Snad všichni fanoušci Blind Guardian probírají poslední počin Strážců, vypuštěný u příležitosti 25. výročí vydání kultovního alba „Imaginations From The Others Side“, k němuž přibyl dovětek „25th Anniversary Edition“. Kapela ví, že má po celém světě hordy příznivců své tvrdší a speedovější stránky, uctívající jako vrchol první poloviny kariéry alba „Somewhere Far Beyond“ a „Imaginations From The Other Side“, a tak se rozhodla obě tato ikonická alba vydatně oslavit. Na podzim roku 2021 je naplánováno výroční turné, kde se bude živě hrát celé album „Somewhere Far Beyond“. Album „Imaginations From The Other Side“ bylo již s velkou odezvou živě odehráno během turné v roce 2016, v jehož závěru se kapela rozhodla natočit celé vystoupení v Oberhausenu na akci Ruhrpott Metal Meeting, konané 3. prosince 2016. Nejeden fanda kapely byl překvapen, že na levé straně pódia, kde už dlouhou řádku let postával hostující klávesák Michael Schüren, hraje figura zcela neokoukaná. Je mi ctí představit dalšího člena hudební rodiny Schürenů, Petera.
Petře, můžeš osvětlit, jaký je vztah mezi tebou a pravidelným hostujícím hráčem na klávesy u Blind Guardian Michaelem Schürenem?
Michael je můj bratranec. Takový druh bratrance na druhou, poněvadž naše matky jsou sestry a naši otcové jsou bratři.
Měli jste k sobě v dětství blízko i co se týká hudby?
Ano, oba dva jsme začali dělat do hudby společně, když nám bylo nějakých 10 a 11 let. Michael hrál na klávesy, já hrál na bicí, i když jsem ve stejné době bral lekce i na piáno, ale bubny byly můj oblíbený nástroj. Společně jsme odehráli několik malých vystoupení, většinou na domácích párty starších lidí, třeba na večírcích rodičů, prarodičů a jejich přátel.
Jakou muziku jste v mládí dělali?
Hráli jsme staré anglicko/americké songy jako "Raindrops Keep Falling On My Head", nebo pár domácích německých šlágrů. Myslím si, že pro starší generaci jsme my dva mladíci byli roztomilí, a že jsme se jim líbili. Po pěti letech byla naše kapela čím dál tím větší, až si Michael odstartoval svůj byznys s vlastní kapelou, která se věnovala převzatým hitům z Top 40, ale to už nebyl můj šálek kávy. Založil jsem tedy svou vlastní kapelu a nazval ji Torso, a později se na nějaký čas stal členem i Michael. I když jsme si užili hromady zábavy, žádný úspěch se nedostavil. Časem jsem kvůli zdravotním problémům musel skončit s hrou na bicí. Pak jsme s Michaelem restartovali naši starou kapelu s novými muzikanty, ale nikdy jsme se nedostali k živému vystupování na pódiu.
Znáš se s Blind Guardian už dlouho?
Můj první kontakt s Blind Guardian byl v Krefeldu v mé zkušebně. Blind Guardian ji měli o jedno patro níže. To muselo být někdy v roce 1992. Tou dobou jsem byl požádán bývalým členem Lucifer’s Heritage (původní název Blind Guardian před vydáním debutního alba před rokem 1987 – pozn. autora), zda bych mohl produkovat demo jeho nové kapely Pillow Killz. Tím muzikantem byl Christoph Theissen, kytarista, kterého před debutním albem nahradil Marcus Siepen. Pillow Killz za sebou měli už produkci prvního dema, které jim produkoval André Olbrich a já druhé demo „More With Less“. Vzpomínám si na několik večírků v mém pokoji, když dorazili chlapci z Blind Guardian a vrazili své nové demo do kazeťáku. Takže to byl první kontakt. Po produkci dema pro Pillow Killz jsem se několik let soustředil na skládání hudby. Nikdy jsem ale neměl ambice stát se hvězdou.
Jak se vyvíjel tvůj vztah k hudbě či k Blind Guardian dále?
V dubnu 2009 se mne bratranec Michael zeptal, jestli bych eventuálně zvládnul na konci srpna odehrát koncert s Blind Guardian v Portugalsku. Domluva na akci totiž proběhla dost pozdě a Michael měl na ten víkend smlouvu už na jinou akci. Co mě život naučil, to bylo říkat vždy "yes". Tak jsem dostal jeden z Michaelových syntezátorů a začal jsem se učit setlist. Byl jsem zvyklý hrát na piáno, ale nikdy jsem nehrál na klávesy nebo varhany, a i když jsou klávesy černé a bílé, je mezi těmito nástroji sakra velký rozdíl! Po několika měsících příprav jsem se potkal s chlapci z Blind Guardian na letišti v Düsseldorfu a dobrodružství mohlo začít. Nikdy předtím jsem s nimi ty skladby nezkoušel, takže poprvé jsme je společně hráli další večer přímo na pódiu. Byl to takový malý festiválek, pravděpodobně ne více než čtyři tisíce metalových hlav před pódiem. Pro mě to ale byla skvělá zkušenost a všichni chlapci z kapely na mě byli fakt milí. Cítil jsem se jako bych byl jejich součástí! Všechno to bylo velice působivé, ale ten největší dojem na mne udělala profesionalita kapely. To bylo úžasné!
Vypomáhal jsi Blind Guardian častěji, a jak sis užil vystoupení, které nyní vychází na DVD?
Ještě několikrát jsem za Michaela zaskakoval, když on nemohl. Byl jsem s Blind Guardian například v Belgii, v Jižní Americe a Španělsku v dubnu a květnu 2012, pokud si dobře vzpomínám. A pak ještě na konci roku 2016, když se točilo živé video v Oberhausenu. Ke konci roku následovaly ještě akce ve třech dalších víkendech. To vystoupení v Oberhausenu určitě nepatřilo k těm mým nejlepším. Bylo prvním po dlouhé době a prvním také v Německu, navíc poblíž mého bydliště, a já věděl, že dole v hledišti bude spousta mých známých. A byl jsem si jistý, že svůj pohled zaměřují speciálně na mne! Abych byl upřímný, vůbec jsem nevěděl, že ten koncert se bude natáčet. Když se koukám na video, myslím, že jsem působil dost staticky. Ještě bych chtěl říci, že jsem býval často obchodně ve Spojených státech a potkával jsem se s Blind Guardian i během jejich turné po Severní Americe. A také jsem samozřejmě brával některé své americké přátele na koncerty Blind Guardian! Chci tím říci, že kdekoli na světě potkám tuhle kapelu, vždy mi dá pocit, že jsem její součástí, a to i přesto, že s ní nejsem na pódiu, ale třeba jen v publiku.
|
