V hudebním životě Dalibora Halamíčka je pojem „Morava“ možné chápat téměř jako zaklínadlo – v jeho diskografii najdete nejen letité „Velké moravské elegie“, které nazpíval se Salamandrou, ale i loňský počin „Moravská statečnost“, coby čtvrtý zářez do diskografie Moravius. Nejen o vztahu k rodnému koutu naší země, ale hlavně o životě kapely, v jejímž čele stojí již dvě dekády, se Dalibor rozpovídal v následující rozhovoru.
Se Salamandrou ses rozloučil albem „Great Moravian Elegies“, s Moravius jsi to v minulém kole vzal přes Slezsko, abys na „Moravian Bravery“ znovu zdůraznil svůj vztah k Moravě. Čí je pro tebe tenhle kus země důležitý, předpokládáš, že pro tebe bude trvalou inspirací?
Morava je můj rodný kraj a jsem za ni moc rád, proto ji vyzdvihuji, hlavně proto, že naše cd se hojně prodávají i ve světě. Tím jsem chtěl naši krásnou část republiky propagovat a myslím, že se to zatím dobře daří.
Kdo sleduje činnost Moravius, určitě zaznamenal, že v u vás je to téměř neustávající boj o život. V jakém rozpoložení, formě a složení se Moravius aktuálně nachází?
Bohužel, je to pravda. Asi jsem hodně náročný na muzikanty už z doby působení v Salamandře. Určitě mi dáš za pravdu, že Moravius je kapela, která si zaslouží být mezi elitou. Proto je těžké najít muzikanty, a když už je najdu, tak buď chtějí dělat jinou hudbu anebo to vzdají, protože mají své problémy v životě a nemají čas na hudbu, natož na koncertování. Pak musím znovu shánět nové lidi, a u nás je to těžké, protože je málo muzikantů, kteří chtějí dělat tuto muziku anebo na to nemají. V této chvíli jsem postavil novou kapelu s velmi nadaným sólovým kytaristou Kubou a hostem kapely Patrikem ze Salamandry, zbytek ještě nebudu zatím uvádět, dokud nebudeme mít koncertní program hotový, ale zatím to vypadá hodně dobře, tak se nechte překvapit.
Trochu mě zmátl obal desky, na němž je spolu s názvem „Moravian Bravery“ vyobrazena loď na rozbouřeném moři. Kapela Moravius, i přes veškeré útrapy, které ustála jako bárka na rozbouřeném moři, opět vyplouvá mezi své příznivce... , byl jeden ze statusů, který provázel vydání desky. Je tohle hlavní důvod pro takto pojatý cover alba?
Tento název alba a obrázku mě napadl právě po odchodu muzikantů, kteří se vrátili ke své staré kapele s jiným stylem. Chtěl jsem tak vyjádřit, že se Moravius nevzdá svého působeni na scéně a bude nadále bojovat o hudební fanoušky svou muzikou. Myslím, že tímto albem to dostatečně dokazuje, čehož důkazem jsou velmi kladné recenze ve světě, hlavně v Německu mezi elitními kapelami, ale taky po půl roce od vydáni i u nás.
Od vydání „Moravian Bravery“ uplynulo už půl roku, jak s odstupem tuhle desku vnímáš?
Ten půlrok jsem strávil hledáním muzikantů! (smích) Rád bych už k albu udělal křest. Desku nemůžu hodnotit, bylo by to hloupé, jelikož jsem songy složil. Kluci a všichni vzácní hosté mi je velmi dobře upravili do podoby, v jaké vyšly, a podle ohlasu fanoušků ze světa i od fanoušků u nás je toto album zatím nejlepší počin. Jsem za to hrozně moc rád, protože Moravius muziku nedělá jen pro sebe, ale hlavně pro fanoušky, aby se jim líbila.
Na albu se objevili dva hosté, jejichž jména musí v power metalovém světě spolehlivě přitáhnout pozornost – Timo Tolkki a Niklas Isfeldt. S Niklasem šlo o opakovanou spolupráci, jaký k sobě máte vztah? Je nějaká šance, že by se ti jej podařilo někdy přilákat do České republiky na nějaký koncert?
O to se snažím. Jenže ve hře jsou peníze a nemám agenturu, která by mi pomohla Dream Evil dostat k nám, abychom si s nimi zahráli. S Niklasem jsme kamarádi a songy mi rád nazpíval. Co se týče Tima, toho jsem oslovil, protože nás už zná, jelikož jsme pro něj udělali song „For Timo“. Rád mi nahrál sóla, a já jsem velmi šťastný, že můj kytarový idol zní i na našem albu.
Skladbu „Wonderland“, ve které Niklas zpívá, považuju za nejtěžší oříšek desky, přijde mi robustnější, zemitější, méně ohebná. Je to jen můj špatný dojem nebo jsi výraz Moravius přizpůsobil víc hlasivkám Niklase?
Udělal jsem trochu chybu a měl jsem pro Niklase vybrat jiný song, to je pravda. Sám mi napsal, že to není jeho hlasová parketa, ale nakonec si myslím, že song s ním nezní špatně.
Jaká byla spolupráce s Timo Tolkkim, dostal přesné zadání, co si od jeho kytary slibuješ, nebo měl volné pole působnosti?
Timovi jsem poslal song bez sóla a on si ho udělal sám a poslal mi ho. V sólech do toho kytaristům nemluvím, nahrají sóla, jak to zrovna cítí a většinou to cítí dobře. Teď jsem ze začátku trochu pomáhal jen Kubovi, protože už dělám nové songy, jak asi si to představuju, on to hodně rychle pochopil a udělal ještě lepší sólo, než jsem myslel. (smích). Opravdu je to talent.
Z nehostovských skladeb jste v klipu představili píseň „Guide Me In To Heaven“. Je to tvůj favorit alba?
Nene! (smích) Je to takový hitmakerský song, který mne napadl na novou desku jako první a proto jsem ho taky hned nahrál, ale můj favorit na desce je song s Timem „Lightyears Away“.
Výpůjčku „Valkyrie“ od kapely Asia, věnovanou památce Johna Wettona jsi představil už před dvěma lety, měla Asia na tvoje hudební cítění velký vliv?
Ja poslouchám hodně kapel a jakoukoliv muziku. Asia se mi taky líbila, i když jsem vyrůstal na mých nejoblíbenějších AC/DC. Vždycky jsem chtěl nějaký cover udělat, a „Valkyrie“ se mi líbila nejvíce. Tak jsem se spojil s managerem a agenturou kapely Asia a oni mi dali svolení, že ji můžu udělat. Bylo to na Wettonovy památky a po vydáni songu jsem dostal velké ocenění od celé kapely, že song i klip je zatím nejlepší a nejkrásnější vzpomínkou na Johna. To mě hodně potěšilo, že i v Anglii nás už znají a zapsali jsme se tam dobře.
Kromě Phila Rasmussena se do textování pustil i tvůj syn Lukáš. Rodí se nový rodinný autorský tandem, počítáš s ním pro další spolupráci v Moravius?
Rád bych s ním počítal, protože dělá velmi dobré texty, ale znáš to. Bydlí na druhé straně republiky, je mladý, dělá hasiče a zajímají ho více holky než táta, tak jsme teď v kontaktu velmi málo. Na další připravované album mi zatím dělá texty Phil, uvidíme, co bude dál.
Jaké jsou aktuální plány Moravius pro nadcházející festivalovou sezónu, bude přes léto hodně příležitostí poslechnout si skladby z „Moravian Bravery“ naživo?
Kapela se staví na nohy a než budeme mít nacvičený koncertní program, tak stihneme letos možná pár klubů. Takže se předem omlouvám, ale jak se říká, kdo si počká, ten se dočká. A nebudete litovat. Stejně se na festivaly musíte hlásit tak rok i více dopředu, tak se nám doufám podaří domluvit koncerty na příští rok. O tom budeme určitě fanoušky informovat přes internet a všechna média, přes která to půjde.
Jestli dobře počítám, tak příští rok uplyne dvacet let od založení Moravius. Plánuješ nějaké oslavy?
Na to jsem úplně zapomněl! (smích) Ještě nevím, co se bude dít, ale popřemýšlím. Hlavně budeme rádi, když nám naši fanoušci zůstanou nadále věrni a bude jich stále více. Proto se další léta budeme snažit dělat muziku stejně dobrou a lepší. Nápadů je dost, tak věřím, že nebudou zklamáni.
|
