Už od dob, kdy Bathory slavili největší úspěch, se s jednočlennými projekty roztrhl pytel. Některé hrají jen po garážích, některé dokáží (samozřejmě s podporou dalších muzikantů) nahrát nějakou tu desku a předvést se na venkovské zábavě, kde se objeví maximálně pár desítek lidí. Jiné, jako třeba melodic deathový Nemesis Alpha ze Severní Karolíny, si svou hudbou vydobyjí zájem podstatně větší skupiny lidí. Přispět k tomu může i druhá deska s názvem „Eternal Machines“.
Hlavní protagonista Rudy Leal dokázal vytvořit kvalitní melodeathový počin, za který by se nemusela stydět kdejaká profláklá kapela tohoto žánru. S nahráním alba Rudymu pomohl autor textů Joseph Church, který se ve studiu chopil kytary a v některých skladbách i kláves, které na desce hrají neodmyslitelnou roli. To potvrzuje úvodní „Buried Under“, začínající drobným klávesovým intrem, které se přehoupne do neúprosného bušení bicích, doprovázeného typicky deathovým řevem.
Začátek skladby by se dal přirovnat svým tempem a solidním nářezem kytar k thrashovým Slayer, naopak refrény píseň zjemňují a mění ji skoro až v baladu, podtrženou mírnými kytarami. „Soul Deceiver“ sám Rudy označil za jednu z nejpovedenějších skladeb tím, že ji vypustil jako ochutnávku dlouho před vydáním desky. Song se hodně podobá první skladbě, ale je dotažen více do dokonalosti, jsou mírně utlumeny klávesy a více vystupuje na povrch barva hlasu Rudyho Leala. V „Blood Pact“ jsou klávesy úplně vynechané a Nemesis Alpha se soustředí pouze na střídání trhaného zpěvu a zasekávání kytar podle rytmu, udávaného bicími. Ten, komu klávesy chyběly, si přijde na své v pomalejší písni „Burning Blue“, která patří mezi to nejlepší na desce, Rudy dokázal, že v death metalu není nutné stále řvát do mikrofonu hrubým chraplákem, své opodstatnění má i toto zjemnění. Titulní song „Eternal Machines" je nefalšovanou metalovou baladou, od poloviny v ní však přeskakují úrovně zvuku, což ničí celkový požitek. Je těžké posoudit, jestli je to chyba při nahrávání nebo záměr Nemesis Alpha.
Hrát v jednočlenném projektu a tvořit kvalitní hudbu je dost těžký úkol, Rudy Leal se s ním popasoval znamenitě a vypustil do světa už druhou desku, která zabaví nejen melodeathové fanoušky.
|
