Já to říkám pořád. Neberte na lehkou váhu pohádková varování ve stylu „nelez do černýho lesa, protože tam na tebe čeká úchylnej čaroděj, co by ti mohl ukousnout klidně i levý zápěstí…“ Hm, po poslechu mini desky „aLeLuJa aGRoCoRe“ od berounských Black Hill rozšiřuji zapovězená území i o černé hory, kopce, kopečky i vršky. Ne snad, že bych byl taková vyplašenka z možné ztráty některého ze svých četných údů, ale času stráveného v přítomnosti téhle kapely bylo dost a následky na mých vnitřních orgánech to zanechalo srovnatelné se ztrátou orgánu vnějšího…

„aLeLuJa aGRoCoRe“ je typický představitel kategorie „buď-anebo“. Buď přijmete svéráznou hru Black Hill na infantilní útržkovitou srandu, která nemá ani hlavu, ani patu, kluci si prostě jen tak nějak v duchu hardcore a crossoveru nebetyčně blbnou. Anebo vám jednoduše jejich secí a orné práce (potažmo celé zemědělské hospodářství) nevoní a pak dopadnete jako já. Tudíž první klasický zvědavý poslech – ona ta image i fenomenální booklet s vytuněným traktorem přece jen pozornost vzbudit musí, třetí runda zní už poněkud otravně a v pátém kole bych všem zemědělcům sebral veškeré dotace a brambory klidně nakupoval v Polsku.

Nijak nebudu zatajovat, že jsem naprostý suchar a je se mnou nuda. Snad proto mě kouzlo „aLeLuJa aGRoCoRe“ naprosto minulo. Jestli to má být alespoň sranda (když hudebně mě to po chvíli neskutečně štve), tak jsem to, bohužel, nepochopil. Určitě se najde někdo, kdo prohlásí, že na koncertě to musí být super vodvaz. Netroufnu si věštit, ale vzhledem k tomu, že černým lesům a kopcům se zdaleka vyhnu, nejspíš nebudu mít příležitost to někdy okusit. Srovnám-li Black Hill např. se Slax, kteří se svým úletovým pojetím core černokopečkářům s přimhouřením oka blíží, tak hudba Slax mě dokázala vcucnout. Sice mě vzápětí zase vyplivla, ale u Black Hill sání, byť nepatrné, ne a ne nastat.

A tak jediná otázka zní, za co vlastně ty body dneska nakládat. Tak půl bodu za dojemnou vzpomínku na černobílého čertíka Bertíka v úvodní „Láryfáry“, kterého jsem coby malé sviště hltal s vykulenýma očkama. Škoda jen, že Black Hill nepřihodili i druhou sloku :“ty jsi bráško ještě malý, nemůžeš je všechny znát, ale až je všechny poznám, budu je mít také rád… huááá“, pak by to bylo i za druhou půlku bodu. Další půlka je dohromady za kladný vztah k formuli jedna, za dokonalou japonštinu, úlevu v „Kovboj král“ a za dokonale všeříkající refrén „traktory, traktory, traktory, traktory…“ v závěrečné „Aleluja Agrocore“. No a celý bod za krásně žíhanej traktor.

Jak jste, moji milí blackhillové, zaseli, tak jste i sklidili ... (jak praví klasik: "můj otec se stal předsedou JZD poté, co odhalil příčinu katastrofální neúrody, zjistil totiž, že v JZD zapomněli zasít..."). Zaslechl jsem zlitej Kabát, zhulený Wanastowky, od sousedů dunící Korn a jediné, co vám můžu slíbit, že už nikdy víc. Ale nikdy neříkej nikdy, že jo…, no a když k tomu, bratři agrárníci, připočtete to letošní počasí…, jdu na topinky a po prdeli, nějaký vopičky tady…

www.blackhill.biz

Seznam skladeb:
1. Láryfáry
2. Fittipaldi
3. Samuraj
4. Kovboj král
5. Aleluja Agrocore

Sestava:
Papryk - lahodág
Hellpatrol - kokodák, citereg
Buragh - citereg, kokodák
UB - Blasfemerix, kokodág
Lady - bubenex

Rok vydání: 2006
Čas: 16:23
Studio: RAM Kr. Dvůr
Produkce: Pavel Marcel & BLaCK HiLL
Vydal: srajt REKORDZ, ak edition/load&burn
Země: Česká republika