Aerosmith jsou v rozkladu a budou rádi, když se jim povede uspořádat příští rok rozlučkové turné. Kytarista Joe Perry brázdí svět po boku Alice Coopera a Johnnyho Deppa v superskupině losangeleské smetánky Hollywood Vampires, Joey Kramer se potýká s nejrůznějšími zdravotními problémy, Tom Hamilton se stal členem Thin Lizzy, Brad Whitford zase hraje společně se zpěvákem od Teda Nugenta Derek St. Holmesem. A Steven Tyler? Ten už asi nadobro zanechal potupného soudcování v American Idol (obdoba naší SuperStar) a oznámil, že se vydal na sólovou dráhu. Jedním dechem ale dodal, že už se žádný rock n`roll konat nebude a od této chvíle bude hrát jen country! Jako důkaz vypustil loni do éteru skladbu „Love Is Your Name“, což sice nebylo úplně čisté country, ale s Aerosmith měla tato skladba společný jen Tylerův nezaměnitelný (a na svá léta stále neskutečně charismatický) hlas.
O tom, že Tyler řeči typu „country je rock n`roll budoucnosti“ myslí vážně, svědčil i fakt, že se nastěhoval do Nashvillu, kde se spojil s Dannem Huffem, který je dalším rockovým hudebníkem, který v minulosti konvertoval ke country (Huff v minulosti hrál s whitemetalovou partou White Heart a především byl frontmanem hardrockových Giant, jenž se proslavili hitem „I`ll See You In My Dreams”). Právě s ním a několika hosty, mezi kterými se objevili i muzikanti z kapely The Cadillac Three“ (kapela produkující mix country a jižanského rocku) se Tyler pustil do práce na svém sólovém debutu. To vyžaduje už pořádný kus odvahy v osmašedesáti se pouštět do sólového projektu, který nechce zůstat jen u jedné desky!
Stejně jako singl „Love Is Your Name“, tak ani celý debut „We`re All Somebody From Somewhere”, není čisté country, přestože k tomuto stylu má rozhodně nejblíže. Fanoušci Aerosmith si proto jen zklamaně povzdechnou, přestože si řadu skladeb lze v repertoáru Tylerovy domovské kapely představit. Po některých úpravách ze strany druhé poloviny Toxic Twins, samozřejmě... I když mohl loňský singl Tylerovým fanouškům přivodit menší šok, je nutné přiznat, že právě tahle skladba má asi nejvíce společných znaků se zpěvákovou minulostí, protože se dá (ještě společně s “Only Heaven” a “The Good, The Bad, The Ugly And Me”) označit za nejrockovější kousek na desce. Právě v těchto skladbách se Tyler představuje stále jako zdatný hitmaker a předkládá zde svůj typický rukopis.
Ovšem ne s každou skladbou je to stejné. Hned samotný úvod desky v podobě dvojice skladeb “My Own Worst Enemy” a titulní “We`re All Somebody From Somewhere” může posluchačům dopředu neseznámenými se stavem věci přivodit dýchací potíže. Problém s největší pravděpodobností nastane s “Hold On (Won`t Let Go)”, což zní jako mix Lennyho Kravitze z období alba “Circus” a snad jakési britské kytarovky. Na Tylera (i v rámci nové desky) hodně netypická skladba, která své kouzlo odhalí až po několikerém poslechu.
Nejsilnější je Tyler v rockových věcech (zmíněné “Love Is Your Name”, “Only Heaven”, “The Good, The Bad, The Ugly And Me” nebo ve frenetické “Red, White & You“), protože si může co chce namlouvat o country a objevování nových směrů, ale jeho hlas je prostě prototypem rockového pěvce a tahle poloha mu stále sedí nejlépe. Své kouzlo určitě mají i jímavější věci jako What Am I Doin` Right” nebo “I Make My Own Sunshine”, která je načichlá i silným odérem country a coververze “Piece Of My Heart” od Ermy Franklin z roku 1967. Co se ovšem napak příliš nepovedlo, je zařazení klasiky “Janie`s Got A Gun” od Aerosmith. Ta pochopitelně vybízí k přímé konfrontaci s klasickou verzí z roku 1989 a je zde jasně znát, že téhle skladbě sedí stadionový rozměr víc, než její podstatně úspornější akustická verze.
Téhle desce určitě hodně prospěje, když se na ní bude posluchač dívat jako na svébytné dílo, než jako na sólovku zpěváka Aerosmith. To jsou dva odlišné světy a teď je na každém, do kterého z nich bude chtít nakouknout. Tylerovi lze jeho přerod věřit a po zaposlouchání do “We`re All Somebody From Somewhere” je nutné přiznat, že na sólovou dráhu nevykročil úplně špatným směrem.
|