V roce 1998 byli Therion ve zvláštní pozici. Na jedné straně již byli komerčně úspěšným tělesem, což jim poskytlo prodloužení smlouvy s Nuclear Blast, na straně druhé jako kapela vlastně neexistovali. Therion byl jediný muž, Christopher Johnsson. Ten chtěl nahrát další desku, ale uvědomil si, že hudebníci, kteří s ním byli na turné, nedokáží realizovat jeho vize v nahrávacím studiu. Proto si najal profesionální muzikanty, kterými byl bubeník Wolf Simon a baskytarista Jan Kazda. S kytarami vypomohl Tommy Eriksson i známý producent Waldemar Sorychta. Nahrávka vznikla ve slavném Woodhouse Studios, kde nahrávali například Tiamat, The Gathering, Moonspell či Samael. Therion využili poprvé skutečný orchestr a desku nazvali „Vovin“.
Už úvodní „The Rise Of Sodom And Gomorrah“ musela ve své době velmi překvapit. Není to metalová vypalovačka, není vlastně ani rychlá a dokonce spíš než o metal se jedná a klasiku. Vše ovládají smyčce a nutno říci, že takto krásně znějící nebyly do té doby v metalové hudbě slyšet. Konečně se přidají i bicí (ovšem velmi klidné) a kytara. Ta zní velmi decentně, jako by byla pouze součástí orchestru. Ústřední riff je naprosto jednoduchý, a přesto skladbě sluší. Vše je o orchestru. Johnsson se tu opravdu pustil do vážné hudby. Sbory uchvátí svou promyšleností a nápaditostí. Skladba má dokonce velmi chytlavý refrén a v kombinaci s dokonale složenou hudbou se jedná o jednu z nejlepších skladeb Therion a vůbec symfonického metalu jako takového.
„Birth Of Venus Illegitima“ je už kytarovější, nikoliv však co se týče tvrdosti. Kytary jsou zde velmi melodické a spíše hard rockové. Velký prostor dostanou výrazné mužské sbory, které předvádějí souboj s ženskými a jako třešinka na dortu se přidává i hlas zpěvačky Sarah Jezebel Devy, která už dříve jela s Therion na turné. Závěr skladby krásně vrcholí v epickém smyčcovém finále. Poklidné tempo nakopne až „Wine Of Aluqah“ a konečně má člověk pocit, že poslouchá metal. Na této skladbě jde krásně vidět symbióza metalu a vážné hudby. Divoké bicí a řízná kytara tu hraje parádně, ale vše ostatní už spadá do říše klasiky. Zní to však, jak by oba světy k sobě odjakživa patřily.
Vrcholem alba je přes osm minut dlouhá balada „Clavicula Nox“. Najednou zmizí orchestr a zní rockový ploužák. Místo sborů tu zpívá samotná Martina Hornbacher, která později s Therion jela rozsáhlé turné. Skladba je to dramatická a postupně se objeví tvrdý, i když jednoduchý riff a zpět jsou masivní sbory. Smyčce zazní až ke konci skladby, aby umocnili sílu celé písně, která je ukázkou toho, v jaké byl Johnsson skladatelské formě. Závěrečný kytarový motiv je jedním slovem nádherný. Takřka uprostřed nahrávky je jediná opravdu rychlá metalová skladba „The Wild Hunt“. Speed metalové tempo, rychlé riffy a sbory, to je stručná charakteristika této krátké vypalovačky, refrén obstará hostující Ralf Scheepers (Primal Fear).
„Eye Of Shiva“ vrátí hudbu zpátky do klidu a atmosféry, která je albu vlastní. Skladba je charakterově podobná „Clavicula Nox“, avšak je jemnější. Nádherný je zejména závěr, kdy se kytara doslova mazlí s posluchačem a následně je píseň dovršena sborovými zpěvy.
Druhou polovinu alba načne sborová „Black Sun“ a následuje intermezzo v podobě „The Opening“. Následně deska poněkud potemní, respektive působí melancholicky. „Morning Star“ a „Black Diamonds“ jsou melancholií prostoupené a i když pokračují v tom, co již „Vovin“ nabídlo, nálada opadne a hudba vás donutí se ponořit do myšlenek. Ponurost závěru desky pak podtrhne závěrečná „The Raven Of Dispersion“. Tahle věc má téměř doom metalové parametry, díky tempu, kytarám a především atmosféře, která láme srdce.
„Vovin“ je krásné album. Není příliš metalové, je doposud nejjemnějším počinem kapely, ale dokáže právě tento žánr dokonale propojit s vážnou hudbou. Svým způsobem může být tahle deska pro mnoho rockerů pozvánkou k vyzkoušení klasiky. V každém případě je úplně jedno, že na „Vovin“ převažuje klasika a kytary s bicími fungují spíš jen jako doprovodné nástroje, bez kterých by se hudba vlastně obešla. Důležité je, že tohle album je nahrávkou plné krásné a ryzí hudby.
Therion v období vydání této desky byli už velmi známí, mohli jste je vidět v tehdy populární televizi Viva a z „Vovin“ se stal komerční trhák. Možná ne globálně, ale pro Nuclear Blast to bylo nejprodávanější album z jejich stáje. Desky se prodalo jen v Evropě přes sto padesát tisíc kousků. Bylo to opravdu skvělé období pro symfonický metal.
|
