IRON MAIDEN... Tato dvě magická slova znají lidé opravdu na celém světě. Bez téhle kapely se neobejde žádná metalová učebnice a ruku na srdce - kdo z nás na "mejdnech" nezačínal. Pro mne jsou to skuteční metaloví králové, kteří na rozdíl od těch samozvaných mají na heavy metalový trůn právo. Není se proto čemu divit, že každé nové album železné panny je v tisku a mezi fanoušky donekonečna probírané už dlouho před vydáním. Nejinak tomu bylo i u " A Matter Of Life And Death". Pokud se po počinu "Dance Of Death" strhly vášnivé debaty, tak kolem aktuální desky se spustila doslova smršť. Už tanec smrti v sobě nesl progresivnější prvky a větší epičnost, což některé fans trochu odradilo, ale mě se více než líbily. Nyní se Steve Harris a spol. rozhodli zajít dál a nahrát skladatelsky jednoznačně nejrozsáhlejší věci z celé dosavadní diskografie IRON MAIDEN.
Ačkoli Bruce Dickinson při rozhovorech k minulé desce vehementně tvrdil, že IM nejsou politickou kapelou a aktuální světové problémy v textech řešit rozhodně nehodlají, tak zřejmě během posledních tří let změnil názor. Na " A Matter Of Life And Death" je temná stránka dnešních dnů, v čele s terorismem, náboženstvím a válkami, rozpracovaná dokonale. To je na jednu stranu chválihodné a textům se dá jen těžko něco vytknout - škoda, že to neplatí také o hudební stránce. Už po vydání singlu "The Reincarnation Of Benjamin Breeg" mě začalo jímat zlověstné tušení. Píseň se táhla jako stoletá válka bez jakékoli gradace a kromě skvělého kytarového sóla se nic moc neděje. Takovouto reinkarnaci si Benjamin rozhodně nezasloužil. IRON MAIDEN chtěli zřejmě už na první ochutnávce dát jasně najevo, oč na albu půjde. Povedlo se to myslím dokonale, škoda jen, že v tom negativním smyslu. Většina ostatních kompozic se nese v obdobném duchu, teda dva až tři dobré nápady během deseti minut doplněné spoustou nepotřebné vaty. Navíc mám pocit, že většinu těch nejlepších okamžiků jsme už dávno slyšeli na starších albech. Podobnost některých riffů nebo zpěvových linek s minulou tvorbou je občas až příliš okatá. Vrcholem všeho je vykrádání překrásné balady "Tears Of The Dragon" ze sólové tvorby Bruce Dickinsona v podobě "Out Of The Shadows" A takto by se dalo pokračovat dál a dál.
To ale neznamená, že jsou na "A Matter Of Life And Death" jen špatné skladby. Třeba úvodní "Different World" je jeden z nejlepších otvíráků vůbec a jasný koncertní hit. Kdyby i ostatní písně takto skvěle odsýpaly, byl by na světě další hudební skvost. I následující dva kousky jsou více než zdařilé. Zdá se mi však, že pro zpracování témat dnešních světových konfliktů a terorismu by se mnohem lépe hodil model songů jako "Aces High" nebo "The Troper".
"Dance Of Death" je pro mne jedna z nejlepších desek od IRON MAIDEN, a pokud se kapela rohodla pokračovat v jejím progresivním stylu, chtělo to ještě více času na dotažení. Takto je na světě pouze jakási nastavovaná kaše. Zvuk je typicky maidenovský bez nejmenších chybiček. Hutné kytary, hromová basa i dostatečně úderné bicí. Nic z toho nechybí, ale je to jen slabá náplast. Spoustě lidem se " A Matter Of Life And Death" líbí, ale je i mnoho těch, co jsou deskou zklamáni. A do té druhé skupiny se čertužel řadím i já. Po mnoha důkladných posleších mi v hlavě uvízlo jen nělkolik málo okamžiků, což je takové metalové velikány opravdu málo. Snad čas ukáže, zda se můj názor změní, ale zatím si jdu radši pustit "Dance Of Death"...
|
