Michael Kiske. Jeden z nejlepších rock/metalových pěvců. Ačkoliv jeho proslovy o tom, že už mu metal nedává to, co by jako umělec potřeboval, činí nervózním nejednoho fanouška. Především pak ty, kteří svá obydlí zamykají zásadně sedmi klíči a pijí výhradně dýňovou šťávu. Já bych to ovšem neviděl tak černě, protože jak si potom vysvětlit, že např. v AVANTASII po všech těch řečech Michael nazpívá ty jednoznačně nejspídovější věci? Nicméně Michael Kiske je osobitý umělec a pouhopouhá účast na projektech svých kolegů nemohla plně ukojit jeho tvůrčího ducha. A tak se po odchodu z HELLOWEEN pokoušel realizovat různými způsoby. Jenže kromě výtečné sólovky "Instant Clarity" z roku 1996 se mu stále nedařilo zanechat nějaký výraznější dojem. Až do doby, kdy světlo světa spatřil projekt PLACE VENDOME, vymyšlený Dennisem Wardem, členem skvělých PINK CREAM 69. A Michael by mu za to měl líbat všechny končetiny! Toto melodicko hard rockové/AOR těleso je totiž konečně na úrovni, která mu umožňuje projevit svůj talent v celé své šíři, se vší parádou a bez zardění.
Jinak se ovšem jedná o multiskladatelský projekt. Na tracklistu pro druhé album kapely se podílela celá řada umělců. Torsti Spoof (LEVERAGE) složil (v rámci stylu) nejtvrdší věc, titulní "Streets Of Fire", překrásnou hitovku "Believer", rockovou pohodičku "Changes" a o něco méně výraznější "Dancer". Ronny Milianowicz (SAINT DAEMON plus skladatel pro PRIMAL FEAR) má na svém kontě standardně nadprůměrné trio skladeb "Completely Breathless", "A Scene In Replay" a "Surrender Your Soul". Robert Sall (WORK OF ART, W.E.T.) se podepsal pod dvojici velmi podmanivých písní. "Follow Me" a (hudbou amerických seriálů 80 let načichlá) "Valerie" jsou nenápadnými vrcholy alba . A klipovku "My Guardian" má na svědomí Magnus Karlsson (BOB CATLEY, PRIMAL FEAR). S hraním krom Dennise Warda vypomohli jeho kolegové z PINK CREAM 69 Kosta Zafiriou (bicí) a Uwe Reitenauer (kytary). O klávesy se pak postaral Gunther Werno z VANDEN PLAS.
Přes tuto tvůrčí rozmanitost je neuvěřitelné, jak album drží pohromadě, že se nerozpadá a netříští o ega jednotlivých skladatelů. Naopak je znát, že všichni byli pokornými služebníky Michaela Kiskeho, k jehož přáním a požadavkům (např. větší dominanci AOR na úkor heavy rockové přímočarosti) písně formovali. I produkce Dennise Warda doznala určitého zlepšení oproti stejnojmennému debutu. Jinak se ale alba PLACE VENDOME od sebe nijak zásadně neliší a obě v poklidu a vzpřímeně unesou označní bravurní.
Vzdát hold svému oblíbenci se dá různými způsoby. Muzikanti kolem Dennise Warda to učinili po svém. Veškerý svůj talent a um koncentrovali do jediného bodu: k osobě Michaela Kiskeho. A výsledek je jímavý, skoro jako z nějaké rockové pohádky. Michael je díky nim zpět, v navýsost kvalitním a důstojném projektu PLACE VENDOME. Děkujeme!
|
