„Vadilo mi, jak mě ten chlápek, Kee Marcello, napodobuje. Sóla, moje pohyby, úplně všechno,“ řekl v hlubokých osmdesátých letech na adresu svého nástupce u Europe kytarista John Norum. Ovšem byla by hrubá chyba dát Norumovým slovům za pravdu. Kee Marcello je totiž vynikající kytarista, který možná nemá Norumovo bluesové cítění a jedinečný feeling, ale označit jej za pouhý plagiát by skoro až zavánělo sprostotou. Marcello navíc své schopnosti prokázal nejen v Europe, kde se podílel na klasických deskách „Out Of This World“ a „Prisoners In Paradise“, ale i v sólové tvorbě, kterou v těchto dnech znovu oživuje, tři roky od vydání poslední desky „Judas Kiss“.
Marcello si je na své sólové dráze už dávno jistý v kramflecích. Působí totiž na ní nejen jako kytarista, ale i jako sólový zpěvák, a přestože jeho hlas nemá takové charisma, jakým oplývá třeba Joey Tempest (když už jsme u těch Europe), je Kee velice schopný pěvec a bluesovějším zabarvením přesně pasuje do svého klasického hard rocku, který sem tam pošilhává po pop metalové éře osmdesátých let. Tím je vlastně Marcello mnohem blíže původní tvorbě Europe, než oni sami v těchto dnech.
„Scaling Up“ tak zní ponejvíce jako z časů desek, na kterých se Marcello v Europe podílel. Je sice zbavena toho hvězdného povlaku, který Europe tehdy pokrýval a proto nějaké druhé „Superstitious“, „Open Your Heart“ nebo „Prisoners In Paradise“ zde čekat nelze. Přesto, nebo možná právě proto, je „Scaling Up“ silná hard rocková deska, která dokonce předčí očekávání, jenž v souvislosti s Marcellovou novinkou mohla nastat.
O Europe se ale v této recenzi nehovoří jen kvůli tomu, že s nimi Marcella spojuje minulost, ale také kvůli tomu, že „Scaling Up“ obsahuje dvě skladby, na kterých kytarista s Europe pracoval v době alba „Prisoners In Paradise“. A skutečně „Wild Child“ (zde si zahostoval i klávesista Whitesnake Michele Luppi) a „Don`t Know How To Love No More“ zní přesně tak, že když si v nich představíte hlas Joeye Tempesta, máte Europe z let 1991 nebo 1992 jako vyšité. Navíc v případě „Don`t Know How To Love No More“ se jedná o opravdu prvotřídní baladu, která sice postrádá vodopády patosu jako „Carrie“, ale funguje znamenitě.
Jestliže by se z těchto řádek mohlo zdát, že Marcello postavil svou novinku na zašlé slávě, rozhodně tomu tak není. „Wild Child“ ani „Don`t Know How To Love No More“ rozhodně nefungují jako jediné světlé stránky alba, jako skladby, které za něco stojí a zbytek je vata. Přestože se deska rozjíždí trochu ztuha a dýchavičně, ve skladbách „Black Hole Star“ a „On The Radio“, nejpozději od „Don`t Miss You Much“ dostává posluchač hardrockovou hudbu (střiženou s AOR a pop metalem) té nejvyšší kvality. Jako kdyby šestapadesátiletý kytarista soustředil všechny své síly a dal je do této desky. Ta navíc roste s každým poslechem a to je důkaz, že ty skladby jsou skutečně silné.
„Scaling Up“ proto představuje solidní překvapení letošního roku, který byl natolik skoupý na opravdu dobrá alba klasických hard rockových umělců. Tahle deska si ale ten titul vcelku po právu zaslouží. Marcello se s ním může vrátit do povědomí fanoušků v plné parádě.
|
