Viděno optikou aktuálních hrůzných událostí jen pár kilometrů od našich hranic asi nemohli Sabaton načasovat vydání alba s názvem „The War To End All Wars“ na pitomější dobu, ale dovolím si při následné pochvalné ódě na desáté album švédských power metalistů zcela vytěsnit a ignorovat dění na Ukrajině. V opačném případě by jakákoliv zmínka o jakékoliv formě opěvování jakékoliv válečného konfliktu zněla příliš mrazivě a nepatřičně, i přes to, že jediné propojení lze nalézt pouze v základním válečném tématu a v tom, jak některá lidská rozhodnutí mou být nepochopitelně stupidní a hrozná…
Při svém návratu k jednotícímu námětu silných příběhů z první světové války, do kterého se Sabaton pustili už na minulé desce „The Great War“, se již dávno vyprofilované kapele podařilo celkem s grácií zvládnout nejobtížnější úkol - zachovat si svoji osobitost a přitom nezabřednout do toho, že fanoušek bude mít pocit, že všechno už někdy slyšel. Při obvyklém zacházení s melodičností, nezaměnitelně drnčivém zpěvu Joakima Brodéna, typickém bojovém výrazu, od kterého Sabaton ani o píď neuhnuli ani tentokrát, se tomu úplně vyhnout nedá, ale díky dostatečné rozmanitosti alba (že by za ní bylo možné hledat autorsky stále aktivnějšího kytaristu Chrise Rörlanda?) se nejedná o nic, co by ubíralo albu na síle. Sabaton ji nejlépe demonstrují v bojovou pompou načichlých chorálech, které kapela sype s ohromnou lehkostí, tak jako v úvodním „Sarajevu“ s velmi příjemným vypravěčským vkladem (který dostane prostor i v závěrečné oslavné „Versailles“), pomalým rozjezdem alarmující kytary a gradující impozantností, v uvolněném „Soldier Of Heaven“ s disco nádechem v pozadí, v našlápnuté kvaltovce „Stormtroopers“, dokazující, že rychlé tempo, se kterým Sabaton začínají trochu šetřit (i v téhle skladbě dojde na zvolnění, ale sólová kytara spolehlivě zachrání celkovou atmosféru), kapele ohromně sluší, či v ideální koncertní halekačce „Lady Of The Dark“. Tohle všechno bez problémů drží výbornou úroveň, i když věrnému příznivci kapely asi nenabídne kdovíjaké překvapení. To si Sabaton schovali do poetičtější vánoční náladovky „Christmas Truce“, která díky piánovému motivu a podobné náladě trochu koketuje s výletem Savatage do válkou zmítaného Sarajeva a vrcholí v (téměř) a capella pasáži, která spolehlivě chytne za srdce.
Co od Sabaton očekávat, je dnes už jasné a „The War To End All Wars“ tuto tezi jednoznačně potvrzuje. K velice důraznému zvuku a tradičně stavěným skladbám, které si udržují dostatečně vysokou laťku, kapela tentokrát připojila i jednu z nejemotivnějších skladeb, kterou kdy nahrála. Více méně sázka na osvědčenou jistotu, podaná s ohromným zápalem a přesvědčivostí.
|
