((Primal Fear + Sinner) * 2 + (Silent Force+Eleventh Hour+Level 10)) * Pink Cream 69 * 1,2 = Whitesnake umocněn na Deep Purple. Byť tahle rovnice vypadá zběsile, je to vážně záležitost spíš pro hudební příznivce než pro matematiky. A nemá vyjádřit nic jiného, než že strunná sekce Primal Fear a Sinner ve složení Mat Sinner a Alex Beyrodt (jeho sóla jsou jedním z magnetů alba) přibrala nově do party čím dál vytíženějšího klávesáka Alessandra Del Vecchia, jejich výkon na již čtvrtém albu hard rockového hvězdného spektáklu Voodoo Circle znásobil svým parádním vokálem David Readman z Pink Cream 69 (občas šikovně podpořený Del Vecchiem) a to vše umocnil dosud poměrně nenápadný (byť spolupráce s Doro, Axelem Rudi Pellem, Doogie Whitem či Brucem Kulickem tohle tvrzení lehce vyvrací) tlučoun Tim Husung. A celá tahle kombinace (přiznám se, že docela překvapivě) se se sympatickým nadhledem (nikam se netlačit, pohodově si muzicírovat a hrát si přesně podle hard rockových pravidel) usadila na území, nasyceném výraznými náladami Bílého hada s lehkým odérem Deep Purple (na kterém mají zásluhu především Del Vecchiovy klapky).
Skvělé je, že vyjma Pink Cream 69, kteří pouze zásluhou typické barvy vokálu Davida Readmana z desky občas vykouknou, neprosakují výše zmíněné domovské spolky do tvorby Voodoo Circle ani špetičkou. Šlo čekat (a také se to do puntíku naplnilo), že „Whiskey Fingers“ bude naprosto precizně zahrané a do detailu propracované, klukům se navíc podařilo napsat i krásně vstřebatelné melodie a k tomu vtisknout svému projevu tak elegantní vyzrálou nenucenost, že téměř z každé skladby (a jedno, jestli se hrají emotivní pomaláče a nebo kousavě živé rockovky) dýchá velice příjemná hard rocková pohoda, díky které album sice nepůsobí kdovíjak strhujícím dojmem, ale není to potřeba, jelikož jeho podstata je v klidné vnitřní síle.
A dokonce i ta téměř bratrská podobnost s Whitesnake (nejsilnější v „Medicine Man“ a v baladickém vrcholu alba „The Rhythm Of My Heart“), či s první sólovkou Richieho Sambory (ve „Watch And Wait (I Got My Eyes On You“) ani v nejmenším neruší a zní naprosto přirozeně, nikoliv jako nějaká inspirace, ale jako něco, co Voodoo Circle v žilách koluje od přírody.
Takhle to dopadá, když si šikovnost podá ruce se zkušeností. Vyzrálá whisky, která neleze do hlavy a žil kdovíjak pronikavě, ale nechte si ji chvíli požitkářky poválet po bubíncích a její jemná chuť vás snadno čapne za všechny smysly.
|
