Psal se prosinec roku 1968. Na vrcholu popularity byli Beatles a Rolling Stones, ale ve Velké Británii se už šikovala mohutná hardrocková vlna, která na samém prahu sedmdesátých let měla udeřit na svět. K těm kapelám, které se měly stát vyvolenými, v tu dobu přibyla další – Nazareth. Už tehdy čtveřice Dan McCafferty, Manny Charlton, Pete Agnew a Darrell Sweet definovala svůj zvuk, který posléze předvedla formou takových pecek jako „Razamanas“, „This Flight Tonight“, „Hair Of The Dog“ nebo „Shanghai´d In Shanghia“, jenž spoluutvářely tvář rockové hudby sedmdesátých let. Samozřejmě, že dnes si Nazareth každý spojuje s táááák otřískanými baladami „Love Hurts“ a „Dream On“, ale podstata této kapely je někde jinde.
Přestože dodnes v kapele, po loňském McCaffertyho odchodu na odpočinek, působí z původních členů už jen basista Agnew, Nazareth jsou stále silní a stále ukazují, že v nich ten hardrockových duch sedmdesátých let je. Apropos, McCafferty. Ten sice Nazareth loni opustil, ale na novince „Rock n´Roll Telephone“ je stále slyšet jeho hlas. Novinka totiž plní funkci jeho rozloučení se s kapelou i aktivní kariérou. Naživo už jej zaskakuje mladší Linton Osborne.
Fakt, že se jedná o McCaffertyho labutí píseň, kapelu vybičoval k tomu, aby si na novém materiálu dala sakra záležet. A skutečně, jedná se o nejlepší album Nazareth za dlouhá léta. Jeho výhodou je pestrost. Kapela neřeže jen ta tuhá hardrocková polena, ale umí napsat i naprosto netypickou věc. Příkladem toho je vynikající „Long Long Time“, která se hodně podobá tvorbě Lennyho Kravitze v jeho experimentálnějších fázích. Rozhodně jeden z vrcholů desky.
Samozřejmě těžiště leží u ostřejších kousků. K těm zdařilým můžeme rozhodně připočítat úvodní zatěžkané boogie „Boom Bang Bang“, ale i titulní věc, nebo rychlou „Punch A Hole In The Sky“. Velice dobře vyznívají také odlehčené „Back 2b4“ a zejména „Winter Sunlight“, které se opírají o akustické kytary, ale přitom mají tempo, jenž neurazí ani ortodoxního rockera.
A když mluvíme o Nazareth, tak je jasné, že dojde i na balady. Na „Rock n´Roll Telephone“ je v podstatě jen jedna klasická, a to „The Right Time“. Ne, tady už se žádný trhák konat nebude, tohle už není taková bomba (ať už si o těch skladbách posluchač myslí, co chce) jako „Love Hurts“ a „Dream On“. Tahle věc působí mnohem civilněji a proto je možná sympatičtější. Při McCaffertyho projevu je sice slyšet, že jeho hlas už trochu své dřívější síly ztratil, ale stále ještě je to pan zpěvák.
Pan zpěvák, který se loučí. Budoucnost je ale otevřená. Je možné, že „Rock n´Roll Telephone“ je úplně poslední deska Nazareth. Pokud by tomu tak bylo, odchází kapela s grácií a ctí. Tahle deska se totiž opravdu povedla.
|
