Pokud se v metalovém světě řekne Brazílie, je téměř jisté, že dostanete jméno legendární grupy SEPULTURA. Alespoň neznám nikoho, kdo by odpověděl jinak. Samozřejmě není jedinou skupinou z této země a sám znám minimálně další tři. Nedávno jsem narazil na kapelu ESDRELON, která funguje od roku 2002. V rámci sestavy už stihli docela slušnou řádu změn, než se ustálila na současném trojlístku. Co se hudebních nahrávek týče, na svém kontě mají EP Your Truth z roku 2005, k němuž letos v únoru přibylo debutové album Dust In Our Eyes. A jaká je tato padesátiminutová deska?
Málo která věc mě uzemní hned v prvních vteřinách. ESDRELON mě rovnou vyděsili. Zvuk kvalitou připomínající monomelodie na zesílené Nokii 3310 a kvalita, které nedosáhli ani norské black metalové kapely, vyvolala otázku jestli to nemám okamžitě vypnout. Naštěstí jsem to nestihl udělat a po dvaceti vteřinách vybouchne "Agonizing In Faith" v thrash death metalovou pecku s rezonující baskytarou a tendencí k black metalovým atmosférám, okořeněným heavy metalovými vyhrávkami. Dvojitý vokál v poloze death growlu a blackového skřeku. Zdá se vám to jako složitý koktejl? To jsme teprve začali a ESDRELON mají v rukávu více překvapení.
Viz. hned druhá "Libiny In Contradiction", kde mě vokál zarazil víc než nápadnou (ale jak jsem zjistil, nejspíš i náhodnou) podobností s Randy Blythem z období desky "New American Gospel". Následující "Voices Of The Exile" mě zaujala zvukovým samplem nějaké hodně staré písně zpívané v portugalštině (v klipu sampl není), ale také death metalovým riffem alá Florida, který volně přechází do maidenovských výpadů a melodií evropského metalu i thrashového rytmu. Skočme k závěru, kde je skladba, která vykukuje oproti ostatním. "Dust In Our Eyes" je víc než cokoli black metalová záležitost s pomalu se rozvíjejícím začátkem i pomalým refrénem. Mě osobně ale nejvíc vzala "Intimate Verses".
Zlověstný zvuk kytary, několik riffů, drtící baskytara, Darciův skřek jak od IMMORTAL a opět „Randyho“ vokál (a že na ten si obzvlášť rád potrpím) v podání kytaristy Clebera, který mě zmrazil vyhrávkou střihu BLACK SABBATH.
Pro mě osobně je album ESDRELON nahrávkou o několika vrstvách a ještě dlouho v něm budu nalézat zajímavá místa. I když je kapela ještě nevyzrálá a především potřebuje zapracovat na vokálech, potenciál v jejich hudbě je víc než slibný. Což mě vede k řečnické otázce, proč jsem viděl v jiných recenzích poněkud negativní reakce. No, je to na vás. Sami si odpovězte, zda je pro vás dostatečně lákavá představa poslechnout si thrashovou kapelu, která staví na floridském death metalu, podlahu trhající baskytaře a songy obohacuje sóly ze školy NWOBHM, black metalovými pasážemi, groovy kytarou a zpěvem ve třech až čtyřech polohách; nehledě na tendenci k sem tam nějakým vtípkům, popsaným na začátku.
Převzato se svolením serveru Heavy Metal Hell
|
