jí pustím dnes, musím tomuto výroku dát za pravdu. „Blame It On You“ je totiž jasným příkladem, podle jakého posléze Extreme psali skladby na svou první desku. „Number 1 Bad Boy“ je stejně jako „Play Dirty“ příkladem frackovitého rock n´rollu, který si bere příklad jak z New York Dolls, tak třeba z Mötley Crüe nebo The Stooges. A závěrečná legrácka „Let Me Go“? Lepší zakončení párty rockové desky si snad ani Poison nemohli vybral. Rock n´roll jak se patří...
Co tedy na závěr? Kdo tuhle věc neslyšel, měl by to co nejrychleji napravit. Když se zpětně podíváme na celou diskografii Poison, nedá mi to, abych neřekl, že „Look What The Cat Dragged In“ je jejich nejlepší deskou. Kdekdo sice bude argumentovat, že „Flesh And Blood“, to jsou ti praví Poison. Mně se ale nejvíce líbí tady. Tady to je hrané s pořádným nasazením a kecy, že si slávu vydobyli jen kvůli make-upu a Michaelsově špulení rtů poslouchat nebudu. To by potom mohl být „kick ass“ efekt desky převeden do reality.
|
