Ronnie ATKINS - Make It Count
...nejlepší Atkinsova sólovka. Tady se Sava...

BIG BIG TRAIN - The Likes of Us
Skvelá a výpovedná recenzia, Jirko. Album je...

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky, takový koment samozřejmě potěší :-)

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky za tento seriál. Toto a předchozí...

MOTÖRHEAD - Inferno
Skvělé album, tvrdé, našlapané, hitové. Výborný...

Mark KNOPFLER - One Deep River
Mistr nejnudnější muziky na světě.

DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

SPELLBLAST - Of Gold And Guns


Máš kolty proklatě nízko. Chvílema fakt děsně nízko…

Italští Spellblast jsou docela sympatičtí svérázové, zejména díky tématům, do kterých se na svých deskách pouští (pravda i jejich realizace bývá svérázná, což o letošní novince „Of Gold And Guns“ platí měrou vrchovatou). Před dvanácti lety šli po stopách Tolkiena, před osmi lety obdivovali starobylou mytologii a před čtyřmi lety se vydali na pouť ke Kingově „Temné věži“. ..více

[recenze]

[22.09.2018]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


THE POODLES, DEGREED - 16. 09. 2018 – Praha, Klub Nová Chmelnice


Švédští "Pudlové" jen tak při neděli rozpálili pražskou Chmelnici do běla. Ačkoliv se rocková kapela v Praze ukázala poprvé, jednu zastávku v České Republice už má za sebou na festivalu Basinfire fest. Nejen díky tomu si za roky svého působení i u nás nasbírala řádku fanoušků, kteří se na koncert vypravili plní očekávání a při párty na Chmelnici se pořádně zapotili...více

[reporty]

[21.09.2018]

[Veronika]

[0 komentářů ]


BLACK MAJESTY - Children of the Abyss


Rychleji a hlasitěji. Tak zní úvodní věta v promo materiálech propagujících novinku australských Black Majesty. S první části onoho sloganu se dá naprosto souhlasit. Rychlé kytary jsou hlavním hnacím pohonem této desky, jejíž obsah je proto možné označit jako power-speedmetalový. Se slůvkem „hlasitěji“ už situace není podobně jednoznačná. Přestože se opět zvučilo u Rolanda Grapowa, nepovedlo se tentokrát docílit povedeného soundu, ..více

[recenze]

[21.09.2018]

[Petr Štěpnička]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


DORO - Love Me In Black


Budeme-li hledat něco pozitivního na tvorbě metalové královny na přelomu dekády a v druhé polovině devadesátých let, bude nejsnazší se opřít o konstatování, že Doro nezůstala stát na místě, nepřizpůsobila se trendu a snažila se najít svoji vlastní cestu. Že to úplně nefungovalo v prvním kole, bylo už jasné, že to nebude fungovat ani v kole druhém se ukázalo o tři roky později s albem „Love Me In Black“. Doro i po letech žehrá na období,..více

[recenze]

[20.09.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


Ozzy OSBOURNE - Under Cover


V březnu 2002 zasáhla Ozzyho fanoušky smutná zpráva, když po boji s rakovinou zemřel bubeník Randy Castillo, který byl s Madmanovou kariérou spjatý celých deset let a v posledních letech života nahradil na bubenické sesli Tommyho Lee v Mötley Crüe. Ozzy tehdy poskytl tisku několik rozhovorů, v nichž nikdy nezapomněl vyzdvihnout Castillův přínos jeho tvorbě. Jinak ale Madman brázdil světová pódia v rámci Ozzfestu, kde vystupoval jak sólově, tak s Black Sabbath, ..více

[recenze]

[20.09.2018]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


CRUADALACH - Raised By Wolves


Kdeže folkové časy jsou…(?), tedy, ne že by Cruadalach zapomněli na svou záplavu lidových nástrojů a lidovostí vonících motivů, oni jen ten svůj pozvolný vývoj vzali pořádně hopem. Ostatně fakt, že se Cruadalach označují jako folk corová smečka, i skutečnost, že oproti tři roky starému albu „Rebel Against Me“ je sestava kapely slušně provětraná (změny nastaly u tří z osmi postů) jasně naznačují, že evoluce Cruadalach nabrala vysoké obrátky...více

[recenze]

[19.09.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


MANIMAL - Purgatorio


Švédové Manimal jsou zárukou kvality. Tedy alespoň pokud si potrpíte na tradiční heavík, kterému moderní auru dodává výborná zvuková produkce, a zároveň vám je po chuti občasný skluz k lehčím melodiím, na něž se dá pohodlně plácnout powermetalový štempl. V pořadí třetí studiovka, kterou Švédové vydali na začátku září, v tomto trendu plynule pokračuje, s tím, že všemu jako nejvyšší monarcha opět vládne zpěvák Samuel Nyman ..více

[recenze]

[19.09.2018]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


NASHVILLE PUSSY - Pleased To Eat You


Doba Nashville Pussy už dávno minula (pokud tedy někdy taková byla), i když si to kapela stále ještě nechce přiznat. Proto také s novinkou „Pleased To Eat You“ co to jen jde navazuje na debut „Let Them Eat Pussy“, který jim na konci devadesátých let zajistil docela slušnou publicitu. Tehdy ale byla jiná doba a provokativní sexualita, která z promo fotek kapely a nakonec i ze živých vystoupení odkapávala z každého tónu, ..více

[recenze]

[18.09.2018]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


METAL ALLEGIANCE - Volume II - Power Drunk Majesty


Jak jsem zmínil v recenzi na debutovou desku, projekt Metal Allegiance je něco jako thrashmetalová Avantasia. Jenom v základní sestavě je to v podstatě jedna ikona vedle druhé, finální zář pak dokresluje seznam hostujících zpěváků, jejichž počet je v případě druhé řadovky s pěkným titulem „Volume II – Power Drunk Majesty“ sice o něco nižší, ale o nic méně hvězdný. Uslyšíme např. Johna Bushe (ex-Anthrax, Armored Saint), Maxe Cavaleru ..více

[recenze]

[18.09.2018]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


KORPIKLAANI - Kulkija


S bývalými mistry světa v nevázaných chlastacích halekačkách nějak přestává být sranda. Zvážněli, jsou přemýšlivější. K tomuto trendu se finští Korpiklaani sice přiklonili už na tři roky starém albu „Noita“, na aktuální novince „Kulkija“ však zacházejí ještě o pěkných pár kroků dál. Vzhledem k tomu, že myšlenkové téma alba je zaměřeno na návrat k přírodě, přirozenost a čistotu, tak se tenhle postup v podstatě nabízí. A mrkněte na obálku desky,..více

[recenze]

[17.09.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


GIOELI/CASTRONOVO - Set The World On Fire


Marketingové plánování a kombinování stáje Frontiers Records pokračuje, dalšími umělci (musím se držet, abych nenapsal "oběťmi") chycenými do firemního hledáčku se stali pánové Johnny Gioeli a Deen Castronovo. První je nejznámější z účinkování u německého kytaristy Axela Rudi Pella (jehož tvorbu díky mistrovskému zpěvu svým způsobem drží nad vodou), druhý si udělal jméno především jako bicmen..více

[recenze]

[17.09.2018]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


THE SKULL - The Endless Road Turns Dark


Jak to vypadá, tak se kultovní frontman Trouble Eric Wagner zbavil svých démonů a v posledních letech je činný skoro jako v dobách své největší slávy na začátku devadesátých let. Přestože dnes už v čele Trouble stojí Kyle Thomas, Wagner má hned dva nové projekty, které zdárně oživují ducha jeho předešlé legendární kapely. Nejprve na začátku tohoto desetiletí založil Blackfinger a hned posléze i The Skull, aby si obě kapely odbyly své debuty v roce 2014. A že mohou paralelně jet vedle sebe se ukazuje i v současnosti, ..více

[recenze]

[16.09.2018]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


CHEMICAL WAY - Chilling Spree


Pokud se crossover-thrashe týká, současnými lídry scény jsou již více než dekádu Amíci Municipal Waste. Jejich tvorba se ale malinko točí v kruhu (jakkoli stále nepostrádá silné kouzlo), což ještě více platí pro Iron Reagan, neboli druhou partu zpěváka Tonyho Foresty. Určitá kvalitativní stagnace byla rovněž patrná na loňské novince Švédů Dr. Living Dead!, tedy další přední kapely žánru. Naštěstí se občas objeví smečka, která se jakostní nabušeností v pohodě vyrovná ..více

[recenze]

[16.09.2018]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


THE ETERNAL - Waiting For The Endless Dawn


Nestává se často, aby člověk dostal do rukou australský doom metal. Tento zachmuřený a melancholický žánr sedí severským bandám, nicméně protinožci The Eternal si v tomto stylu libují už dlouhých patnáct let. Zkušeností však mají ještě více, protože kapela povstala z popela Cryptal Darkness, jenž hrála již od počátku devadesátých let. Máme tu tedy co dočinění s žánrovými veterány, kteří pod jménem The Eternal vydali až do letoška pět řadových alb. ..více

[recenze]

[15.09.2018]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


SOUL DISSOLUTION - Nowhere


Ke chladnému podzimnímu počasí jsou post-blacky jak dělané a Belgičané si toho jsou dobře vědomi. Po úspěšném letošním albu „Stardust“ přicházejí s ípíčkem o dvou dvanáctiminutových stopách, aby ukázali, že jejich umělecká pochodeň neuhasíná. Že jste se se Soul Dissolution dosud nesetkali? Potom by měli zbystřit hlavně fanoušci kapel jako Harakiri for the Sky, Anomalie a stejně tak by se mohli líbit příznivcům Agalloch nebo Alcest...více

[recenze]

[15.09.2018]

[Peťulín]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


Modrá vopice slaví 25. narozeniny - 8.9.2018, Praha


Už úctyhodných dvacet pět let otevírá své brány příznivcům rockové muziky pražský klub Modrá vopice. A protože čtvrt století existence si zasluhuje pořádnou oslavu, přichystali organizátoři na tomto výjimečném místě celodenní festival s bohatým a pestrým programem. Mezi gratulanty, kteří přijali pozvání na tuto akci, patřila vesměs léty prověřená jména domácí scény, ale našlo se i pár mladších kapel. Účinkující se pravidelně střídali na dvou scénách..více

[reporty]

[14.09.2018]

[Moloch]

[0 komentářů ]


EUNOMIA - The Chronicles of Eunomia Part I


Pamatuje si někdo na tři roky starý debut Nora Mariuse Danielsena, který fanouškům nabídl první díl powermetalové opery s titulem „Legend Of Valley Doom“? Tak právě tento umělec má bratra Petera, jenž v závěru srpna vyrukoval s velmi podobným projektem Eunomia. Provázání se kromě žánrových a příbuzenských vazeb týká formy spolupracovní, jelikož Marius je součástí Peterova spolku, zároveň se alba prolínají textově, ..více

[recenze]

[14.09.2018]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


Listování : << < 233 / 615 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.14892 sekund.