K držákům domácí rockové scény patří bezpochyby berounská formace Moped. Ta v loňském roce oslavila úctyhodných čtyřicet let od založení. Kapela, v jejíchž řadách se vystřídalo několik předních osobností domácí rockové scény, své největší úspěchy zažívala v osmdesátých letech, kdy patřila k průkopníkům takzvané nové vlny. Už v počátcích hudební kariéry se ji podařilo zvítězit v soutěži amatérských uskupení Beat Salon a po zbytek osmdesátek úspěšně pokračovala v dobývání československých kulturáků.
Vrcholu popularity dosáhl Moped v polovině osmdesátých let, kdy v sestavě kapelníka Vojtu Hubingera doplňoval bubeník Stanislav Šmeral a baskytarista Vilém Čok (Pražský výběr, Nová růže, Bypass, ex-Stromboli). Sestava fungovala až do roku 1986, tehdy Čoka nahradila další velká osobnost domácí rockové scény Karel Adam (Motorband, ex-Aleš Brichta, Krucipüsk, Kreyson, Vitacit). Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se kapela přiklonila k heavy metalu a na čas si změnila jméno na Lady Jane. Po několika letech se vrátila k původnímu názvu, ke kterému po čase přibyla číslovka "56". Dnešní Moped 56 je žánrově zcela ukotven v punk-rocku, čerpajícím inspiraci především z britské scény konce sedmdesátých let.
V rámci oslav čtyřicátých narozenin zapátrala kapela v historii a vzpomněla si na nikdy nevydanou nahrávku z roku 1985, tedy ze svého vrcholného období. Dvanáctku původních písní se rozhodla znovu nahrát a vydat ji pod všeříkajícím názvem "RetroBox". Ani jedna z uvedených skladeb se nikdy nehrála na živo, takže obsah nahrávky je v podstatě novinkou i pro fanoušky z řad pamětníků, kteří tuto dobu na vlastní kůži zažili. A protože hudba i texty Mopedu jsou hodně poplatné době svého vzniku, funguje "RetroBox" jako dokonalý stroj času, který vás na čtyřicet minut přenese do socialistického Československa se vším, co k tomu patří. Hubingerovy syrové a zcela nepoetické texty nenásilným způsobem kritizují tehdejší společnost a popisují rutinu běžného života.
Hudebně má nahrávka blízko k počátkům tradičního sedmdesátkového punk-rocku, důraz se klade spíše na jednoduchost a chytlavost než na agresivitu. Jsou patrné vlivy britských kapel The Clash, Sex Pistols či The Police. Zároveň tomu nechybí ani nezbytný duch klasické české zábavové kapely osmdesátých let, který nahrávce přidává na autentičnosti.
Skladby jsou těžce přímočaré, díky tomu se zavrtávají do uší téměř okamžitě a je jedno, zda jde o svižné punkové nášupy ("Blázen", "Nevadí nevadí"), typické zábavovky ("Malý moment"), skladby pohupující se ve vlnách reggae rytmu ("Před Tuzexem", „Na diskotéce") nebo písně spojující všechny tyto postupy dohromady ("Ztratil jsi podobu", "Podniková kontrola"). Kvalitativně se všechny songy drží ve stejné rovině a ani jeden z desky nevybočuje.
"RetroBox" ocení spíše dříve narození fanoušci kapely, kteří pamatují období její největší slávy, pro mladší posluchače může být tato exkurze do Československa osmdesátých let více než poučná, minimálně si díky ní rozšíří slovník o výrazy, které z dnešního jazyka prakticky vymizely (Tuzex, bony, veksl atd.). Kapela si k svému kulatému výročí nadělila povedený dárek.
|
