Němečtí symfonici Visionatica na svém druhém albu „Enigma Fire“ udělali asi ten nejchytřejší krok, který by je přirozeně mohl vymanit z házení do jednoho pytle s Xandrií, Delain, Within Temptation, Diabulus In Musica, … Vsadili totiž na fakt, že jejich zpěvačka Amara Avodem (důvtipná přesmyčka z Tamara Amedova) má makedonské kořeny a tak svou hudbu výrazně naočkovali řadou textových i hudebních prvků z orientu a Balkánu. Ne, že by se jim tím podařilo ponořit se do jiných vod, než těch definovaných výše jmenovanými kolegy, to zjevně v úmyslu ani neměli, ale špetka osobitosti do jejich sladkého symfonického metalu přece jen pronikla. A protože to je prakticky jediná změna (pomiňme statistickou změnu u čtyř strun), jež se od tři roky starého alba „Force Of Luna“ udála, lze aktuální desku brát za jistotu, u níž je (vyjma etnického elementu) sice jednoznačně jasné, s jakými kartami a jak se bude hrát, ale která nezklame.
Osmička skladeb (plus jedno intro) oplývá lehkými a vzdušně zpěvnými melodiemi, nasládle křehkým, vysokým a velmi příjemným Amařiným hlasem (které opět občas velmi jiskřivě sekunduje Michael Liewald z Winterstorm), košatými klávesami, citlivě umírněným zacházením s bombastičností, důrazem na harmoničnost a lehkou romantiku, i dostatečnou náladovou rozmanitostí – do „The Pharaoh“ proskotačí folkový nádech, „Roxana, The Great“, vyprávějící příběh manželky Alexandra Velikého, si pohrává s lehkou majestátností, v „Dance Of Fire“ je zjevná snaha o akčnější dynamiku, „Secrets Of The Ancestors“ nabízí dramatičnost sborů i nejvzrušivější okamžik alba, vytvořený zásluhou vzájemně se proplétajících hlasů. Visionatica se opět přidržela velmi střídmé stopáže, díky čemuž se ta kompaktní nálada umírněného hodno-metalu nerozmělní, což znovu silně hraje kapele do karet. A v součtu všechny tyto momenty znamenají, že „Enigma Fire“, byť nemá příliš čím překvapit, svoji přitažlivost s opakovanými poslechy ani v nejmenším neztrácí.
Pokud vám do uší padlo už debutové album této symfonické party, není nad čím váhat. Pokud se tomu tak nestalo, třeba to v druhém kole dopadne. Visionatica jej totiž zvládla o něco lépe a díky etnickému zabarvení i o kousek osobitěji.
|
