Doom metal, potažmo jeho další odnože (black/doom, funeral doom, death/doom), dávají poměrně často prostor pro jednočlenné projekty. Jedním z takových je i ukrajinský Raventale. Jistě, tohle hudební těleso funguje i koncertně a má svou „live“ sestavu, nicméně vše se točí kolem jediné ústřední postavy a tou je Astaroth Merc. Je to muzikant, který ještě hraje (nebo hrál) ve spoustě dalších kapel, ale žádné se nedostalo výraznějších úspěchů.
Astaroth si Raventale založil v roce 2005 a kadence, s jakou vydává alba, je dechberoucí. Novinka „Morphine Dead Gardens“ je již devátým v pořadí. Obsahuje „pouze“ pět skladeb, které však celkovou délku alba zakulatí na rovnou hodinu. Šedesát minut doom metalu, kterému sluší přívlastek „funeral“. Raventale totiž nikam nespěchá. Naopak nechá posluchače užírat pomalým tempem a hradbou doomových riffů a drásavého murmuru. Ano, drásavý je to pravé slovo. Astarothův growl je drsný, ale velice jednotvárný, což nahrávku strhává dolů.
Žádné intro nebo pozvolné rozehrávání, ale rovnou drtivá doomová stěna. „As An Empty Shell“ nikoho nešetří a přináší extrémní dávku melancholie a hrůznosti. Skladba je to monotónní, na čemž nic nemění ani občasné kytarové změny harmonií. S „Lorn And Deserted“ se nic nemění. Pouze v druhé polovině skladby dostávají větší prostor klávesy, jež alespoň trochu prosvětlují jinak temnou auru nahrávky. Deska se vleče jako poslední hodina v práci a z letargie ji lehce vytrhne až závěrečná „Morphine Gardens“, která nabídne velice hezkou melodii a v úvodu příjemné kytarové vybrnkávání a sólo. Skladba si rovněž trochu pohrává s rytmem. Sice pokračuje v pomalém tempu, ale občas úplně vypustí bicí a nechá prostor pro klávesy. Jindy zas kytary zaburácí trhanými riffy. Jsou to vše drobounké změny, ale v jinak jednolité nahrávce působí jak živá voda.
Doom metal v podání Raventale může připomínat Shape Of Despair, ale ti jsou skladatelsky rafinovanější a pestřejší (jakkoliv to zní v případě funeral doom metalu zvláštně). Nicméně na takové posluchače Ravental zřejmě cílí. Nabízí se i porovnání s ukrajinskými kolegy Torrens Conscientum, ti také hrají funeral doom metal, ale dokáží navodit zcela unikátní atmosféru, která je v tomto žánru rozhodující. Tady velice zaměnitelní Raventale dost ztrácí, a i když žánr hrají „správně“, nenabídnou nic navíc, jako výše zmíněné kapely.
„Morphine Dead Gardens“ je určena jen a pouze posluchačům, kteří funeral doom metal zbožňují a stačí jim „jen“ další deska, která tento styl interpretuje. Raventale nenabídnou nic navíc.
|
