Debutové album „Tales Of Ancient Prophecies“ švédských power-fantasy metláků Twilight Force považuji za nejlepší subžánrové dílo posledních několika let. A evidentně nejsem sám. Na kapelu se nabalila mohutná fanouškovská základna, jejíž tlak přeneseně korunovalo sepsání smlouvy s labelem Nuclear Blast. Druhá řadovka tak bez nadsázky patřila k nejočekávanějším nahrávkám letošního roku a dle dosavadních ohlasů je zcela zřejmé, že Švédové zabodovali. Posluchači řvou nadšením, dílo sklízí jednu pochvalnou recenzi za druhou. Já se ovšem do této oslavné linie nepřipojím. Z mého pohledu má novinka Twilight Force několik háčků, v čele s jedním zásadním a jen těžko akceptovatelným hákem.
Ale ani to není hlavní zádrhel. Největším problémem je totiž jen a pouze pochybný sound. Neuvěřitelně neucelený, splývající, bez metalového důrazu, se špatným mixem a bicími, jež znějí jako automat. To prosím pod největším firemním gigantem, ale hlavně u subžánru, pro který je kvalitní ozvučení naprosto kritické. Právě špatná produkce je důvodem, proč si nejsem schopen ani po x-pokusech novinku Švédů dostatečně užít a do srdce se mi dere smutek při představě, jak by některé bezesporu výborné písně (za lídry volím svatou trojici „There And Back Again“, "Keepers of Fate" a „To The Stars“) zněly s dokonalým soundem. O albu roku by možná nebylo pochyb. A tak i přesto, že je z několika důvodů nutné a vhodné udělit vysoce nadprůměrné hodnocení, jde v podstatě o největší zklamání posledních let.
|
Dnes je 14.8.2025, svátek má Alan
|
| TWILIGHT FORCE - Heroes of Mighty Magic |
|
Petr Štěpnička  |
|
Švédští mlaďoši se v hudebním světě velice rychle etablovali svou prvotinou, která, sic měla chyby, dokázala i zralejšího melodika zaujmout, což jasně dokazuje raketový nárůst popularity. Dva roky trvalo, než kapela díky největšímu evropskému vydavateli Nuclear Blast na trh přinesla desku novou, nabitou svěžími nápady, jímavou melodikou, zajímavou a proměnlivou rytmikou, skvělými sóly, luxusně vypiplaným vokálem s hromadou sborů, to vše opatřené geniální a maximální produkcí, jakou si podobná muzika bezpochyby zaslouží. Anebo ne…?
Dle mého názoru pouze tak z padesáti procent. Bohužel. Začněme hudbou. Ta je maximálně epická, orchestrální, majestátní a bombastická. Což jde zdaleka ne každému posluchači k duhu. Pro mne, jakožto milovníka patosu (a vlastně i kýče) se jedná o sbírku maximálně pompézních kompozic, z nichž převážná většina (resp. jejich částí) dusá ve druhé světelné, což kvituji s velkým povděkem. To vše obalují již zmíněné orchestrace a ostrý, místy dosti nepříjemný, vysoký vokál. Problém nastává ve chvíli, když si posluchač uvědomí, že a) jedeme neustále ve stejných kompozičních kolejích a za b) veškerá pompa a bombastičnost místy zní strašlivě naivně, jako vykradené soundtracky pohádek, znalé gamesníky navíc jistě překvapí už název samotného alba, který nestydatě vykrádá velmi populární sérii tahových fantasy strategií. Bohužel, nejen názvem. Obecně lze říci, že se na ploše desky potkávají staří Rhapsody, Pathfinder a Reinxeed. I když tento komentář vyznívá spíše negativně, není tomu tak. Přiznám, že si denně nechám zvukovody prolétnout nejméně polovinu obsažených tracků, ať se jedná o mé nejoblíbenější „Powerwind“, „Riders Of The Dawn“, „Keepers Of Fate“, „Rise Of A Hero“ a „To The Stars“ nebo méně vydařené, dlouhé opusy „There And Back Again“ a „Heroes Of Mighty Magic“. Produkce je průser a doteď si nedokážu vysvětlit, jak k němu vůbec mohlo dojít. Je logické, že vydávající firma, když už kapele do kompozičního a natáčecího procesu nijak nekecá a nechává to na ní (ideální varianta), sleduje bezpochyby zpovzdálí vývoj. Jenže desku si kapela natočila, smíchala a zmasterovala sama. Proboha proč, když ve Švédsku (anebo i jinde, ono to je vlastně úplně jedno) existuje tolik schopných studií a zvukařů? Největší problém je neexistence beglajtových kytar (anebo spíše jejich nedostatečné vytažení v celé nahrávce), tupě a uměle znějící bicí, hlasitostně přestřelené orchestrace a místy odpudivý zpěv, to vše zabaleno v přestředovaném a nedobasovaném zvukovém kabátu. A je úplně jedno, na jakém aparátu či sluchátkách má posluchač hudbu puštěnou. Dalším negativem jsou nesmyslné, spíš až směšné narativy v posledních dvou písních, které vyprávějí příběh desky. Když na desce musejí být, proč nejsou rozesety rovnoměrně, třeba tak, jak to kdysi měli Rhapsody? Ale abych zachoval dekórum pozitivního názoru, považuji i přes všechny výše zmíněné výtky album za vysoce kvalitní. Kdyby ten nešťastný zvuk byl na úrovni současných nahrávek, mohlo se jednat o album roku. |
| Hermes 8/10 |
www.twilightforce.com |
| Vydáno: 12.09.2016 Přečteno: 6310x |
počet příspěvků: 44
| Titulek: | Příspěvek: | Datum: | Jméno: |
| Nemůžu si pomoct,... | 2. 03. 2018 8:16 | Metamorphic Dreamer | |
| To GNT | Pokud o... | 7. 12. 2016 11:37 | htaedas |
| Stilverlight | Se Stilverlight... | 7. 12. 2016 11:30 | htaedas |
| Adrian: díky za... | 7. 12. 2016 10:10 | GNT | |
| GNT: Sice uz je to... | 7. 12. 2016 10:05 | adrian |