Když se dva perou, třetí se směje. Skoro to vypadá, že v době, kdy si Luca Turilli a Alex Staropoli dělili své SJM (společné jmění muzikantů) i samotné muzikanty, banda ze švédského Falunu (nene, i když si Joakim Brodén na téhle desce taky zakřičí, a bicmen Roberto si ve známé úderce zabubnoval, o Sabaton se nejedná) jim vyrabovala zbrojní sklad, síň slávy, kovárnu, čarodějovu chýši, dračí sluj a ve finále kompletní hrad. Jak jinak si totiž vysvětlit, že debutové album Twilight Force „Tales Of Ancient Prophecies“ zní jako přímý následovník alb (tehdy ještě) Rhapsody z přelomu tisíciletí?
Co na tom, že heroicky pompézní sprinterské opusy se šťavnatou melodikou i folkovým ocáskem, vyprávějící o čarodějích, dracích a mečích z té nejkvalitnější oceli, vystavěné na barevných a košatých klávesách, se zpěvem, stoupajícím až kamsi do stratosféry (tady možná bude největší achilovka desky, záleží na tom, na jaké hranici se pro vás zpěv stává pištěním), s burácející ukvaltovanou rytmikou, s vydatnou a vytrvalou rychloprstovou kytarovou přestřelkou i důstojnými sbory jsou poměrně provařené téma? Od úvodní „Enchanted Dragon Of Wisdom“ s optimistickými fanfárami až k závěrečné „Gates Of Glory“ s pompézním motivem, napruženým ječákem i hrubším vokálním Brodénovým příspěvkem (možná až s tímhle kontrastem si člověk uvědomí, jak kapelní křikloun Christian Hedgren občas zachází na hranu snesitelnosti), která přejde z pohodového vyprávění do nadýchaného heroismu, neztrácí Twilight Force švih ani šťávu, jejich energická melodičnost je velice podmanivá a chytlavá. Napomáhá tomu i fakt, že kluci nemají potřebu neúměrně zdůrazňovat svojí výpravnost, i ta nejdelší skladba na desce překročí pětiminutovku jen o pár vteřin, takže zpěvné a nijak složité melodické motivy se nestihnou ani v nejmenším vyčerpat. Tempo a nasazení tahle deska neztratí ani v čistě mluvených pasážích (pravda, o charismatu Christophera Leeho si můžeme nechat jen zdát, ale důstojnost zjevně není tím, čím nás mluvka klávesák Daniele má ohromit), ani v krátké, postupnou pompou prorůstající instrumentálce „Whispering Wings“, ani v bardovské cembalovce „Sword Of Magic Steel“, ani v emotivní baladě „Made Of Steel“ s monumentálními sbory, pružným vokálem a výraznými atmosférickými klávesami.
Ano, počítáte-li správně, těch melodicky divokých orgií zbývá celkem pouhopouhých šest kousků (takže takové jedno EP). Dost na to, aby vás Twilight Force vtáhli do svého světa, dost málo na to, aby se člověku začala byť jediná nota, vypůjčená od Rhapsody, zajídat. Z těch šesti kousků pak na mě nejvíc zabírá neskutečně energická „Fall Of The Eternal Winter“ s narůstajícím napětím, řezavým zpěvem, klávesově optimistickými orgiemi, vypjatým explozivním refrénem, živočišnými sbory i nenápadným klasicistním fórkem v závěru.
Jediné, co nějak nemůžu u téhle kapely překousnout, je ta lehce infantilní image. Ale co, na koncertech třeba funguje a v obýváku vliv na to, co se line z repráků, nemá. A tak můžu s potěšením konstatovat, že takhle strhující debut jsem neslyšel snad od doby excelentního vstupu na scénu (a bohužel i tečky za kariérou) Tvajlatích krajanů Timeless Miracle. Tak třeba životnost Twilight Force bude o něco delší, mohlo by to stát za to!
|
