Francouzký projekt Celestial Burst začínal v roce 2012 jako solitérské působiště Alexise Lustenbergera. Před dvěma lety k sobě Alexis přizval zpěvačku Kenzu Laalu a nyní pustili do světa své první dílo, šestiskladbové EP „The Maze“, které upoutá kresleným obalem s výraznými barvami. Námět alba pojednává o ženě, která bloudí ve světě, kterému nerozumí a kterému se nemůže přizpůsobit, protože jí to nevyhovuje. Labyrint je symbolem dobrodružství, které na ni čeká, se všemi překážkami a slepými uličkami. Celestial Burst se při procházce labyrintem věnují progresivnímu rocku, ale troufnou si i na metal.
Úvodní „Obedience“ je velmi klidná, konejšivá. Skoro až moc. Nálada je jak z večerního baru k rozjímání o životě. Postupně vykrystalizuje v krásnou baladu s chytlavou melodií.
Osmiminutová titulní píseň neustupuje ze zasněné nálady. Poprvé se objeví výrazné kytary a hudba jako by se postupně rozjížděla. Podmanivý zpěv, jež prezentuje Kenza, funguje velice dobře a udržuje posluchače v pozoru. Některé mezihry a kytarové postupy odkazují na starší tvorbu Porcupine Tree, harmonie v druhé polovině songu pro změnu na klidnou podobu Opeth. Ze „spánku“ vytrhne překvapivá nálož v samotném závěru, nechybí trocha řevu a především důrazných bicích.
„First Light“ zaujme burácející kytarou, která místy bluesově řve, Celestial Burst chvilku vypadají, jak kdyby chtěli začít hrát jako No Doubt, aby vzápětí přehodili zpět na prog rock a postupně skladbu zklidňují. Závěr je opět hřmotný, v této fázi alba jsou Celestial Burst jak nevyzpytatelná řeka. „The Place Where I´m Supposed to Be“ trochu zklame ospalostí, něco dít se začne až v druhé polovině písně. I „Anna“ zanechává posluchače až příliš v poklidu, není to špatná balada, ale přichází v době, kdy by nahrávka potřebovala nějak nakopnout, nikoliv uklidnit.
Závěrečná položka je jinou verzí titulní „The Maze“, ve které zpívá jako host Anneke Van Giersbergen. Song získává jinou atmosféru a Anneke to (ostatně jako vždy) sluší. Těžko říci, která verze je lepší, každá je zazpívaná jinak, ale stále platí, že titulní skladba je to nejlepší, co Celestial Burst nabídli.
„The Maze“ je kvalitní nahrávka, která není příliš dlouhá, aby vás začala nudit, přesto zanechává lehce ospalý dojem. Vždy, když už to vypadá, že přichází něco energického, skladba skončí a další je opět velice klidná. V emotivním příběhu se daří předávat zajímavou atmosféru a pěkné melodie, jen té pohody a klídku je někdy až moc. Celestial Burst mají kvalitní zpěvačku a progresivní rock jim doslova koluje v žilách. Jsou uvěřitelní a nechybí jim dobré nápady. Chtělo by to však přidat na dynamice nahrávky a trochu více energie.
|
