Hledáte něco nového, neotřelého, něco, co tu ještě nebylo? A slyšeli jste už o pianometalu? Pokud ne, zkuste si představit, že úplně vypustíte kytary a místo toho si pořádně vyhrajete s klavírem, basou a bubny. A tady to máme – pianometal, styl založený právě na piánu. Přijde vám metal bez kytar bizarní, či nemožný? Omyl, In Legend, o kterých budu mluvit níže, vyprodukovali desku, která nejen, že zní jako metal, je navíc velmi originálním a povedeným exemplářem. Představuji vám zde „Hand Hammered Piano Craft“:
In Legend je něco jako vedlejší a zároveň hlavní projekt osoby jménem Bastian Emig, známé jako bubeník Van Canto, který se právě díky tomuto svému projektu ukázal jako pořádně multifunkční osoba. Výborně zvládnuté bicí zde vyměnil za klavír a mikrofon. Jeho hlas nepostrádá zajímavou barvu, je místy hlubší a hrubší, maličko chraplavější, nikoli však chraptivý, ale čistý a schopný držet dlouhé melodické linky. Jeho prsty na klaviatuře pak dokáží divy, přesto, že se na klavír víceméně učil sám.
Název desky, tedy Ballads´n´Bullets přesně vystihuje i její obsah. Mistra skladatele zaručeně musí ovlivňovat nejen muzika Van Canto, ale také rok života strávený v Číně, kde hrál ve spoustě tamních kapel. Rychlejší songy sviští vzduchem jako vystřelené z brokovnice, pomalejší balady pak dojmou, nebo pohladí. K hodně výrazným skladbám alba patří především „Pandemonium“.
Je přesně tak vlezlá, jako text jejího refrénu, neustále člověku křičí v hlavě a její melodie v ní rotuje pořád dokola a dokola, až k zbláznění. Za špičky bych ale označila právě balady. „At Her Side“ potěší naprosto nádhernou melodií, neméně pohladí na duši „Stardust“, probarvený vokálem Ingy z Van Canto, či „Elekbö“. Ten romantický nádech však najdeme pouze na hudební stránce věci, protože pokud se podíváme na texty, moc pozitivního smýšlení v nich nenalezneme. A občas jako kdybychom nahlíželi do duše šílence. Roztomile pak působí něžně zpívaný text ve skladbě Vortex, která doslova popisuje průběh koncertu a kdy Bastian jemně zpívá o circlepitu.
Osobně bych „Ballads´n´Bullets“ označila za mistrové dílo, ačkoliv se jedná teprve o prvotinu. Album se možná maličko táhne, obsahuje čtrnáct songů, ale pokud se do něj pořádně zakousnete, s chutí ho spořádáte až do konce a ještě budete chtít přídavek. Nabízí se otázka, jestli i do budoucna bude Bastian se svými spoluhráči schopen stvořit víc a víc takovéto originální muziky, či jestli metal bez kytar nemá jenom jakousi omezenou hranici, přes kterou se nelze dostat, aniž by se člověk opakoval.
Marně přemýšlím, co bych tomuto netradičnímu a dost svéhlavému počinu vytkla. Nic mě však nenapadá. Ani jediná písnička mi nezní nudně, nebo se mi neohraje při opakovaném poslouchání. Pianometal mě totálně uchvátil. Pro někoho možná nestravitelná věc, pro mě nádherná symfonie. A navíc musím ocenit parádní provedení placky, která díky designu starého klavíru vypadá nádherně zubatě.
|
