V roce 1980 měli Cold Chisel nakročeno, aby se stali druhými AC/DC. Deska „East“ to v jejich domovské Austrálii dotáhla až na pětinásobnou platinu a i Amerika už pomalu rozvírala svou náruč, protože deska se dostala do oficiálních hitparád. Ovšem mezinárodní úspěch zůstal kapele kolem charismatického vokalisty Jimmyho Barnese odepřen, když následující album „Circus Animals“ sice v Austrálii obsadilo první pozici hitparády, ovšem v Americe úplně propadlo, stejně jako o dva roky později „Twentieth Century“ a najednou bylo po všem. Po kariéře, po nadějích, po kapele… Cold Chisel to ještě v roce 1984 zabalili a Jimmy Barnes odešel na velmi úspěšnou sólovou kariéru, kdy zejména v Austrálii je velice váženým umělcem, který pravidelně získává platinová ocenění.
Jeho domovská kapela, která se vždy prezentovala mixem klasického rock n´rollu, blues a hospodského rocku, zatím stagnovala a na její jméno padal prach. Comeback v roce 1998 s deskou „The Last Wave Of Summer“ byl sice úspěšný, ovšem jednalo se pouze o nárazový projekt, protože kapela se takřka po vydání alba znovu rozpadla. Definitivní comeback přišel až v roce 2009, kdy po dlouhých koncertních šňůrách přišla v roce 2012 deska „No Plans“, na kterou letos navazuje novinka „The Perfect Crime“.
A zní přesně tak, jak by se dalo čekat. Cold Chisel jsou dnes už staří chlápci okolo šedesátky, takže žádné stylové veletoče od nich nečekejte. „The Perfect Crime“ totiž zní, jako když se sejde v sobotu večer, poté, co manželka uklidila ze stolu nádobí po večeři, parta chlápků v garáži a jen tak pro radost si spolu zahrají. Pochybuji, že Cold Chisel dnes řeší nějaké umístění v hitparádách, protože v Austrálii je úspěch skoro jistý a ve zbytku světa je tahle kapela undergroundovou záležitostí. Proto je z desky cítit uvolněnost a nenucenost.
Cold Chisel hrají to, co jim šlo vždycky nejlépe. Klasický rock s barovou příchutí. Kytary ovšem postupem let trochu obrousily hrany a Barnesův projev je klidnější, vyrovnanější. Přestože v úvodní dvojici „Alone For You“ a „The Backroom“ je znát vliv krajanů AC/DC a vše směřuje spíše k hard rocku, nejpozději od titulní „The Perfect Crime“ a zejména následující (dost dobře možná nejlepší položce na albu) „Long Dark Road“ začíná do hudby prosakovat stále více barového blues a starého stonesovského rock n´rollu. Dokonce pak v příznačně nazvané „Mexican Wedding“ dojde i na koketérie s mexickou hudbou.
Proč tedy „The Perfect Crime“ stojí za poslech? Pro svou atmosféru, ve které cítíte všechny ty bary australských předměstí, pro pár opravdu slušných skladeb a také pro muzikantské dovednosti všech zúčastněných, protože, přiznejme si, že pánové skutečně hrát umí výtečně. Stačí si jen poslechnout kytarovou práci Iana Mosse v „Shoot The Moon“. Novinka od Cold Chisel samozřejmě nebude nijak velkým trhákem, spíše dalším albem pro fandy této kapely.
|
