Když vaše kapela v loňském roce (teoreticky, z análů britské kapely Moritz vyplývá, že téměř dvě třetiny svého života strávila v hibernaci) oslavila své třicáté narozeniny, tak se asi jen málokdo bude dožadovat toho, abyste se pouštěli do nějaké moderny. A tak není divu, že Moritz znějí tak, jak kdyby na zdi visel kalendář někde z hloubi osmdesátých let minulého století. A stejně tak asi nikoho neudiví fakt, že Moritz nikam nespěchají a sází na rockově melodické dospělácké písničkářství víc, než na cokoliv jiného. I když raná léta Moritz byla poměrně bouřlivá, k prvnímu dlouhohrajícímu albu se kapela dopracovala až po obnovení činnosti a tuto aktivní desetiletku pánové završili svým třetím albem „About Time Too“.
Které lze charakterizovat strašně jednoduše – symbióza klasického AOR se zaoceánsky načichlým melodickým hard rockem je to, o co se Moritz úspěšně snaží po celou dobu své existence, melodie strašně snadno kloužou do uší a občas koketují až se stadionovou zpěvností, vokál Petera Scallana (který v pauzírovacím období Moritz proskočil řadami Samson) je dostatečně pružný a příjemně charismatický a z instrumentálních výkonů je znát vyzrálost a mistrovství všech zúčastněných muzikantů. Jediným zádrhelem tak může být fakt, že jednak se Moritz dogmaticky drží osvědčených postupů, takže „About Time Too“ je docela snadno odhadnutelná deska (což bych s ohledem na žánr, kterému se Moritz věnují, jako kdovíjak zásadní problém neviděl) a jednak skutečnost, že asi jen těžko se některá z písní stane hitem, byť třeba pohodová zpěváčkovina „Moon And Back“, agresivnější a syrovější „Take It On The Chin“ (která bohužel postupně sklouzne k písničkovému optimismu, čímž ztratí slušnou porci osobitosti), či emotivní „You Don`t Know What Love Is“, lehce šmrncnutá bluesem, která by spolehlivě zapadla na první sólové album Richieho Sambory, by se jím ve správné době klidně mohla stát.
„About Time Too“ je lehce nostalgická záležitost bez přemrštěných ambicí, která příznivcům AOR určitě kápne do noty a zanechá za sebou velmi příjemný chuťový ocásek. Tohle je ze strany Moritz prostě hudba dělaná pro vlastní potěšení, kterým je stejně naladěného posluchače snadné nakazit.
|