Vnášení křesťanské tématiky do (power) metalu bude vždy ošemetnou záležitostí, jelikož zrovna nejde o dva z podstaty spřátelené tábory. Na druhou stranu asi nikdo nenamítne jediné slůvko, pokud je pánbíčkářská lyrika doprovázena skvělou hudbou, jako to např. dlouhodobě zvládají Amíci Theocracy nebo Švédové Golden Resurrection. Horší situace nastává, když jsme nuceni poslouchat vyloženě kazatelské fráze s opravdu mrzkým hudebním podkladem. To se pak dostáváme na úroveň podezřele vyhlížejících jehovistických jedinců, snažících se nás dosti trapným způsobem obrátit na víru svou. A přesně do této skupiny spadají Italové Choirs Of Veritas, kteří se BŮHVÍPROČ rozhodli přenést duchovní přesvědčení do metalové řeči.
Leckdo se pravděpodobně nechá odradit již samotným titulem díla (a udělá dobře!), já osobně jsem se nechal zlákat firmou Underground Symphony, která – jak jsem doufal – by snad nějaký vyložený shit nevydala. To byl ovšem hluboký omyl, o čemž mě přesvědčil hned první song „Ask Him“. Nulový tah skladby (o nějaké gradaci si můžou nechat Italové jenom zdát), navíc s prachmizerným zvukem a hlavně zcela bídným zpěvem Davide Schiaviho, kterému občas vypomáhá jen o něco méně hrůzná mezzosopranistka Eliana Sanna. Album jsem doposlouchal s vypětím sil, nic se ovšem nezměnilo, k nejvíce snesitelným momentům patří toliko pianová preludia, u kterých se tolik neprojevuje špatné ozvučení a hlavně při nich nezpívá ani jeden vokalista.
Je vlastně neskutečné, jak nevzrušivě může znít hudba dělaná z nejvnitřnějšího přesvědčení. Nebo snad italští autoři něco předstírají? Či jsou jenom zmatení a jako zbloudilé ovečky boží teprve hledají svou skutečnou duchovní podstatu, aniž by o tom zatím věděli? Těžko říct, každopádně jejich tvorba klopýtá na samotném powermetalovém dně, mírné záblesky nápaditosti lze silou vůle vyčenichat snad jenom v rychlovce „Miracles“ nebo titulní písni, kde se neustále prohánějí progresivní klávesové víry a rovněž orchestrace v sólové části disponuje jistým náběhem na zábavu, jde ale pořád jenom o náběh, který okamžitě zadupe do země další várka vokálních linek. Tihle Italové zkrátka dělají křesťanství medvědí službu a měli by se začít rychle modlit, aby do nich vstoupil duch svatý, který by jim zabránil ve vydávání kvalitativně strašidelné a řemeslně diletantské hudby. To je totiž jasný hřích.
|
