MOTORBAND - 007
Sedmé studiové album Motorbandu s názvem „007“ má...

BURZUM - The Land Of Thulé
Každopádne tým, že si tu napísal komentár sa ním...

JOURNEY - Journey
a tento článeček mě navnadil. Dík za výborný úvod.

WITHERFALL - Sounds of the Forgotten
Debut Crownshift je fakt znamenitý.

SIX FEET UNDER - Killing For Revenge
Zrovna ráno jsem si album opět pustil a zas tak...

JOURNEY - Journey
Pěkný článek. O těchto kořenech Journey jsem...

PAČESS & Bára Basiková - Katechizmus
Hráčské, skladatelské a vokální výkony všech...

NESTOR - Teenage Rebel
Debut byl tak za 9/10, tohle je skladatelsky...

VADER - Litany
Shodou okolností jsem tohle album asi před...

WITHERFALL - Sounds of the Forgotten
Za mě zatím souboj o nejlepší desku. Je...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax



komentáře k článku PAIN - I Am


8/10 - rublik05

O Peteru Tägtgrenovi bylo v posledních letech slyšet především v souvislosti s jeho účinkováním v sólovém projektu zpěváka kapely Rammstein Tilla Lindemanna, před časem také po delší době vydal nový materiál se svou melodic death metalovou kapelou Hypocrisy. Fanoušci jeho industrial metalové kapely Pain si na novou desku museli rovněž nějaký ten čas počkat, letošní novinka „I Am“ vychází po téměř osmi letech od předchozí řadovky „Coming Home“. Album obsahuje jedenáct skladeb, jejich autorem je tradičně samotný Tägtgren a natáčelo se v jeho domovském studiu Abyss. Pain to odpálí pěkně zostra peckou „I Just Dropped by (to say goodbye)“, o něco chytlavější je však až druhá položka „Don´t Wake the Dead“, což je pomalejší věc, s výbornou tíživou atmosférou a povedeným refrénem. Trojka „Go with the Flow“ mi přijde jako takové nepříliš výrazné disco, něco mi chybělo i u následné „Not for Sale“. „Party in My Head“ už známe jako singl z doby covidové, jednoduchý, chytlavý, zkrátka jasný hit na první dobrou, podobně jak tomu bylo před více než dvaceti lety se známou „Shut Your Mouth“. Titulní skladba „I Am“ je zase o něco naléhavější a atmosféričtější, na „The New Norm“ se mi hrozně líbí ty řízné kytary, moc povedený je i závěr alba, temnější „My Angel“ hodně sedí elektronika a zpěv Cécile Siméone, „Fair Game“ je zase takovou příjemnou tečkou na závěr. Petera Tägtgrena, resp. kapelu Pain nemám zas až tak naposlouchanou, nicméně album mi jako celek přijde typicky „tägtgrenovské“, písně mají silný industriální nádech, kytary místy řežou jako pila, což v kombinaci s poctivou porcí elektroniky vytváří onen charakteristický sound, jímž je Peter Tägtgren pověstný. Očekávání jsem neměl takřka žádné, o to víc mě „I Am“ překvapilo. Pořádná porce poctivého industriálu. Za mě velká spokojenost.

22. 05. 2024 7:23

1

Přidat komentář

Jméno:
Email:
Předmět:
Komentář:
Ochrana proti spamu: Název dnešního dne (bez diakritiky, malým písmem)


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.08994 sekund.