Když skončila dlouhatánská koncertní šňůra, spojená se čtvrtým albem Bon Jovi „New Jersey“, musela přijít pauza. Jenže chtějte po takových personách, jako byl Jon Bon Jovi či Richie Sambora, aby se jen tak bezcílně poflakovali. Takže když Jonovi přišla nabídka od herce Emilia Esteveze, aby se podílel na natáčení volného pokračování westernu (tomu asi vážně nešlo odolat) „Mladé pušky“, bylo zaděláno nejen na drobnou filmovou roli, ale hlavně na první Bon Joviho sólové album (byť tomuto pojmu se Jon Bon Jovi docela bránil a označoval písně z alba „Blaze Of Glory“ jako skladby, určené pro film). Vše údajně vyprovokovala Estevezova touha využít ve filmu skladbu „Wanted Dead Or Alive“. Vzhledem k tomu, že tato píseň však měla svým textem s westernovou tématikou pramálo společného, byl Bon Jovi proti a nabídl, že napíše něco využitelnějšího. A jak vzpomíná další z herců Keither Sutherland, vznikla slavná „Blaze Of Glory“ ve chvíli, kdy se herecký ansámbl nacpával hamburgery a Jon Bon Jovi si jen tak něco čmáral na ubrousek…
U „Blaze Of Glory“ je třeba připomenout několik skutečností - skladby z „Blaze Of Glory“ nebyly plně využity v rámci filmu (tady bych viděl tu křižovatku mezi pojmy soundtrack k filmu a sólové album, využívající jednoho koncepčního tématu), za pozornost stojí seznam zajímavých osobností, jež si Jon pozval ke spolupráci, ze kterých zaujmou zejména dlouholetý Jonův kámoš Aldo Nova, Jeff Beck, Elton John, či Litlle Richard, stejně jako skutečnost, že se jedná o jedinou nahrávku, kde (vyjma závěrečného a s předchozím děním nepříliš souvisejícího stylového ocásku) si Jon Bon Jovi vystačil autorsky zcela sám. A při skládání měl skutečně extrémně silnou chvíli (inu, je vidět, že westernová tématika pro něj byla velmi inspirující).
Už úvodní „Billy Get Your Guns“ (ve které se sešli hned tři z výše jmenovaných hostů) má v sobě tu typickou lehkost Jonova rukopisu, umocněnou nejen „rozvernou“ otevírací hláškou „You-hoo, I`ll make ya famous!“ s následným výstřelem, ale i úžasným optimismem a celkovou uvolněností, ve které prosvítá živé piáno a Jonův hlas zde zní velmi přitažlivě, svěže, mladě a Jeff Beck si se svým sólem úžasně hraje. Baladicky houpavé a konejšivě procítěné „Miracle“ dodá ohromnou sílu poměrně nenápadný akordeon, titulní dokonale vypointovaná píseň těží z dramatické atmosféry, směřující do strhujícího refrénu (kdo by neznal bombasticky zpracovaný videoklip?), hráčských detailů (zejména další dokonalé Beckovo sólo) i sytého a emotivního Jonova zpěvu. Krátké emotivní akustické vyznání Billyho Kida v „Blood Money“ (kromě zpěvu zde Jon sáhl i po harmonice) vyzní poměrně pateticky a dokonale připraví půdu pro jednu z nejsilnějších a nejemotivnějších skladeb (zejména díky přesvědčivě barevnému Jonově zpěvu) na desce, decentní smyčce i černobílé klapky dodávají „Santa Fe“ naprosto pohlcující atmosféru. Do „Justice In The Barrel“ propašoval Jon Bon Jovi něco etnických motivů, které ještě umocní Beckovo kytarové dráždění, aby píseň explodovala do velmi chytlavého motivu, „Never Say Die“ má velmi blízko k pompéznosti a optimismu klasických Bon Jovi, tuhle píseň si lze v repertoáru Jonovy domovské kapely představit asi nejsnáz z celého alba, atmosféru šantánu z Divokého západu probudí Jon za vydatné hlasové podpory Little Richarda (o parádním klimpru nemluvě) v úsměvné „You Really Got Me Now“, nenáročně zpěvná „Bang A Drum“ zní opět velmi uvolněně, nejemotivnější zážitek celého alba si Bon Jovi schová až na samotný závěr – plačtivě drásavá „Dyin` Ain`t Much Of A Livin`“ s křehkým piánem, silným melodickým motivem a mrazivým vyvrcholením příběhu „všechna tahle sláva ti nepřinese svobodu… doufám, že se za mě někdo pomodlí, když přijde můj čas…“ je velmi působivá. Dovětek v podobě soundtrackového „Guano City“ od Alana Silvestriho je při takto rozbouřených emocích možná úplně zbytečný…
Jon Bon Jovi na téhle desce (a je úplně nepodstatné, jestli ji považovat za jeho první sólové album či nikoliv) v podstatě pokračoval v linii, nastavené u Bon Jovi. „Blaze Of Glory“ je plné přitažlivých hitových melodií. Pokud mělo být „New Jersey“ jakousi labutí písní za bezstarostnou teenegersky orientovanou muzikou Jonovy party, až „Blaze Of Glory“, byť o něco dospělejší a ne tak přímočaře hitové, tuhle kapitolu definitivně uzavřelo. A to naprosto odzbrojujícím způsobem.
|
