Debut argentinské party Ariadna Project „Mundos Paralelos“ (který byl posléze znovu nahrán v celkem zbytečné anglické verzi „Parallel Words“) z roku 2005 v sobě ukrýval několik náramně chytlavých skladeb, k nimž se s velkou oblibou vracím dodnes (za všechny uvádím perly „Neuvo Amanecer“ a „Cuento Mágico“). Očekávání plnohodnotného studiového následovníka se protáhlo na dlouhých jedenáct let, nicméně o tom, že kapela neztrácí na tvůrčí síle, vypovídalo demo s písní „Corriendo Libre“ z roku 2014. Ta se ve svých libých tónech směle vyrovná debutovým peckám, dobrou zprávou proto je, že nechybí ani na v červnu vydané novince „Novus Mundus“. Jak si ale stojí zbytek songů?
O ničem každopádně nevypovídá krátké intro „Apocalypse 050“, jehož hororová atmosféra je zavádějící a nekorespondující s víceméně pozitivním obsahem desky. Argentinci do své hry sice občas vnesou progové či temněji epické prvky, ty jsou ale dříve nebo později jako upíři vyhnáni přímým melodickým paprskem. Přesně jako v prvním tracku „Desata El Fuego“, kde riffové kličky odlehčí bridgové a sólové linky. Nicméně jde ještě o nesmělé oťukávání, lepší skladby budou následovat později. Kromě zmíněného kusu „Corriendo Libre“ se to týká také spídové pohody „El Final De La Oscuridad“, refrénově přitažlivé „Otro Tiempo, Otro Lguar“, hymnicky povznesených písní „Enfrenta El Destino“, „La Furia En Tu Ser“ a zejména závěrečného titulního opusu.
V něm se pětice muzikantů napne k mimořádnému výkonu, kdy nám na ploše deseti minut předloží výpravnou story, s řadou vypjatých epických momentů (nejednou mi v hlavě naskočila podobnost se Španěly Opera Magna), pikantně melodických zákoutí i osvobozujících smyčců. Jde o velkolepé rozloučení s novým albem, na němž se sice, podobně jako na debutu, vyskytuje několik tuctovějších skladeb (víceméně všechny nejmenované), pozitivní dojmy ovšem převládají. Je nutné k nim přičíst i výborný sound a hlavně velmi příjemný zpěv Emmanuela Gerbama, jenž je sice u kapely nováčkem, zabarvení jeho hrdla se ale velmi podobá původnímu pěvci Javieru Yuchechenovi. Druhá řadovka "Novus Mundus" se tedy povedla a v přímém porovnání s debutem v pohodě obstojí.
|
