„Spousta věcí vznikla během citových a osobních příhod a taky během chemických situací.“ Slash, červen 1991
Situace se začala zklidňovat, když zejména Slash podstoupil léčení z heroinové závislosti, kvůli které hrozil Axl svým odchodem a začalo se pracovat na nových věcech. Guns N`Roses byli tehdy rozhodně nejsledovanější kapelou planety a to zejména Axla, ale i Izzyho Stradlina stresovalo při tvorbě. Navíc Izzy rovněž skoncoval s drogami a alkoholem a v tu chvíli bylo jasně vidět škody, které omamné látky v kapele napáchaly. “Čekali jsme rok, než si Steven vyřeší svoje problémy,” vzpomínal na přelom let 1989 a 1990 Slash, “já osobně jsem strávil hodiny telefonováním s ním, chodil jsem za ním do nemocnice, když se snažil z toho dostat. Ale pak nastal okamžik, že kdybychom na něj čekali dál, mohla by se kapela dostat do potíží a rozpadnout se.”
Adlerova závislost na heroinu a kokainu byla skutečně alarmující a bubeník nebyl k použití při živém hraní, ani při nahrávání nových věcí. Podařilo se mu natočit pouze jedinou, “Civil War”. V červnu 1990 oficiálně dostal výpověď a začalo zkoušení náhradníků, které už si kapela tipovala od začátku roku. Nejprve to vypadalo, že by se novým bubeníkem mohl stat Adam Maples od sanfranciských rockerů Sea Hags, ale I u něho se brzy začaly projevovat sklony k různým zakázaným látkám. S kapelou zkoušel i Martin Chambers od The Pretenders, ale jiskra nepřeskočila, až nakonec padla volba na Matta Soruma, který právě působil v kapele The Cult. Spolu s ním GN`R doplnil ještě klávesista Dizzy Reed, který se znal už delší dobu s Axlem, ještě z dob svého působení v kapele Johnny And The Jaguars.
Vše mohlo vypadat idylicky, ovšem začaly se objevovat další problémy. Kapela se nebyla schopná sejít, aby se mohlo začít s nahráváním a v začátcích rozhodně nejdůležitější muž formace, kytarista Izzy Stradlin začal práci bojkotovat. Byl problém přinutit ho k nahrávání jeho vlastních věcí, proto mnohem větší iniciativu přebírá Slash, což zase není až tak úplně po chuti Axlovi. Proto bylo překvapení o to větší, když se 17. září 1991 (tedy v době kdy už byli GN´R znovu na cestách) objevila hned dvě alba “Use Your Illusion”. “Smyslem vydání dvou samostatných alb bylo toto,” vysvětloval Duff McKagan, “dvojalbum by stálo 25 až 30 dolarů a to si mladej kluk nebo holka dovolit nemůžou, tak si s kámošem koupí každej jednu desku a druhou si nahrajou.” Jak ušlechtilé…
První díl “Use Your Illusion” startuje hodně zostra, divokou punkovou “Right Next Door To Hell”, která odkazuje až někam ke kořenům, k takovým věcem jako “Reckless Life” nebo “Shadow Of Your Love” a přestože autory jsou Axl, Izzy a jistý Timo Caltia, nese tahle věc citelný otisk Duffa McKagana a to nejen díky jeho řízné base, která “Right Next Door To Hell” startuje. Že “Use Your Illusion” nebude “jen” pokračováním “Appetite For Destruction” je už jasné od druhé skladby “Dust And Bones” (o většinu vokálů se postaral Izzy). Tady už se Guns N`Roses změnili, posunuli vice k výrazu, který je srozumitelnější I pro střední proud, když využívají vkladu Dizzyho Reeda, jehož klavír je slyšet na mnoha částech desky. Velkým komerčním průlomem se pak stala coververze Paula McCartneyho “Live And Let Die” ze stejnojmenné bondovky a zejména balada “Don`t Cry”, což byla úplně první skladba, kterou spolu kdysi na začátku osmdesátých let Axl a Izzy složili. Tentokrát ji oprášili a ta explodovala silou supernovy. Její ohromný úspěch podpořil I nákladný videoklip.
Stejně tak u druhé, neméně slavné balady “November Rain”, při kterém Axl uspořádal opulentní svatbu, kdy si při fingovaném obřadu skutečně vzal svou tehdejší přítelkyni Stephanii Seymour (ta, když přišla na to jak se věci skutečně mají, dala zrzavému zpěvákovi kopačky, což vokalista velice těžce nesl). Jestliže “Don`t Cry” představovala klasickou rockovou baladu s vřískajícím Slashovým sólem, byla “November Rain” popovým kouskem, který využíval mohutné orchestrace a byl označován jako vrchol megalománie té doby. Ať tak, či tak, je nutné přiznat, že desku táhly kupředu skutečně tyto dvě balady, které zajistily nekončící prodeje.
Na absolutně opačné straně leží rychlé punkové kousky jako zmíněná “Right Next Door To Hell”, “Perfect Crime” a šílená “Garden Of Eden”, jenž je zajímavou ukázkou Axlových nových hudebních choutek, kterými byl industriál. Právě samotný principál do “Garden Of Eden” zakomponoval všechny ty šílené elektronické zvuky, což zejména Stradlina přivádělo k šílenství. Síla prvního dílu “Use Your Illusion” leží rovněž ve střednětempých věcech “Don`t Damn Me”, “Bad Obsession” (s hostujícím frontmanem Hanoi Rocks Michaelem Monroem), “Back Off Bitch” (tu s Axlem kdysi dávno složil jeho kamarád Paul Huge, jehož jméno se v příběhu GN`R ještě objeví a ne zrovna v zanedbatelné roli), Axlovu soukromou “Dead Horse” či výborné “Bad Appless” se skutečně silným refrénem. Ostatní skladby lze brat jako určité experimenty, které posouvaly Guns N`Roses daleko za hranice Sunset Stripu.
“You Ain`t The First” je stradlinovská pijácká country, kterou si kytarista sám nazpíval, opět Stradlinova “Double Talkin` Jive”je schizofrenní kokainovou mantrou, kde ostrý (dlužno podotknout, že ne zrovna moc zajímavý) úvod přejde do překrásné akustické části, kde oba kytaristé doslova kouzlí na svých nástrojích. Pak je tu “The Garden” s hostujícím Alice Cooperem, které tepe na temnou strunu a kde se prolínají jak horrorové vlivy páně Coopera, tak jemnější stránky rockové hudby. A nakonec “Coma”, Axlův a Slashův monstrózní, více než desetiminutový projekt, který už naprosto opustil stará teritoria a ukazuje, že Guns N`Roses přece jen neměli tak daleko ke grunge, jak se v té době mohlo zdát. “Coma” totiž dominuje tvrdý Slashův riff a nálada, jenž byla typická právě pro party ze Seattlu a přestože z ní Axlův vokál stale ještě dělá gunsovskou věc, ambice už byly větší.
První díl “Iluzí” určitě nezklamal, i když přece jen nějaké to slabší místo se na něm najde (“Perfect Crime”, “The Garden”, “Garden Of Eden”), ovšem na kapele je vidět, že nechtěla jen opakovat tuze úspěšný vzorec “Appetite For Destruction”, ale že se rozhodla pro krok dalším směrem.
|
